Během prázdnin bude k vidění zatmění Slunce i Měsíce. Další podobné představení se uskuteční až v roce 2075

Vesmír Jan Píšala 01.07.2026

Sluneční, nebo měsíční? Částečné, či úplné? Záleží jen na vás! Ideální místo pro pozorování zatmění Slunce se naskytne ve Španělsku.




Z astronomického hlediska budou letošní české prázdniny poněkud nevyvážené. Všechny mimořádnosti – tedy částečné zatmění Slunce, rojení Perseid i částečné zatmění Měsíce – přinese až srpen, stejně jako vydatnější nadílku jasných planet.

Každopádně již v červenci ozdobí noční oblohu Venuše, Saturn a Mars. Ve stejném pořadí se pak objeví i nad obzorem: Večernice Venuše s −4,1 mag se ukáže už se soumrakem, nízko nad západem v souhvězdí Lva. Saturn s 0,8 mag vyjde nad východní obzor v Rybách zhruba hodinu po půlnoci a nad ránem ho bude následovat Mars s 1,4 mag, usazený v souhvězdí Býka.

Uvedená trojice na nebi setrvá až do konce prázdnin, s tím rozdílem, že Venuše bude v srpnu viditelná už jen krátce po západu Slunce, nízko nad západním horizontem. Výhled na Saturn a Mars se naopak zlepší, protože první zmíněná planeta bude na začátku srpna vycházet ještě před půlnocí, zatímco druhá necelé dvě hodiny po ní.

Srpnovou ranní oblohu navíc ozdobí i největší a nejmenší oběžnice Sluneční soustavy, a přestože se budou obě nacházet v souhvězdí Raka, na nebi je spatříme jindy: Merkur s −0,8 mag se objeví už na začátku srpna, kdežto Jupiter s −1,8 mag až na sklonku měsíce. V obou případech se tak stane jen nedlouho před východem Slunce, v těsné blízkosti již světlého severovýchodního obzoru.

Galaktický černý obr

S dalekohledem v ruce se však můžete vydat i daleko za hranice našeho planetárního systému. A postačí k tomu už malý triedr, s nímž lze jen tak brouzdat hvězdným nebem… Pokud si nejste jistí, kam se vydat, zkuste prozkoumat Mléčnou dráhu – zejména pak její nejhustší části mezi souhvězdími Štíra, Střelce a Hadonoše. Ideální pozorovací podmínky nastanou v polovině července, kdy bude Měsíc v novu a daná část oblohy se okolo půlnoci rozumně vzdálí od jižního obzoru.

Upřete-li pohled do severozápadní části Střelce, budete se dívat k jádru naší Galaxie vzdálenému 27 tisíc světelných let, kde se ukrývá supermasivní černá díra o hmotnosti více než čtyř milionů sluncí! Ve výhledu nám však brání oblaka zářícího vodíku, temný mezihvězdný prach i nahromaděné stálice, jejichž koncentrace směrem do centra Galaxie rychle roste.

Zmíněné oblasti jsou také nebývale bohaté na nejrůznější mlhoviny a hvězdokupy, ať již otevřené, či kulové: Ve Střelci na ně natrefíte v podstatě v kterémkoliv směru a pozici těch nejnápadnějších – nejen v uvedeném souhvězdí – vyčtete z připojených map.

Večerní zatmění Slunce

Nyní už se však vraťme na Zemi a zaměřme se podrobněji na dvojici srpnových zatmění. Nejvíc pozornosti na sebe přirozeně strhne to první, tedy zatmění Slunce 12. srpna. Z území České republiky bude pozorovatelné jen jako částečné, nicméně ze západní Evropy už ho lze zhlédnout jako úplné, což z něj dělá ideální cíl pro letní astronomickou dovolenou (viz Dvě minuty v pásu totality).

Pro pozorovatele v Česku se pak úkaz stane tečkou za – doufejme jasným – letním dnem. Započne totiž až v 19:20, kdy se bude zářivý sluneční disk nacházet jen 9° nad západním obzorem. Tmavá silueta Měsíce se před něj začne nasouvat od pravého dolního okraje a bude postupovat k protilehlému hornímu okraji.

V maximální fázi zatmění ve 20:12 bude zakrytých zhruba devět desetin průměru slunečního disku, načež z něj začne měsíční kotouč opět ustupovat. Současně bohužel půjde o závěrečnou fázi úkazu, protože v závislosti na pozorovacím stanovišti Slunce zapadne mezi 20:07 a 20:36.

Popsaný průběh zatmění nicméně nabízí i jedno malé plus: V blízkosti horizontu totiž částečně zatmělý zapadající sluneční disk ozdobí siluety nejrůznějších terénních prvků, stromů, staveb atd. Astrofotografové zkrátka mají o čem přemýšlet – mimo jiné proto, že podobně velké zatmění Slunce v České republice nastane až 13. července 2075. A pokud chcete mít jistotu, že vás nic nepřekvapí, podívejte se na západ Slunce ze zvoleného pozorovacího stanoviště pár dní předem.

