Pohledem experta: Jaké byly příčiny kolapsu doby bronzové?
Skutečně sehráli v pádu civilizací hlavní roli agresivní dobyvatelé, nebo byla realita složitější? Zeptali jsme se předního českého archeologa a egyptologa Miroslava Bárty.
Jaké příčiny kolapsu doby bronzové považujete za zásadní?
Kolaps doby bronzové byl pravděpodobně způsoben kombinací několika faktorů. Kolem roku 1250 př. n. l. došlo k sérii zemětřesení, která mohla mít zásadní vliv na východní Středomoří. Tato zemětřesení narušila obchodní cesty spojující jednotlivé regiony, což vedlo k přerušení dodavatelských tras. Když se takové trasy naruší, svět se začne uzavírat a chudnout, což můžeme přirovnat k moderním krizím, jako byla pandemie covidu nebo současná agrese na Ukrajině.
Další příčinou byla velká vlna sucha, která mohla začít ve Střední Asii a postupně tlačila kočovné kmeny směrem na západ. Tyto příchozí kmeny hledaly nové způsoby obživy, což vedlo k narušení a postupnému ničení jednotlivých civilizací. Historie ukazuje, že méně vyspělé kultury mohou zničit ty vyspělejší, protože mají nižší náklady na své fungování a jejich nositelé jsou zvyklí více strádat. Celkově šlo o vlnu, kdy byly civilizace ničeny jedna po druhé, avšak přesný mix faktorů a rozhodující příčiny kolapsu zůstávají nejasné.
Kdysi jste zmínil, že civilizace nezanikají, ale transformují se. Jak si vysvětlujete tento prokazatelně náhlý pád?
Vývoj směřující ke kolapsu civilizací byl postupný, přičemž krize se pomalu zhoršovala, až náhle přišel konečný výsledek. Tento proces výstižně popisuje citát amerického spisovatele Ernesta Hemingwaye, který na otázku, jak zkolabovaly jeho osobní finance, odpověděl: „Nejdřív postupně a pak náhle.“ Tento princip lze aplikovat i na pád civilizací, kdy dlouhodobé oslabování vyústilo v rychlý a dramatický kolaps.
Existovaly civilizace, které úpadek okolo roku 1177 př. n. l. nepostihl, a naopak z pádu profitovaly?
V oblasti, o které mluvíme, skutečně všechny civilizace lidově řečeno popadaly a neměl z toho prospěch prakticky nikdo, kromě možná několika kočovných kmenů, ale ty si vedly svůj život dál, takže o výtěžku z této situace se u nich nedá vyloženě mluvit. Tehdy svět ještě nebyl tak propojený jako dnes – lze uvažovat pouze o vzájemném kontaktu oblastí jako východní Středomoří, Přední a Střední východ – a kolaps tím pádem vůbec nezasáhl Čínu, Indii či mezoamerické civilizace. Tyto říše se vyvíjely vlastním tempem a neměly s upadajícími společnostmi žádné kontakty, z toho důvodu z jejich zkázy ani nemohly těžit.
Co může naší společnosti přinést výzkum a studium kolapsu a regenerace civilizací?
Dnešní společnost je jiná než ty předchozí, je v mnoha ohledech globální, má obrovské zdroje, kapitál, technologie či poznání, díky němuž přirozeně víme, jak na tom byly civilizace před námi a jakým způsobem se vyvíjely. Při využití těchto znalostí se sice nevyhneme budoucím krizím, protože ty působí nutně ozdravně a odstraňují to, co už nefunguje, ale mohli bychom snížit cenu, kterou za krize obvykle společnost nebo civilizace platí.
Myslím si, že v tomto smyslu bude archeologie v 21. století strategickou vědou, a sice pro své možnosti užití v zájmu nás všech. V důsledku toho by se naše civilizace mohla proměnit v daleko udržitelnější, přičemž právě snaha o udržitelnost je dneska alfou a omegou. Pakliže rozpoznáme krizové momenty mnohem dříve než civilizace před námi, můžeme na ně i mnohem lépe a rychleji reagovat. Koneckonců pacienta lze léčit teprve potom, co máte diagnózu, a tak se to má i s civilizacemi.
