Vědci přečetli DNA legendárních Skytů a odhalili, jak fungovala společnost těchto obávaných jezdců z eurasijských stepí
Nová analýza desítek starověkých genomů odhaluje, že Skytové budovali svou moc na rodových dynastiích a že ženy v jejich elitě hrály mnohem významnější roli, než se dosud předpokládalo.
Vědci přečetli genomy starověkých Skytů a odhalili, že jejich království stálo na úzce propojených rodových liniích mužů i žen. (ilustrace: Wikimedia Commons, Albert Kretschmer, PDM 1.0)
Skytové byli kmenovým svazem starověkých kočovníků a obávaných válečníků, který kolem 9. až 8. století před naším letopočtem pronikl ze střední Asie na území dnešní Ukrajiny a založil tam mocné království.
Většina našich poznatků o nich pochází ze starověkých řeckých a římských pramenů, popisujících hlavně jejich jezdecké umění a z mohylových hrobek kurganů, které po sobě zanechali v eurasijských stepích.
Ve starověku byly proslulé jejich tetované mumie, nádherné zlaté šperky se zvířecími motivy a ženy bojovnice, které mohly inspirovat legendu o Amazonkách. Pro moderní vědu ale po sobě nezanechali žádné vlastní písemné záznamy a po sérii vojenských porážek kolem roku 200 př. n. l. zmizeli z historie.
Ainash Childebayevová z Texaské univerzity v Austinu a její kolegové se rozhodli osvětlit příbuzenské vztahy a politické uspořádání Skytů přečtením pravěkých genomů.
Společnost Skytů podle DNA
Vědci získali 85 kompletních genomů z koster celkem 38 příslušníků elity a 47 prostých Skytů, kteří byli pohřbeni v kurganech na 20 archeologických nalezištích z období mezi lety 900 a 200 př. n. l. Hroby obyčejných Skytů byly menší a postrádaly bohatou výbavu v podobě zbraní či zlatých artefaktů. Ty byly naopak typické pro hroby Skytů z vládnoucí vrstvy.
Analýzy DNA prozradily, že Skytové byli v uvedeném období organizováni kolem mocných rodových dynastií mužů i žen. Příslušníci elity si byli mezi sebou jedenáctkrát pravděpodobněji blízce příbuzní, než byli příbuzní s lidmi z nižších vrstev. Výsledky rovněž ukázaly, že sociální nerovnost se mezi těmito kočovníky začala utvářet na počátku doby železné, kolem roku 900 př. n. l., tedy v době, kdy pronikli na Ukrajinu.
Autoři studie, kterou zveřejnil vědecký časopis Science Advances, se rovněž zaměřili na tvrzení starověkých řeckých autorů, například Hérodota, podle kterých měli ženy Skytů ve společnosti významné postavení. Výsledky výzkumu to jednoznačně podpořily. Téměř polovinu elitních jedinců zahrnutých do studie tvořily ženy, což naznačuje, že ve skytské společnosti doby železné hrály ženy zásadní roli.
