Z kokpitu gripenu na oběžnou dráhu: Aleš Svoboda má při české misi do vesmíru dohlížet na pokročilé vědecké experimenty

Po více než čtyřech dekádách od letu Vladimíra Remka se Česká republika znovu přiblížila vyslání svého zástupce do vesmíru. A rozhodně nepůjde pouze o symbolickou účast. Armádní pilot Aleš Svoboda má na cestě k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) usednout za pomyslný knipl kosmické lodi a zároveň dohlížet na řadu vědeckých experimentů, které mohou posunout český výzkum i průmysl.

Mise plná experimentů

Hlavním cílem Svobodovy přibližně čtrnáctidenní mise (předběžně plánované na druhou polovinu roku 2027) nebude jen samotný pobyt na oběžné dráze. Český astronaut bude zodpovědný za dohled nad třinácti vědeckými experimenty, které prošly náročným výběrovým procesem.

O účast se původně ucházelo sedmdesát projektů z univerzit, výzkumných institucí i soukromých firem. Z nich pětadvacet postoupilo do užšího výběru a po dalším hodnocení odborníky z ESA a českých institucí bylo vybráno třináct experimentů, které se nakonec stanou součástí mise.

Řada těchto experimentů využívá unikátní podmínky mikrogravitace, které na Zemi nelze dlouhodobě a věrně napodobit. Právě prostředí téměř beztížného stavu umožňuje sledovat fyzikální, biologické nebo technologické procesy způsobem, který by v pozemských laboratořích nebyl možný.

Svobodovy úkoly budou velmi rozmanité. V některých případech bude pouze kontrolovat správný chod experimentálních zařízení, jindy bude aktivně pracovat s laboratorní technikou nebo nosit senzory monitorující jeho vlastní organismus. Součástí výzkumu budou také měření fyziologických funkcí lidského těla a dokumentace práce astronauta v podmínkách mikrogravitace.

Od akrobatického létání ke kosmické lodi

Patří mezi nejlépe kvalifikované české vojenské piloty. Působí na 21. základně taktického letectva v Čáslavi a od roku 2016 létá na nadzvukových stíhacích letounech JAS-39 Gripen. Na nich i na cvičných a lehkých bojových letounech L-159 nasbíral více než 1300 letových hodin.

Jeho letecké schopnosti se však neomezují pouze na vojenské stroje. Už v roce 2011 zvítězil v soutěži akrobatického létání na kluzácích, což dokládá mimořádnou úroveň jeho pilotních dovedností. Ty jsou pro kosmickou misi důležité nejen kvůli ovládání lodi, ale také kvůli schopnosti rychle reagovat ve stresových situacích a pracovat v prostředí s vysokými nároky na přesnost.

Vedle praktických zkušeností disponuje i silným technickým zázemím. Vystudoval Univerzitu obrany, kde se specializoval na leteckou a raketovou techniku, a získal doktorský titul. Ve své disertační práci se věnoval vlivu nestacionárního proudění na aerodynamické vlastnosti leteckých profilů, tedy tématu úzce souvisejícímu s konstrukcí a chováním letadel.

Náročný výběr mezi desítkami tisíc zájemců

Cesta mezi evropské astronauty byla mimořádně obtížná. Když ESA v roce 2021 otevřela nové výběrové řízení, přihlásilo se více než 22 500 uchazečů z celé Evropy. Svoboda se postupně probojoval šesti koly testování, a nakonec byl v roce 2022 vybrán do záložního oddílu astronautů ESA.

První fáze zahrnovala posouzení životopisů, motivačních dopisů a odborných předpokladů. Následovaly psychomotorické testy zaměřené na paměť, prostorovou orientaci, schopnost soustředění či koordinaci. Další kola prověřovala psychickou odolnost, týmovou spolupráci a schopnost řešit problémy pod tlakem.

Významnou část výběru tvořily také rozsáhlé lékařské prohlídky. Kandidáti museli prokázat nejen vynikající fyzickou kondici, ale i schopnost zvládat extrémní podmínky kosmických letů. Celý proces završily pohovory s vedením ESA včetně finálního setkání s generálním ředitelem agentury.

Česká cesta do vesmíru

Další kapitola se začala psát v roce 2023. Soukromá společnost Axiom Space nabídla evropským zemím možnost vyslat své záložní astronauty na ISS, pokud budou ochotny financovat náklady na misi. Cena se pohybovala kolem jedné a půl miliardy korun.

Česká vláda tehdy nabídku odmítla s odkazem na nedostatek prostředků. Situace se však změnila o rok později. V červnu 2024 byl představen program Česká cesta do vesmíru, který deklaroval zájem vyslat českého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici během několika let.

Projekt přitom není prezentován pouze jako jednorázová prestižní událost. Jeho cílem je podpořit rozvoj českého kosmického průmyslu, vědy a technologií s vysokou přidanou hodnotou. Mise má sloužit jako katalyzátor pro nové investice, výzkumné projekty a zapojení českých firem do mezinárodních kosmických programů.

Nakonec se ukázalo, že Svoboda do vesmíru nepoletí se společností Axiom, ale s jejím konkurentem, firmou Vast. Ta připravuje vlastní program letů na ISS a budoucí soukromé kosmické stanice.

Zajímavou spojnicí mezi českou misí a společností Vast je astronaut Drew Feustel, který v projektu působí jako hlavní astronaut. Feustel chová k České republice vřelý vztah, především k Jižní Moravě, kde jsou rodinné kořeny jeho manželky Indiry. Oba v minulosti Česko navštívili a Feustel si na jednu ze svých misí vzal českou vlajku a sbírku básní Písně kosmické od Jana Nerudy, při jiné cestě do vesmíru zase plyšového krtečka.

Poslední krok před startem

Z české strany je mise Aleše Svobody plně schválená, také je potvrzená společností Vast, ale stoprocentně jistý ještě jeho let není. Finální zařazení Aleše Svobody do posádky totiž ještě podléhá schválení Multilateral Crew Operations Panel (MCOP), tedy zástupci pěti partnerských agentur Mezinárodní kosmické stanice. Jde sice víceméně o formalitu, ale bez ní není možné misi pokládat za definitivní.

Pokud schválení proběhne podle očekávání, stane se Aleš Svoboda prvním českým astronautem nové generace – a zároveň symbolem snahy o zapojení České republiky do rychle se rozvíjejícího kosmického sektoru. Jeho cesta na oběžnou dráhu tak nebude jen osobním úspěchem jednoho pilota, ale také testem toho, zda může česká věda a průmysl využít kosmický výzkum jako odrazový můstek k technologicky vyspělejší budoucnosti.