Ruské Amazonky: Pohřbeným skytským válečníkem byla podle DNA 13letá dívka

26.06.2020 - Stanislav Mihulka

Podle archeologických nálezů v Rusku byly skutečnými Amazonkami ženy a dívky národa Skytů


Reklama

V minulém roce došlo ve vesnici Devitsa, která se nachází ve Voroněžské oblasti na západě Ruska, k objevu hrobu, v němž byly nalezeny ostatky dvou mladých žen z národa Skytů. Ženy byly pohřbeny zhruba ve 4. století před naším letopočtem a podle jejich výbavy šlo o válečnice, které bojovaly na koních. Podobně pohřbených žen přitom odborníci v této oblasti již nalezli víc.

Zřejmě ale nešlo o obyčejné válečnice. Ruští odborníci se nedávno pustili do čtení genomu z lidských pozůstatků, které byly objeveny rovněž ve skytském hrobu, ale na Sibiři, již v roce 1988. Nacházely se uvnitř dřevěného sarkofágu ze 7. až 5. století před naším letopočtem, se zbraněmi, včetně bojové sekery, luku a šípů. Podle velikosti kostí šlo o dítě školního věku a badatelé si na základě objevených zbraní, mysleli, že jde o chlapce. Přečtená sekvence DNA ale přinesla překvapení – ve skutečnosti šlo o dívku, které bylo přibližně 13 let. 

TIP: Zvláštní nález: Na pohřebišti v Británii objevili ostatky dvakrát zabitého válečníka

Objev podle vědců naznačuje, že se přinejmenším na lovech a možná i na vojenských taženích podílely nejen skytské ženy, ale i velmi mladé dívky. Jak se zdá, legendy a zprávy o bájných Amazonkách jsou do jisté míry pravdivé. Antický historik Hérodotos z Halikarnássu uvádí, že Amazonky bojovaly proti Skytům. Ve skutečnosti ale nejspíš šlo o ženy a dívky Skytů, které trénovaly, lovily a bojovaly společně s muži.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907