Chemici syntetizovali látky slibné pro léčbu nádorů, které pocházejí z bakterií mořského houbovce

Acanthostrongylophora ingens je houbovec ze skupiny rohovitých, který se vyskytuje především u pobřeží Indonésie. Shodou okolností se stal významným zdrojem různých bioaktivních látek a je mezi vědci po celém světě velmi žádaný.

Jeho výzkum je ale velmi komplikovaný. Speciálně vyškolení potápěči sbírají vzorky tohoto houbovce z mořského dna a často je ihned zmrazují, aby zabránili rozkladu obsažených látek během transportu.

Laboratorní syntéza klíčových molekul získaných z tohoto houbovce by umožnila provádět výzkum bez těchto komplikací, a také bez omezení daných velikostí přirozených populací těchto mořských organismů. Nedávno v tomto směru uspěli chemici z americké Floridské státní univerzity, kteří syntetizovali dvě slibné molekuly původně získané od bakterií nalezených v houbovci.

Léky z hlubin moře

Jak uvádí doktorand Zackary Firestone, který vedl studii, jejíž výsledky uveřejnil odborný časopis Journal of the American Chemical Society, jejich úspěch představuje významný průlom pro budoucí vývoj léčiv, zejména proti vzácným formám rakoviny. S kolegy syntetizovali zmíněné látky, alkaloidy tetradehydrohalicyklamin B a epi-tetradehydrohalicyklamin B, jako první na světě.

Chemici, kteří dokážou tyto biologicky aktivní látky obyvatel oceánu synteticky připravit, hrají klíčovou roli v hodnocení jejich přínosu pro další výzkum a případné využití jako nových léčivých látek proti různým nemocem.

„Tyto složité molekuly vykazují slibný potenciál pro medicínské využití, ale získávání větších množství je obtížné a drahé,“ uvádí Firestone. „My je vyrábíme z materiálů běžně dostupných od dodavatelů.“

Obě látky mají velmi neobvyklou chemickou strukturu. Tetradehydrohalicyklamin B, který byl objevený u bakterie houbovce v roce 2018, dokáže potlačovat funkci proteazomů, velkých proteinových komplexů, které v buňkách fungují jako systém likvidace odpadu a odstraňují poškozené bílkoviny. Zdá se, že řada nádorů při svém bujení tento buněčný odpadní systém intenzivně využívá. Látky, které ho vyřadí z provozu, jsou tím pádem velmi zajímavé pro léčbu nádorů.