Tichý symbol proměny: Archeologové objevili v Jeruzalémě 2 300 let starý zlatý prsten
Zlatý prsten s červeným drahokamem nalezený v Jeruzalémě může být tichým svědectvím dávného rituálu, při kterém mladá dívka opouštěla dětství a vstupovala do světa dospělých.
Izraelští archeologové objevili ve starověkém Jeruzalémě mimořádný artefakt – 2 300 let starý zlatý prstýnek s červeným drahokamem, zřejmě granátem. Pochází z helénistického období a odborníci se domnívají, že mohl být součástí rituálu dospívání, během něhož mladá zasnoubená dívka symbolicky pohřbila své dětské šperky, aby tak oslavila přechod do dospělosti.
Prsten z města Davidova
Malý zlatý prsten byl nalezen při rutinním archeologickém výzkumu v jeruzalémském Národním parku. Jedná se už o druhý zlatý prsten z raného helénistického období, který byl v této oblasti objeven za poslední rok.
Prstýnek byl nalezen v základech velké budovy datované do pozdního 3. až raného 2. století př. n. l., tedy do období Druhého chrámu, kdy v Jeruzalémě stál židovský chrám zničený římskými vojsky v roce 70 n. l. Právě tato vrstva už dříve vydala další cenné šperky – například bronzové náušnice, zlatou náušnici s vyobrazením rohatého zvířete nebo zdobený zlatý korálek.
To vše podle archeologů naznačuje, že obyvatelé domu byli velmi zámožní, a že šperky mohly být záměrně uloženy pod podlahou v rámci tradičního rituálu.
Symbol přechodu do dospělosti
Podle archeoložky Marion Zindelové z Izraelského památkového úřadu (IAA) se pravděpodobně jednalo o součást známého helénistického zvyku. „Zasnoubené dívky tehdy pohřbívaly šperky a jiné předměty z dětství pod základy domu jako symbolický akt přechodu do dospělosti,“ vysvětluje Zindelová.
Zlatý prsten s granátem zapadá do módních trendů dané doby – šperky kombinující zlato a barevné drahokamy byly populární díky kulturním vlivům z východních zemí, jako byly Indie a Persie. Tyto vlivy se do oblasti dostaly díky výbojům Alexandra Velikého, které otevřely nové obchodní cesty a kulturní kontakty mezi Východem a Středomořím.
