Venuše se v létě setká s meteorickým rojem z rozpadlého asteroidu
Kosmická nehoda stará tisíce let by letos v létě mohla rozzářit oblohu nad Venuší. Pozemšťanům ale bohužel zůstane tato podívaná téměř jistě skrytá.
Venuše by letos v létě mohla zažít mimořádně silný meteorický roj. Pozemšťané ale budou o tuto jistě zajímavou podívanou téměř jistě připraveni. Podle nové studie se planeta 5. července s velkou pravděpodobností ponoří do proudu kosmického prachu, který vznikl rozpadem jednoho asteroidu před mnoha tisíci lety. Z pohledu ze Země mohou být viditelné jen nejjasnější bolidy, s jasností srovnatelnou s Měsícem na noční obloze.
Návštěvníci Venuše
Celý příběh připomíná začátek astronomické detektivky. V roce 2021 objevili vědci blízkozemní asteroid, jehož dráha ho přivádí do těsné blízkosti Venuše – až na vzdálenost zhruba dvou milionů kilometrů. O čtyři roky později, v dubnu 2025, byl nalezen druhý asteroid, který se pohybuje téměř po totožné dráze. Oba objekty, označené jako 2021 PH27 a 2025 GN1, navíc patří ke stejné spektrální třídě, což naznačuje, že mají podobné složení.
Ještě zajímavější ale je, že jejich oběžné dráhy leží celé uvnitř dráhy Země. Nikdy tedy nekříží trajektorii naší planety a nepředstavují pro nás riziko srážky. Takové asteroidy patří do vzácné skupiny zvané Apohely (někdy také označované jako Atirova skupina). Ty se pohybují extrémně rychle – jeden oběh kolem Slunce jim zabere pouhých 115 dní, což je nejkratší známá doba u asteroidů ve Sluneční soustavě.
Tým astronomů vedený Albino Carbognanim z Italského národního institutu astrofyziky si položil otázku, zda jde skutečně o náhodu. Pomocí počítačových simulací proto vědci „vrátili čas“ o 100 000 let zpět a sledovali vývoj drah obou asteroidů. Ukázalo se, že v minulosti se nikdy nepřiblížily natolik k Zemi, Venuši ani Slunci, aby se mohly rozpadnout působením gravitačních slapových sil.
Zlom přišel ve chvíli, kdy si badatelé všimli, že se jejich dráhy v dávné minulosti výrazně měnily. V jednom období se dostaly až na 15 milionů kilometrů od Slunce – zhruba čtyřikrát blíže, než obíhá Merkur. Tak extrémní přiblížení nutně znamená intenzivní zahřívání povrchu.
Jednovaječná dvojčata?
Pokud byly asteroidy 2021 PH27 a 2025 GN1 původně jen jedním tělesem, opakované zahřívání a chladnutí mohlo způsobit vznik trhlin a postupné oslabování jeho struktury. Do hry navíc vstupuje efekt nerovnoměrného vyzařování tepla z rotujícího tělesa, který funguje jako slabý motor a může asteroid postupně roztáčet stále vyšší rychlostí. Podle simulací mohl právě souběh prasklin v materiálu a zrychlující se rotace vést k tomu, že se původní asteroid rozlomil na dva kusy. K rozpadu pravděpodobně došlo před 17–21 tisíci lety, tedy z kosmického hlediska relativně nedávno.
Doba rozpadu je důležitá, neboť v tak krátké době podle vědců nemohlo vlivem slunečního větru a záření dojít k rozptýlení vzniklého prachu. Výpočty ukazují, že drobné částice o velikosti zhruba milimetru mohou stále obíhat kolem Slunce po podobné dráze – a že se s nimi Venuše letos v červenci setká. Právě tehdy by její atmosféru mohl rozzářit meteorický roj.
Na Zemi většinu meteorických rojů způsobují komety. Výjimkou jsou prosincové Geminidy, které pocházejí z planetky Phaethon. Carbognani přirovnává možnou venušiánskou spršku právě k tomuto roji.
Pozorovat toto představení ze Země bude extrémně obtížné. Ideální by bylo sledování přímo z oběžné dráhy Venuše pomocí sondy. Žádná taková mise ale momentálně nefunguje. Naději do budoucna dávají plánované projekty, jako je evropská mise EnVision nebo americké sondy DAVINCI a VERITAS, které by mohly k Venuši zamířit v příštím desetiletí.
