Ropné skvrny v oceánech by mohla odstraňovat ohnivá tornáda: Vědci testují překvapivou metodu

Oceány jsou pod velkým tlakem. Vedle plastového odpadu, odpadních vod kontaminovaných fentanylem nebo koupajících se turistů natřených opalovacími krémy, které devastují korálové útesy, patří mezi největší ekologické hrozby pro oceány také úniky ropy. Když se ropa nebo podobné látky dostanou ve velkém množství do moře, je to obrovský problém.

Záchranné týmy často stojí před obtížným rozhodnutím, zda nechat ropu přirozeně rozptýlit, nebo ji zapálit. Spalování přímo na místě havárie sice může zpomalit šíření ropné skvrny a odstranit část uniklé ropy, má však i své stinné stránky. Vytváří hustý černý kouř, toxické saze a lepkavé zbytky nespáleného materiálu, které zasáhnou široké okolí.

Ohnivá zkáza ropných skvrn

Michael Gollner z Kalifornské univerzity v Berkeley a jeho kolegové přišli s neobvyklým řešením, které by tyto problémy mohlo do značné míry obejít. Jak uvádějí ve studii, kterou uveřejnil odborný s příznačným názvem Fuel, ropné skvrny bychom mohli likvidovat s využití velikých ohnivých tornád.

Na první pohled to vypadá riskantně. Ohnivá tornáda bývají při požárech velmi obávaná. Mají ale nemalé výhody. Na rozdíl od běžného spalování ropných skvrn se plameny v ohnivých vírech nešíří do stran, ale spíše vzhůru. Vzniklý vír funguje jako přirozený zesilovač spalování. Nasává kyslík, který živí mnohem žhavější a účinnější plamen, schopný zneškodnit ropu dříve, než pronikne do sedimentů nebo poškodí mořské ekosystémy.

„Je to poprvé, co někoho napadlo využít ohnivé víry k odstraňování ropných havárií, a jsme teprve na začátku,“ říká spoluautorka studie, letecká inženýrka Elaine Oran z Texaské A&M univerzity. „Naším cílem je využít chaotickou povahu ohnivých vírů jako výkonný a přesný nástroj, který pomůže chránit pobřeží, mořské ekosystémy i životní prostředí jako celek.“

Vědci provedli sérii terénních experimentů. Použili nádrž o průměru 1,5 metru pokrytou vrstvou surové ropy, obehnanou třemi pětimetrovými stěnami. Porovnávali účinnost svisle hořících ohnivých vírů s klasickým spalováním ropných skvrn, při němž plameny hoří převážně vodorovně po hladině, a to za různých větrných podmínek.

Ukázalo se, že ohnivé víry mohou za určitých okolností spalovat čistěji a důkladněji. Plameny dosahovaly podstatně vyšších teplot, téměř dvojnásobné výšky a účinněji přenášely teplo napříč ropnou skvrnou.