Sluneční erupce jsou 6,5krát žhavější, než si vědci mysleli

Vědci ze skotské University of St Andrews zjistili, že částice ve slunečních erupcích dosahují až 60 milionů °C – více než šestkrát vyšší teploty, než se dosud myslelo.

10.09.2025 - Stanislav Mihulka


Nový výzkum vědců ze skotské Univerzity v St Andrews přináší fascinující zjištění o chování naší mateřské hvězdy. Podle vědců jsou částice ve slunečních erupcích – obřích explozích energie na povrchu Slunce – až 6,5krát žhavější, než se dosud předpokládalo. Tento objev nejen že přepisuje učebnice, ale nabízí také překvapivé řešení záhady, která vědce trápila už půl století.

Co jsou sluneční erupce

Sluneční erupce vznikají v koróně – vnější vrstvě atmosféry Slunce. Jde o náhlé a obrovské výtrysky energie, při kterých teplota plazmatu stoupá přes 10 milionů °C. Tyto exploze dramaticky zvyšují množství rentgenového a ultrafialového záření směřujícího k Zemi. To je nebezpečné pro kosmické lodě a astronauty a dokáže narušit i horní vrstvy zemské atmosféry.

Plazma tvořící erupce se skládá z elektronů a iontů. Dosud se mělo za to, že obě složky mají stejnou teplotu. Nový výzkum ale ukazuje, že ionty – tedy kladně nabité částice – mohou dosahovat až 60 milionů °C.

Magnetická rekonexe

Tým vedený astrofyzikem Alexanderem Russellem si všiml souvislosti s výzkumy z jiných oblastí: tzv. magnetická rekonexe ohřívá ionty mnohem účinněji než elektrony. Tento jev, kdy se přeskupují magnetická pole a uvolňuje se obrovské množství energie, byl už potvrzen v blízkosti Země, ve slunečním větru i v počítačových simulacích. Nikdo jej však dosud nespojil přímo se slunečními erupcemi.

Přepracováním výpočtů s moderními daty vědci zjistili, že rozdíly v teplotě iontů a elektronů mohou v klíčových částech erupce přetrvat i desítky minut. To otevírá cestu k tomu, abychom začali uvažovat o existenci „superžhavých iontů“.

Řešení padesátileté záhady

Od 70. let se vědci marně snažili vysvětlit, proč mají spektrální čáry slunečních erupcí – tedy jasné „podpisy“ záření ve specifických barvách ultrafialového a rentgenového světla – nezvykle velkou šířku. Až dosud se věřilo, že je to důsledek turbulence, tedy chaotických pohybů v plazmatu. Jenže přesnou povahu těchto turbulencí se nikdy nepodařilo najít.

Nový výzkum nyní přichází s jiným vysvětlením: vysoká teplota iontů samotných může tuto anomálii objasnit. To znamená zásadní posun v našem chápání fyziky slunečních erupcí – a možná i konec záhady, která vědcům vrtala hlavou téměř padesát let.


Další články v sekci