Schopnost vybavovat si detaily minulých událostí se ve stáří možná nezhoršuje tolik, jak naznačovaly dřívější studie

Jedním z nejrozšířenějších přesvědčení spojených se stárnutím je, že starší lidé postupně ztrácejí schopnost vybavovat si detaily ze svého života. Desítky let výzkumu autobiografické paměti skutečně naznačovaly, že starší lidé při popisování minulých událostí uvádějí méně podrobností než ti mladší. Nové studie amerických vědců ale naznačují, že tento závěr může být ovlivněn samotným způsobem měření.

Dosavadní výzkumy většinou probíhaly v laboratořích, kde experimentátoři žádali účastníky, aby podrobně popsali konkrétní vzpomínky. Starší lidé v těchto testech zpravidla uváděli méně detailů než mladší účastníci. Ještě výraznější rozdíly byly pozorovány u lidí s demencí, což vedlo k přesvědčení, že jde o typický projev kognitivního stárnutí.

Psycholog Matthew Grilli z Arizonské univerzity se však rozhodl ověřit, zda stejné výsledky platí i mimo laboratorní prostředí.

Vzpomínky z běžného života

V první studii si 24 respondentů ve věku 18–28 let a 50 starších účastníků (61–81 let) nainstalovalo do telefonu aplikaci, která po dobu deseti dnů náhodně pořizovala krátké zvukové záznamy jejich každodenních rozhovorů. Vědci následně vyhledávali situace, kdy lidé spontánně vyprávěli o svých minulých zážitcích. Kromě toho účastníci absolvovali i tradiční laboratorní rozhovory.

Výsledek byl překvapivý: v běžných konverzacích se starší lidé od mladších prakticky nelišili v množství detailů, které si dokázali vybavit. Rozdíl, který se pravidelně objevoval v laboratoři, v každodenním životě zmizel.

Podobný závěr přinesl i další výzkum zahrnující více než 1 900 lidí ve věku od 18 do 89 let. Mobilní aplikace se účastníků během dne opakovaně ptala na jejich aktuální či nedávné myšlenky. Starší lidé své vzpomínky popisovali stejně konkrétně, a často dokonce živěji než jejich mladší kolegové.

Vědci zatím přesně nevědí, proč se rozdíly objevují hlavně v laboratorních podmínkách. Podle neurovědkyně Jessiky Andrews-Hannové může být laboratoř pro starší lidi méně komfortním prostředím než pro mladší respondenty, kteří se podobných studií účastní častěji.

Roli může hrát také generační rozdíl. Starší lidé mohou cítit potřebu nejprve vysvětlit širší souvislosti a kontext, což pak vytváří dojem, že uvádějí méně konkrétních detailů.

Stárnutí paměť ovlivňuje, ale možná jinak, než se zdá

Autoři zdůrazňují, že nové výsledky neznamenají, že paměť ve stáří zůstává beze změn. Potíže s vybavováním detailů patří mezi běžné projevy stárnutí. Výzkum ale naznačuje, že tradiční laboratorní testy mohou schopnosti starších lidí podceňovat.

Otevřenou otázkou také zůstává, nakolik byly vybavené vzpomínky přesné. Podle vědců ale může být způsob, jakým lidé své vzpomínky spontánně prožívají a sdílejí v každodenním životě, důležitějším ukazatelem kognitivního zdraví než samotná přesnost jednotlivých detailů.

Nové studie tak naznačují, že chceme-li porozumět tomu, jak se paměť s věkem mění, nestačí sledovat lidi pouze v laboratoři. Neméně důležité je zkoumat, jak vzpomínky fungují v přirozeném prostředí každodenního života.