Částečně skrytý Měsíc

Svým způsobem polovičaté bude i částečné zatmění Měsíce, které se odehraje 28. srpna v ranních hodinách nad jihozápadem v souhvězdí Vodnáře. Ve 3:24 se začne měsíční kotouč nořit do očima jen stěží postřehnutelného zemského polostínu, který bude po jeho povrchu postupovat od levého horního k pravému dolnímu okraji.

Ve 4:34 se pak při levém horním okraji měsíčního disku objeví první náznak výrazně tmavšího, plného zemského stínu a zatmění se změní z polostínového na částečné. Také v tomto případě bude plný zemský stín postupovat směrem k pravému dolnímu okraji Měsíce.

V okamžiku maximální fáze v 6:13 však plný zemský stín pohltí pouze devět desetin průměru úplňkového kotouče a zbylou desetinku spatříme coby zářící lem při pravém horním okraji potemnělého Měsíce. Jelikož se ovšem zemský souputník okolo 6:15 zanoří za západní obzor (plus minus několik minut, podle pozorovacího stanoviště – viz S mírným posunem), zmizí části pozorovatelů ze scény dřív, než k maximální fázi dojde.

Pro prázdninové cestovatele dodejme, že celý úkaz si mohou vychutnat z východu Severní Ameriky, z jihozápadního Grónska, z celé Jižní Ameriky i z nemalé části Atlantiku a Pacifiku. Na západě severoamerického kontinentu bude Měsíc v průběhu zatmění vycházet, zatímco v Evropě a v Africe naopak zapadat.

 Dvě minuty v pásu totality

Úplné zatmění Slunce představuje jedinečný zážitek, který se ovšem dostaví pouze při pohledu z tzv. pásu totality. Jedná se o oblast na zemském povrchu širokou pár stovek a dlouhou tisíce kilometrů, odkud je zatmění vidět jako úplné. V případě úkazu, jenž se odehraje 12. srpna, se pás totality potáhne přes východ Grónska a západní pobřeží Islandu do Atlantiku, přes Španělsko až po Baleárské ostrovy.

Napříč pásem totality přitom zatmění potrvá různě dlouho: Nejdelší podívaná se naskytne ze severu Španělska, kde zůstane Slunce za Měsícem kompletně skryté necelé dvě minuty. V uvedených přímořských oblastech však panuje vyšší riziko nepříznivého počasí.

V každém případě se bude hodit vyvýšené stanoviště s co nejlepším výhledem na západ, s jehož výběrem pomůže například web timeanddate.com. V záložce věnované Slunci a Měsíci, respektive přímo zatměním, stačí kliknout do názorné interaktivní mapy s vyznačeným pásem totality a získáte podrobný časový harmonogram úkazu ve vybraném místě. Další kliknutí pak zobrazí i přehlednou animaci, včetně azimutu Slunce či jeho výšky nad obzorem v konkrétním okamžiku.

Východy a západy Slunce

Datum Východ Západ
1. července 4 h 50 min 20 h 52 min
15. července 5 h 02 min 20 h 44 min
31. července 5 h 22 min 20 h 25 min
1. srpna 5 h 23 min 20 h 23 min
15. srpna 5 h 43 min 20 h 00 min
31. srpna 6 h 06 min 19 h 29 min

V první polovině července se Slunce nachází ve znamení Raka, 22. července ve 21:14 SELČ vstupuje Slunce do znamení Lva; 23. srpna ve 4:19 SELČ vstupuje do znamení Panny.

Fáze, východy a západy Měsíce

Fáze Datum Východ Západ
Poslední čtvrt 7. července 23 h 53 min 12 h 54 min
Nov 14. července 4 h 20 min 21 h 19 min
První čtvrt 21. července 13 h 47 min 23 h 23 min
Úplněk 29. července 20 h 46 min 4 h 36 min
Poslední čtvrt 6. srpna 23 h 05 min 14 h 46 min
Nov 12. srpna 4 h 47 min 20 h 10 min
První čtvrt 20. srpna 15 h 06 min 22 h 40 min
Úplněk 28. srpna 19 h 41 min 6 h 02 min

Planety na noční obloze

  • Merkur – v červenci nepozorovatelný, na počátku srpna viditelný ráno nízko nad severovýchodem
  • Venuše – v červenci i v srpnu viditelná večer nízko nad západem
  • Mars – v červenci viditelný ráno nad severovýchodem, v srpnu ve druhé polovině noci
  • Jupiter – v červenci nepozorovatelný, na sklonku srpna viditelný ráno nízko nad severovýchodem
  • Saturn –  v červenci viditelný ve druhé polovině noci, v srpnu již téměř celou noc mimo večer
  • Uran – v červenci viditelný ráno nad severovýchodem, v srpnu ve druhé polovině noci
  • Neptun – v červenci viditelný ve druhé polovině noci, v srpnu již téměř celou noc mimo večer

