Putovní kamínky: Drobné poklady, které spojují lidi po celém světě
Stalo se vám, že jste u lavičky v parku našli barevně pomalovaný valounek? Jestli se vám líbil, příště si ho vezměte! Vznikl totiž právě pro někoho, jako jste vy. A pokud máte chuť, můžete ho poslat dál – s trochou štěstí skončí třeba v Austrálii.
Putovní kamínky představují úžasnou ukázku globálního trendu, jehož jediným cílem je dobrý pocit, který si anonymní dárci posílají napříč světem. Iniciativa vznikla jednoho slunečného odpoledne na poloostrově Cape Cod ve státě Massachusetts, jenž vybíhá daleko do Atlantiku a na nesčetných plážích dává prostor davům návštěvníků. Právě tam nechala Megan Murphyová v roce 2015 ležet pomalovaný oblázek, na který napsala: „Zvládneš to!“ Šlo o prostý akt inspirovaný její láskou k hledání kamenů a touhou po spojení s druhými.
Zanedlouho se podobné valounky začaly objevovat v Británii, v Austrálii, na Novém Zélandu, či dokonce na Haiti. A jejich smysl byl vždy stejný – šířit povzbuzující zprávy. V zahraničí podobné akce prosluly jako the Kindness Rock Project neboli „projekt laskavých kamenů“.
Může za to covid
Monika Fialová se malování kamínků věnuje už několik let a vysvětluje, v čem tkví jejich kouzlo: „Pomáhají spojovat lidi. A přestože původním záměrem bylo ‚jen‘ rozdávání radosti, dnes se k němu připojily i dobročinné projekty – třeba kamínky pro zoo nebo pro onkologicky nemocné děti. Lze je totiž dražit, a pomáhat tak dobré věci.“
Největší rozmach u nás fenomén zaznamenal během pandemie covidu. „Tehdy se nesmělo chodit ven a existovalo pouze omezené množství věcí, které se daly dělat doma s dětmi. Malování na kameny tenkrát pomáhalo zahnat nudu,“ dodává Fialová.
Úžasné příběhy
Jak se vlastně kameny dostávají z místa na místo? Nejjednodušší je valounek pomalovat a prostě jej někam položit, načež udělá radost náhodnému nálezci. Můžete ho však také označit, aby bylo později možné zjistit jeho osud.
„Kamínek nemusíte nikam registrovat. Stačí na jeho zadní stranu napsat odkaz na facebookovou skupinu, která se kamínkům věnuje, a pak ho někde nechat. Jednou za čas tam potom můžete nakouknout, jestli ho třeba někdo našel a vyfotil. Vždycky mám velkou radost, když nálezce svoje fotky nasdílí. Díky tomu jsem se seznámila s novými lidmi a vzniklo mezi námi přátelství,“ přibližuje Fialová a pokračuje: „Odehrály se úžasné příběhy. Třeba jedna paní nemohla dlouho otěhotnět a pak našla kámen s motivem miminka. Povedlo se jí počít, později nasdílela fotku svého dítěte a vedle něj byl položený ten kamínek. To je prostě skvělé.“
Kam se svým nálezem?
Nejběžnější místa pro sdílení představují facebookové skupiny Kamínky, Kamínky official nebo Kamínky CZ. První jmenovaná má přitom úctyhodných 429 tisíc členů. „Na zadní stranu můžete napsat i směrovací číslo místa, kde jste kamínek namalovali, a pokud ho potom nálezce na Facebooku spolu s fotkou zadá, snadno tam svůj výtvor dohledáte,“ radí Fialová. „Lidé často nechávají kamínky u moře během dovolené a cizinci je pak v našich skupinách sdílejí – což samozřejmě dostane nejvíc lajků ze všech.“
Jak na to?
Nejdřív je třeba najít vhodný materiál, obvykle hladký oblázek či kousek břidlice. „Břidlice je super, protože je plochá a dobře se na ni maluje. Pak potřebujete akrylové barvy – nejsou toxické a drží. Dají se použít ve fixkách nebo klasicky v tubách. Nakonec musíte výtvor zafixovat lakem, jinak se barvy oloupou,“ popisuje Monika Fialová. Jako motiv lze zvolit cokoliv, co lahodí vašemu srdci. Děti nejčastěji malují květiny a srdíčka, dospělí dávají přednost složitějším abstraktním vzorům, které každou poličku promění v domácí galerii.
Inspirovat se můžete také v publikaci speciálně věnované malování na kamínky. Dozvíte se více o jejich historii, ale především odhalíte nejvhodnější malířské techniky a inspirujete se od nejlepších tvůrců. Publikaci z edice Jak na to? najdete právě teď v trafikách nebo si ji můžete objednat na www.radostzpoznani.cz.