Ledovce ve Švýcarsku letos překročily kritický okamžik už v červnu. Důsledky pocítí i alpské řeky

Švýcarské ledovce letos dosáhly takzvaného Dne úbytku ledovců (Glacier Loss Day) už 29. června. Tento pojem označuje okamžik, kdy se vyčerpají všechny zimní zásoby sněhu, které ledovec během roku získal. Od tohoto dne už každý další litr roztáté vody znamená čistou ztrátu ledu – ledovec se přestává obnovovat a začíná se zmenšovat.

Letošní datum patří k nejčasnějším v historii měření. Ještě horší situace nastala pouze v roce 2022, kdy Glacier Loss Day připadl už na 26. června. Vědci varují, že mimořádně časný začátek letního tání je dalším důkazem rychle postupující změny klimatu a dlouhodobého ústupu alpských ledovců.

Nepříznivá zima a extrémně horké léto

Na špatném stavu ledovců se letos podepsalo hned několik faktorů. Už během zimy napadlo na mnoha místech méně sněhu než obvykle a v dubnu byla jeho pokrývka na některých ledovcích nejnižší od začátku měření. Situaci navíc zhoršil březnový příliv saharského prachu, který usadil tmavou vrstvu na sněhu. Ta pohlcuje více slunečního záření než čistý bílý sníh, takže tání ještě urychluje.

Do toho přišla silná vlna veder, která Švýcarsko zasáhla na přelomu června. Kombinace malého množství sněhu a vysokých teplot způsobila, že ochranná sněhová vrstva zmizela neobvykle brzy. Led, který byl dosud před sluncem chráněný, je nyní vystaven přímému tání.

Ledovce mizí alarmujícím tempem

Úbytek švýcarských ledovců patří v posledních desetiletích k nejrychlejším na světě. Jen mezi extrémními roky 2003 a 2022 zmizelo přibližně 200 kilometrů čtverečních ledu, tedy plocha srovnatelná s rozlohou švýcarského kantonu Zug.

Rok 2022 byl z tohoto pohledu mimořádný. Švýcarsko tehdy zažilo nejteplejší rok od začátku meteorologických měření v roce 1864 a ledovce během jediného roku ztratily přibližně šest procent své celkové hmotnosti. Vyšší letní teploty byly zaznamenány pouze během legendární evropské vlny veder v roce 2003. Podle vědců však současný vývoj naznačuje, že rok 2026 může být z hlediska letních veder s rokem 2022 srovnatelný.

Tání ledovců má i jednu důležitou pozitivní stránku. V horkých a suchých obdobích totiž zásobuje řeky studenou vodou, která pomáhá udržovat jejich průtok i nižší teplotu. Díky tomu jsou vodní toky odolnější vůči dlouhotrvajícím suchům a lépe fungují celé říční ekosystémy.

Jenže tato přirozená rezerva není nevyčerpatelná. Analýzy výzkumníků ze Švýcarského federálního institutu pro výzkum lesa, sněhu a krajiny (WSL) ukázaly překvapivý výsledek: přestože ledovce v roce 2022 odtály výrazně více než během horkého léta 2003, do řek se z nich dostalo méně vody.

Na první pohled jde o paradox. Vysvětlení je však jednoduché – ledovce jsou dnes podstatně menší než před dvaceti lety. Přestože tají rychleji, jednoduše už v nich není tolik ledu, který by mohl zásobovat řeky vodou.

Blíží se bod zlomu

Glaciolog Matthias Huss z Curyšské techniky (ETH Zürich) a institutu WSL upozorňuje, že úbytek ledové plochy je už dnes zcela zřetelný. Zatím se sice celkové množství vody z tajících ledovců výrazně nesnižuje, protože extrémně vysoké tempo tání tento efekt dočasně maskuje.

Tento stav však podle něj nebude trvat dlouho. Jakmile se ledovce zmenší pod určitou hranici, nebude už ani velmi intenzivní tání schopné produkovat stejné množství vody jako dnes. Vědci proto očekávají, že v budoucnu začne přítok ledovcové vody do švýcarských řek nevyhnutelně klesat.

Vývoj ve Švýcarsku ukazuje, že důsledky klimatické změny nespočívají pouze v samotném ústupu ledovců. Mizející led znamená také postupnou ztrátu přirozených zásobáren sladké vody, které po staletí pomáhaly stabilizovat vodní režim řek během nejteplejších měsíců roku. Čím menší budou alpské ledovce, tím slabší bude jejich schopnost zmírňovat dopady vln veder a sucha – a právě tento okamžik se podle odborníků rychle blíží.