Špicberky pod lupou: Lední medvědi vykazují překvapivou odolnost
Dlouhodobý výzkum ze Špicberků ukazuje, že místní lední medvědi si navzdory rychlému úbytku mořského ledu zatím udržují dobrou tělesnou kondici.
Lední medvědi jsou ikonickým symbolem klimatické změny. Jejich život je těsně spjatý s arktickým mořským ledem, kde loví tuleně, odpočívají a rozmnožují se. S postupným ubýváním ledu proto vědci očekávali, že se zdravotní stav ledních medvědů bude zhoršovat. Nový dlouhodobý výzkum ze Špicberků ale přináší překvapivou, a hlavně optimistickou zprávu: místní lední medvědi se zatím s úbytkem ledu vyrovnávají lépe, než se čekalo.
Čtvrtstoletí měření
Výzkumníci sledovali kondici ledních medvědů na souostroví Špicberky po dobu 24 let. Během této doby shromáždili více než tisíc tělesných měření od 770 jedinců. Medvědy badatelé vyhledávali pomocí vrtulníků, krátce je uspali a přímo na místě měřili jejich hmotnost, velikost i tukové zásoby. Z těchto údajů pak vypočítávali tzv. index tělesné kondice (Body Condition Index, BCI), který slouží jako ukazatel celkového fyzického zdraví.
Ačkoliv se v regionu dramaticky zkrátila doba, po kterou je moře zamrzlé – do roku 2019 byla sezóna mořského ledu o více než dva měsíce kratší než na konci 90. let – tělesná kondice medvědů mezi lety 2000 a 2019 neklesla. Výsledky studie byly publikovány ve vědeckém časopise Scientific Reports.
Překvapení ze Špicberků
Hlavní autor studie Jon Aars z Norwegian Polar Institute přiznává, že on i jeho tým očekávali pravý opak. Předpokládali, že s rychlým úbytkem ledu budou medvědi hubnout a jejich kondice se bude postupně zhoršovat. Místo toho se ukázalo, že po poklesu zdravotního stavu v 90. letech se medvědi dokonce zotavili a dlouhodobě zůstávají v „poměrně dobré“ kondici.
To ovšem neznamená, že by se změny klimatu Špicberků nedotkly. Někteří medvědi změnili oblasti, kde si budují doupata, jiní se posunuli více na sever a následují ustupující led. Navíc nelze s jistotou říct, zda by jejich kondice nebyla ještě lepší, kdyby ke klimatickým změnám vůbec nedocházelo.
Vědci také zdůrazňují, že výsledky nelze automaticky vztáhnout na všechny lední medvědy v Arktidě. Populace na Špicberkách je specifická a její vývoj nemusí odpovídat situaci v jiných regionech.
Dobrá zpráva, ale…
Co stojí za překvapivou odolností medvědů? Jednou z možných odpovědí je změna jídelníčku. S menším množstvím ledu se tuleni mohou mít tendenci se shlukovat, což medvědům usnadňuje lov. Zároveň je možné, že medvědi častěji využívají i jiné zdroje potravy, například mršiny mrožů nebo soby.
Podle nezávislých odborníků zapadají tato zjištění do širšího obrazu: lední medvědi jsou součástí složitého ekologického systému, kde hraje roli dostupnost potravy, schopnosti predátora i jeho možnost ukládat energii. Podobná odolnost byla zaznamenána i u jiné populace v oblasti Čukotského moře mezi Aljaškou a Ruskem.
Navzdory překvapivé odolnosti zůstává budoucnost ledních medvědů nejistá. Nikdo neví, jak bude oblast Špicberků vypadat za pět, deset nebo dvacet let. Pokud bude úbytek mořského ledu pokračovat, může přijít bod zlomu, kdy se schopnost přizpůsobení vyčerpá a kondice medvědů začne klesat. Dobrou zprávou podle Jona Aarse je, že do tohoto bodu jsme se zatím nedostali.
