Kolik známe mezihvězdných komet? Do Sluneční soustavy už zavítalo několik podivných návštěvníků zvenčí

Ještě nedávno jsme mohli s jistotou tvrdit, že veškerá malá tělesa naší soustavy, u nichž dokážeme určit dráhu, jsou gravitačně vázaná ke Slunci. Detekční techniky se ovšem zlepšují mílovými kroky, a v roce 2017 se tak poprvé podařilo spatřit objekt, jehož trajektorie naznačovala, že jen náhodou prolétá kolem. Jednalo se o první známý mezihvězdný asteroid, dostal označení 1I/’Oumuamua (I jako interstelární) a vyvolal řadu kontroverzí. Astronomové u něj nepozorovali komu, proto ho nepovažují za kometu.

Zato těleso 2I/Borisov, objevené v roce 2019, už kometární aktivitu projevovalo. Opět kolem Slunce prolétalo po hyperbolické dráze, bylo zřejmě menší než 500 metrů a vykazovalo netypické chemické složení: Například zvýšené zastoupení oxidu uhelnatého může naznačovat, že pochází z okolí červeného trpaslíka.

Poslední známý interstelární objekt představuje shodou okolností rovněž kometa, a to 3I/ATLAS z loňského roku. Také ona má neobvyklé chemické složení, ale její sledování dosud neskončilo.

Stojí za zmínku, že i vlasatice 96P/Machholz a C/1996 B2 Hyakutake měly nezvyklé chemické složení, nicméně obě „patří“ ke Slunci. Podle některých vědců by mohlo jít o původně mezihvězdné objekty zachycené naší stálicí, danou hypotézu však nelze potvrdit. Z mezihvězdného původu v současnosti podezíráme rovněž kometu C/2018 V1 (Mach­holz–Fujikawa–Iwamoto), která po posledním průletu periheliem směřuje ven ze Sluneční soustavy.