Nizozemské děti jsou neobvykle šťastné a zdravé. Možná i díky jedné tradici, která spojuje pohyb, rodinu a přátele

Každý rok na začátku léta se v Nizozemsku odehrává pozoruhodná událost, která spojuje statisíce dětí, rodičů, učitelů i dobrovolníků. Jmenuje se Avondvierdaagse – doslova „čtyřdenní večerní pochod“.

Na první pohled jde o jednoduchou akci: děti během jednoho týdne absolvují čtyři večerní vycházky po okolí svého bydliště. Ve skutečnosti však tato tradice představuje mnohem víc než jen několik kilometrů chůze. Je oslavou pohybu, sousedských vztahů, rodinného života a specifického nizozemského přístupu ke komunitě.

Déšť není překážkou

Typický večer Avondvierdaagse dobře ilustruje, jak hluboko je tato tradice zakořeněna v nizozemské společnosti. Ani silný déšť nebo bouřky nedokážou odradit stovky dětí, které se scházejí ve městských parcích a na náměstích, často přijíždějí na kole a vybavené pláštěnkami.

Děti si mohou zvolit kratší nebo delší trasu, nejčastěji pět nebo deset kilometrů. Na trase sbírají potvrzení o absolvování jednotlivých úseků a jejich cílem je dokončit všechny čtyři večerní vycházky. Odměnou jim jsou medaile, květiny, sladkosti, ale hlavně pocit úspěchu.

Trasy vedou parky, obytnými čtvrtěmi i méně známými zákoutími měst a obcí. Organizátoři je každoročně obměňují, aby účastníci poznávali své okolí z nových perspektiv.

Od vojenského výcviku k rodinnému svátku

Jak vysvětluje Inger Leemansová, profesorka kulturní historie na Svobodné univerzitě v Amsterdamu a výzkumnice Královské nizozemské akademie umění a věd, tradice Avondvierdaagse má původ ve vojenském prostředí.

První pochod se uskutečnil roku 1909 v Nijmegenu jako součást vojenského výcviku. Když však vypukla druhá světová válka, začala podobné pochody organizovat různá města pro vojáky. Po válce byli k účasti přizváni také civilisté a čtyřdenní pochody v Nijmegenu se postupně proměnily v mimořádně populární událost, při níž desetitisíce vojáků a obyvatel pochodovaly společně na znamení solidarity.

Tato akce, zaměřená především na dospělé účastníky, je dnes největší pěší událostí na světě. Každoročně se jí účastní 45 000 lidí z více než 80 zemí, kteří absolvují stejné trasy dlouhé 30, 40 nebo 50 kilometrů.

Podle Arna van Gemerta, vedoucího programů a projektů v Královské nizozemské pěší asociaci (KWbN), je Avondvierdaagse jakýmsi „mladším sourozencem“ této akce. Zaměřuje se především na žáky základních škol a jejich rodiče.

Půl milionu na pochodu

Dnes se Avondvierdaagse koná přibližně na sedmi stech místech po celém Nizozemsku a každoročně přiláká kolem půl milionu účastníků. Na organizaci se podílejí desetitisíce dobrovolníků a vedle pěších pochodů existují v některých regionech také čtyřdenní cyklistické nebo plavecké varianty.

„Je zajímavé, že se tento pochod s vojenskými kořeny stal jedním ze symbolů nizozemské národní identity, přestože se Nizozemsko obvykle nepředstavuje jako vojensky orientovaná země,“ říká Leemansová, která se tradice účastnila už během dětství ve vesnici Leende poblíž belgických hranic.

Většina lidí dnes vnímá Avondvierdaagse jako celonárodní událost srovnatelnou například s Dnem krále (Koningsdagem) – státním svátkem oslavujícím narozeniny nizozemského panovníka, který provázejí pouliční slavnosti, bleší trhy a záplava oranžové barvy.

Avondvierdaagse má dokonce i vlastní tradiční pochoutku: polovinu pomeranče ozdobenou bílým bonbonem Wilhelmina, kterou děti během chůze cucají. Mnoho z nich si tuto pochoutku vychutnává přímo na trase.

Pohyb jako dobrodružství

Přestože původní pochody nevznikly za účelem podpory pohybu, dnes představuje Avondvierdaagse způsob, jak motivovat děti k pobytu venku a fyzické aktivitě.

„Je důležité, aby byly děti fyzicky aktivní a od útlého věku rozvíjely své pohybové dovednosti,“ vysvětluje Sanne de Vriesová, profesorka dětské pohybové aktivity v Lékařském centru Leidenské univerzity.

