Přelomové zjištění z Anglie: Neandertálci rozdělávali oheň už před 400 000 lety
Nový archeologický objev z anglické vesnice Barnham v západním Sussexu ukazuje, že neandertálci dokázali rozdělávat oheň již před 400 000 lety. To je téměř o 350 000 let dříve, než se doposud myslelo.
Ovládnutí ohně patří k zásadním milníkům lidské evoluce a mělo zásadní praktické i sociální dopady. Oheň našim dávným předkům poskytoval teplo, světlo, ochranu před predátory a umožňoval jim přípravu širšího spektra potravin. To přispívalo k přežití a k utváření větších sociálních skupin.
Nový archeologický objev z jílového lomu u vesnice Barnham ve Velké Británii posouvá počátek tohoto kritického momentu o téměř 350 000 let dál do minulosti. Dosavadní nejstarší důkaz rozdělávání ohně pochází z několika míst ve Francii z doby před zhruba 50 000 lety.
Neandertálci s křesadlem
Výzkumníci z Britského muzea, vedení Dr. Robem Davisem, objevili v jílovišti v západním Sussexu pálenou hlínu, rozbité kamenné nástroje a fragmenty pyritu – minerálu, který při úderu o křemen vytváří jiskry. Pyrit se podle vědců v okolí téměř nevyskytuje, takže musel být přinesen z vzdálených oblastí. To podle badatelů naznačuje, že lidé znali jeho vlastnosti a používali ho k rozdělávání ohně.
Geochemické testy také ukázaly, že místo bylo opakovaně vystaveno teplotám přes 700 °C, což odpovídá dlouhodobému používání ohniště na stejném místě a s velkou pravděpodobností se tak nejednalo o místo náhodného požáru.
Lidé, kteří v Barnhamu zakládali ohně před 400 000 lety, pravděpodobně nebyli příslušníky druhu Homo sapiens – náš druh se mimo Afriku trvale objevil až před 100 000 lety. Místními obyvateli tak byli nejspíš raní neandertálci, o čemž svědčí srovnání s fosiliemi stejného stáří ze Swanscombe v Kentu a z Atapuerky ve Španělsku.
„Díky ohni se lidé mohli adaptovat na drsnější a chladnější prostředí a začít úspěšně osidlovat severní oblasti, jako je Británie,“ vysvětluje Dr. Rob Davis z Britského muzea. Oheň se také stal centrem společenských interakcí, sdílení jídla, raného vyprávění příběhů, vývoje jazyka a mýtů.
Studie, která byla publikována v prestižním časopise Nature, podle odborníků představuje nejstarší známý příklad záměrného zakládání ohně lidmi a posouvá naše znalosti o evoluci člověka o stovky tisíc let do minulosti.