Zajímavé úkazy v červenci a v srpnu 2026

  • 4. července – setkání Marsu a Uranu na ranním nebi nízko nad severovýchodem; v okamžiku východu nad obzor okolo 2:30 bude planety dělit asi 0,5°; Uran viditelný pouze v dalekohledu; asi 6° severozápadně od planet viditelná i otevřená hvězdokupa Plejády z Býka
  • 6. července – Země nejdál od Slunce v roce 2026, ve vzdálenosti 152,1 milionu kilometrů
  • 8. července – setkání Saturnu a Měsíce krátce po poslední čtvrti ve druhé polovině noci; nejblíž (6,2°) si tělesa budou v okamžiku východu nad obzor okolo 0:30
  • 11. a 12. července – seskupení úzkého srpku ubývajícího Měsíce, Marsu a Aldebaranu i otevřené hvězdokupy Plejády z Býka na ranním nebi nad severovýchodem; 11. 7. se tělesa shromáždí na ploše o průměru asi 14°, s Měsícem poblíž Plejád; 12. 7. se shromáždí na ploše o průměru asi 17°
  • 16. a 17. července – seskupení úzkého srpku dorůstajícího Měsíce, Venuše a Regula ze Lva na podvečerní obloze nízko nad západem; v obou dnech se tělesa shromáždí na ploše o průměru asi 11°
  • 20. července – Měsíc den před první čtvrtí poblíž Spicy z Panny na večerním nebi
  • 24. července – Měsíc poblíž Antara ze Štíra na noční obloze
  • 2. srpna – Merkur v největší východní elongaci, asi 19° od Slunce
  • 3. srpna – setkání ubývajícího Měsíce a Saturnu na nočním nebi; v okamžiku východu nad východní obzor okolo 22:50 je bude dělit asi 5,4°
  • 9. srpna – setkání úzkého srpku ubývajícího Měsíce a Marsu na ranní obloze; nejblíž (4°) si budou za svítání; v dalekohledu asi 1,4° jižně od Marsu pozorovatelná i trpasličí planeta Ceres s 9 mag
  • 11. srpna – velmi úzký srpek ubývajícího Měsíce mezi Merkurem a Polluxem z Blíženců na ranním nebi za svítání, nízko nad severovýchodem; tělesa se shromáždí na ploše o průměru asi 11°
  • 12. srpna – částečné zatmění Slunce; začátek úkazu v 19:20 při pravém dolním okraji slunečního disku, maximální fáze ve 20:12, kdy bude zakrytý zhruba z 90 %, konec úkazu se západem Slunce za severozápadní obzor okolo 20:24
  • 12. a 13. srpna – vyvrcholí aktivita meteorického roje Perseid
  • 15. srpna – velmi obtížně pozorovatelné setkání Merkuru a Jupitera na světlé ranní obloze nízko nad severovýchodem; planety vyjdou zhruba hodinu před východem Slunce, okolo 4:40, a v tu chvíli je bude dělit asi 0,8°
  • 15. srpna – Venuše v největší východní elongaci, asi 46° od Slunce
  • 15. a 16. srpna – setkání úzkého srpku dorůstajícího Měsíce a Venuše na soumrakovém nebi nízko nad západem; 15. 8. Měsíc asi 7° pod Venuší směrem k obzoru, 16. 8. asi 6,3° nalevo od ní
  • 17. srpna – dorůstající Měsíc poblíž Spicy z Panny na podvečerní soumrakové obloze
  • 20. a 21. srpna – Měsíc okolo první čtvrti poblíž Antara ze Štíra v první polovině noci
  • 28. srpna – částečné zatmění Měsíce; vstup Měsíce do polostínu ve 3:24, začátek částečného zatmění ve 4:34 při levém horním okraji měsíčního disku, maximální fáze v 6:13, kdy bude zakrytý asi z 90 %, konec úkazu se západem Měsíce za západní obzor okolo 6:15
  • 30. srpna – setkání ubývajícího Měsíce a Saturnu na nočním nebi; nejblíž (6°) si budou 31. 8. za svítání 

Všechny časové údaje jsou vztaženy k 50. rovnoběžce a středoevropskému poledníku a jsou uvedeny ve středoevropském čase (SELČ). Okamžiky východu či západu nebeských těles však nezávisí pouze na zeměpisných souřadnicích pozorovatele, ale také na úhlové výšce a členitosti obzoru.
  • Zdroje fotografii:
  • Jan Píšala (se souhlasem k publikování)


Další články v sekci