Po 35 letech se podařilo rozluštit poslední část slavné šifry před sídlem CIA

Po více než třech desetiletích se konečně podařilo rozluštit poslední část šifry na slavném díle Kryptos v sídle CIA. Obsah šifry ale zůstává pro veřejnost i nadále tajný.

20.10.2025 - Martin Reichman


Po více než třech desetiletích spekulací byla konečně rozluštěna poslední část šifrovaného textu na slavném uměleckém díle Kryptos, instalovaném v roce 1990 v sídle CIA ve Virginii. 

Autor díla, Jim Sanborn, jej pojal jako měděný svitek papíru, který obsahuje čtveřici šifrovaných zpráv o celkem 869 znacích. První tři části šifry se podařilo rozluštit již v roce 1999 programátorovi Jimu Gilloglymu. K úspěšnému řešení se kromě něj dopracovali i analytici CIA a NSA. Posledních 97 znaků čtvrté části, známé jako K4, ale až doposud všem pokusům o dešifrování vzdorovalo.

Šifra mistra Sanborna

K rozluštění poslední části přispěla náhoda i vytrvalost dvojice spisovatelů – Jaretta Kobeka a Richarda Byrneho. Při sledování obsahu aukce Sanbornova díla si všimli, že jeho „kódovací materiály“ jsou součástí sbírek Smithsonova institutu. 

Dokumenty si vyfotili a později si uvědomili, že papírové útržky odhalují původní text šifrované části K4. Byly mezi nimi i dosud známé indicie jako „BERLIN CLOCK“ a „EAST NORTHEAST“, které tvoří součást již dříve rozluštěné zprávy. Sám Jim Sanborn později potvrdil autentičnost objevu.

Papíry Sanborn omylem údajně uložil do archivu během doby, kdy se potýkal s rakovinou. Po objevu požádal Smithsonův institut, aby dokumenty zapečetili na dalších 50 let, čemuž výzkumný ústav obratem vyhověl.

Veřejnosti zatím nepřístupno

Kompletní Sanbornův archiv k dílu Kryptos nyní nabízí v aukci společnost RR Auction, která obratem Kobeka a Byrneho varovala před zveřejněním dešifrovaného textu, kvůli možnému porušení autorských práv. Oba spisovatelé nicméně uvedli, že neplánují zveřejnit samotný obsah šifry.

Samotný text K4 přináší sice odpověď na dlouholetou záhadu, odborníci ale upozorňují, že znát text nestačí – skutečné mistrovství spočívá v metodě, jak byla šifra vytvořena. Sanbornův archiv, který je v aukci k mání až do 20. listopadu, obsahuje původní kódovací tabulky projektu a další související materiály. Úspěšný dražitel tak získá i úplné vysvětlení vztahu K4 k páté části, která má být odhalena (či přesněji vyjevena) až po rozluštění instalovaných čtyř částí, a také vysvětlení celkového smyslu díla Kryptos přímo od jeho tvůrce.

Reakce kryptografické komunity jsou smíšené: někteří jsou rádi, že se záhadu podařilo konečně vyřešit, jiní označují způsob jejího „vyřešení“ za poněkud „ošklivý konec“. Přesto zůstává Kryptos jedinečným uměleckým dílem, které po 35 let fascinovalo odborníky i nadšené kryptografy.


Další články v sekci