Proč na Uranu trvá jedno roční období dvě dekády?
Uran se od ostatních planet Sluneční soustavy liší neobvyklým sklonem své osy. To dává jeho ročním obdobím, ale také střídání světla a tmy, zcela zvláštní charakter.
Předposlední planeta naší soustavy vyniká v mnoha ohledech, ale nejzajímavější je zřejmě vysoký sklon její rotační osy vůči rovině oběhu, dosahující 98°. Uran se tak kolem Slunce po své dráze doslova valí na boku a každá jeho polokoule zažívá dlouhé období, kdy směřuje přímo k centrální hvězdě, nebo naopak od ní. Uvedený stav ještě podporuje oběžná doba planety v délce 84 pozemských let, takže každé tamní roční období trvá přibližně 21 roků. Rotace ledového obra je naopak poměrně rychlá: Okolo své osy se Uran otočí jednou za 17 hodin a 14 minut.
Kdyby měla podobné vlastnosti Země, byla by zcela neobyvatelná. Nejpříjemnější období by nastávala při rovnodennostech, kdy by sluneční záření víceméně rovnoměrně dopadalo na obě polokoule, zatímco slunovraty by se pojily s dlouhými etapami nepřetržité tmy, respektive světla.
Na Uranu ovšem bez ohledu na roční období panují až překvapivě vyrovnané teploty. Tekuté nitro ledového obra totiž obklopuje hustá větrná atmosféra z vodíku, helia a metanu, která velmi účinně rozptyluje světlo. Každopádně se jedná o nejchladnější planetu Sluneční soustavy, s průměrnou povrchovou teplotou kolem –200 °C.