Povzbuzovat děti, aby zvládly celý týden chůze bez ohledu na počasí, a následně je odměnit, může pomoci vytvořit pozitivní vztah k pohybu. Důležitou roli hraje i psychologický aspekt. Když dítě zvládne čtyři večery pochodovat bez ohledu na počasí, získává zkušenost s překonáváním překážek a buduje si odolnost. To, co se na začátku zdá jako náročná výzva, se postupně mění v dosažitelný cíl.

Proč jsou nizozemské děti tak spokojené?

Nizozemské děti bývají dlouhodobě označovány za jedny z nejšťastnějších na světě. Podle mezinárodních srovnání pravidelně obsazují přední příčky v ukazatelích celkové životní pohody i duševního zdraví.

Jedním z důvodů jsou silné sociální vazby. Výzkumy ukazují, že nizozemské děti mají velmi dobré vztahy se svými vrstevníky a často tráví více času s rodinou než děti v mnoha jiných zemích. Mnoho rodičů pracuje na částečný úvazek, což jim umožňuje věnovat dětem více pozornosti.

Současně se těší větší míře samostatnosti. Už v relativně nízkém věku se samy dopravují do školy, nejčastěji na kole, a rodiče jim poskytují větší svobodu při pohybu v okolí bydliště. Právě všechny tyto prvky se během Avondvierdaagse přirozeně propojují.

Když se škola přesune do ulic

Velkou hodnotou celé akce je možnost trávit čas s přáteli mimo školní prostředí. Děti vyrážejí na trasy ve skupinách, často v jednotných školních tričkách, povídají si, hrají hry a společně zdolávají kilometry.

Mnozí účastníci zdůrazňují, že právě společenský rozměr je tím nejdůležitějším. Chůze se stává každoroční událostí, na kterou se těší celé kamarádské skupiny. Vznikají tak vzpomínky a tradice, které se každoročně opakují.

„Je to zábava s kamarády,“ říká desetiletá Robin Astillová, která jde společně s maminkou a kamarádkou.

„Líbí se mi, že se to koná každý rok a zároveň se při tom člověk hýbe,“ dodává třináctiletý Ansel Howard. „Je to něco, co lidé dělají už dlouho, a co si můžete užít s přáteli i rodinou.“

Avondvierdaagse není určena pouze dětem. Rodiče získávají příležitost poznat lépe své okolí a navštívit části města, kam by se běžně nevydali. Stejně důležitý je sociální rozměr. Zatímco během běžného školního dne se rodiče potkávají jen krátce před školou nebo po vyučování, několikahodinové společné pochody vytvářejí prostor pro skutečné rozhovory a navazování vztahů. Mnozí rodiče proto vnímají Avondvierdaagse jako nástroj, který posiluje soudržnost školní i sousedské komunity.

Tradice závislá na dobrovolnících

Úspěch celé akce stojí na obrovském nasazení dobrovolníků. Místní obyvatelé pomáhají s organizací, firmy poskytují občerstvení, květiny nebo materiální podporu a národní pěší asociace koordinuje jednotlivé akce a zajišťuje medaile.

Právě dobrovolnický charakter je jednou z největších předností tradice, ale současně představuje její slabinu. Některé pochody musely být v posledních letech zrušeny kvůli nedostatku lidí ochotných věnovat organizaci několik večerů po sobě.

Objevují se také otázky týkající se přístupnosti akce pro osoby se zdravotním postižením nebo pro různé kulturní a sociální skupiny. Zejména ve velkých městech nemusí složení účastníků vždy odpovídat rozmanitosti místní populace.

Navzdory těmto výzvám přežívá Avondvierdaagse už po desetiletí. Podle organizátorů je důvod jednoduchý: nabízí zdravý, nenáročný a zcela „offline“ způsob, jak spojovat lidi.

Nizozemci pro tento pocit používají těžko přeložitelné slovo gezelligheid. Označuje směs útulnosti, pospolitosti, přátelské atmosféry a radosti ze společně stráveného času. Nejde jen o příjemné prostředí, ale o pocit, že člověk někam patří.

Právě gezelligheid je patrný v cíli posledního pochodu, kde děti s medailemi tančí, rodiče fotografují své potomky, prarodiče čekají na své vnuky a dobrovolníci rozdávají květiny. Nezáleží na tom, zda svítí slunce nebo se schyluje k dešti. Důležité je společné sdílení radosti z dosaženého cíle.