Překvapivý nález v Efezu: Hrob předčasně narozených dvojčat odhalil vzácnou vývojovou anomálii
Neobvyklý pohřeb objevený v ruinách antického Efezu překvapil vědce nejen místem uložení, ale také vzácnou vývojovou anomálií jednoho z novorozenců.
Ruiny chrámu Artemis v Efezu, jednoho ze sedmi divů starověkého světa. (foto: Wikimedia Commons, Simon Jenkin, CC BY-SA 2.0)
Jak se zdá, jeden z divů antického světa – slavný Artemidin chrám v tureckém Efezu, ještě nevydal všechna svá tajemství. Archeologové tam nedávno objevili neobvyklý hrob, starý přibližně 1 200 let, v němž byla pochována předčasně narozená dvojčata. Jedno z dvojčat navíc neslo vzácnou anatomickou zvláštnost v podobě nadpočetného krčního žebra.
Dvojice novorozenců byla pohřbena v společně v hrobě z byzantského období. Vědci se domnívají, že šlo o dvojčata, která zemřela krátce před předčasným porodem nebo těsně po něm. „Tento pohřeb byl proveden na nečekaném a zcela výjimečném místě,“ uvedla pro platformu Live Science archeoložka Lilli Zabranová z Rakouské akademie věd. Dříve objevené pohřby v Efesu totiž pocházely z vyhrazeného pohřebiště za hranicemi posvátného okrsku starověkého chrámu.
Dvojčata z Efezu
Ještě neobvyklejší bylo podle bioarcheoložky Caroline Partiotové, rovněž z Rakouské akademie věd, že hrob obsahoval dvě předčasně narozené děti, velmi pravděpodobně dvojčata, což by měly potvrdit budoucí analýzy DNA. Takové nálezy jsou v archeologii velmi vzácné. Nemluvě o tom, že s u jednoho z dvojčat vyskytovala zmíněná vzácná geneticky podmíněná vývojová anomálie.
Hrob s novorozenými dvojčaty v Efezu (foto: OeAW-OeAI/L. Zabrana, CC BY-SA 4.0)
V rámci výzkumu, nedávno zveřejněném v odborném časopise Childhood in the Past analyzovaly Partiotová a Zabranová kosti vyzvednuté z kamenného hrobu, který byl pravděpodobně vybudován v 8. až 9. století, kdy byla celá oblast součástí Byzantské říše. Samotný chrám už ale v té době dávno neexistoval. Po rozšíření křesťanství byl rozebrán na stavební materiál.
Hrob byl zřízen na neobvyklém místě, v opuštěném odpadním kanálu někdejších latrín, které vznikly ve 2. nebo 3. století. Samotné latríny byly přistavěny k římskému odeonu, tedy budově určené pro hudební a divadelní vystoupení, postavené již v 1. století v posvátném areálu Artemidina chrámu.
Archeologové v blízkosti nenašli žádné stopy po matce, ani na hlavním pohřebišti v Efezu. „Je možné, že zemřela při porodu, ale stejně tak je možné, že přežila. To dnes už nelze spolehlivě určit,“ uvedla Partiotová. „Úmrtnost novorozenců i matek byla tehdy každopádně velmi vysoká.“
