Největší mýty o hormonech: Co skutečně víme o testosteronu, estrogenu, kortizolu nebo o melatoninu

Hormony patří mezi nejčastěji nepochopené aspekty fungování lidského těla. Internet je plný rad o „vyrovnávání hormonální hladiny“, kortizol bývá označován za nepřítele zdraví, testosteron za spouštěč agrese a hormonální substituční léčba (HRT) za nebezpečnou terapii.

Ve skutečnosti je však většina těchto představ zjednodušená nebo přímo mylná. Endokrinologové upozorňují, že hormony tvoří dokonale vyladěný systém, který řídí fungování prakticky celého organismu bez ohledu na pohlaví.

Puberta není začátkem hormonálního života

Mnoho lidí se domnívá, že pohlavní hormony se začínají tvořit teprve během dospívání. Ve skutečnosti jsou aktivní už během nitroděložního vývoje. Estrogen, progesteron i testosteron hrají důležitou roli během vývoje plodu a krátce po narození nastává období označované jako minipuberta.

Mezi druhým a šestým měsícem života se reprodukční hormony dočasně výrazně aktivují. U chlapců stimulují varlata, u dívek vaječníky a připravují je na budoucí plodnost. Překvapivým faktem je, že tříměsíční chlapec může mít hladinu testosteronu srovnatelnou s dospělým mužem.

V tomto období se chlapcům zvětšují varlata a běžně se objevují i spontánní erekce. U chlapců hormonální aktivita obvykle končí kolem šestého měsíce věku, zatímco u dívek může přetrvávat až do jednoho či dvou let.

Naopak rozšířená představa, že kolem čtvrtého roku života procházejí chlapci dalším výrazným nárůstem testosteronu, který má vysvětlovat problematické chování, nemá podle odborníků žádnou oporu ve vědeckých zjištěních. Mezi druhým a desátým rokem života jsou reprodukční hormony naopak velmi málo aktivní.

Hormony nejsou jen ženskou záležitostí

Hormony bývají často spojovány především s menstruací, těhotenstvím nebo menopauzou, a proto vzniká dojem, že jde hlavně o ženské téma. Endokrinologové však zdůrazňují, že hormony řídí fungování organismu mužů i žen stejnou měrou.

Obě pohlaví totiž produkují stejné hormony. Ženy mají testosteron, muži zase estrogen. Rozdíl spočívá pouze v jejich množství – muži mají vyšší hladinu testosteronu, ženy vyšší hladinu estrogenu. U řady dalších hormonů, například hormonů štítné žlázy, kortizolu nebo inzulinu, nelze podle krevních testů vůbec poznat, zda vzorek pochází od muže, nebo ženy.

Dělá testosteron z lidí agresory?

Spojování testosteronu s agresivitou je jedním z nejrozšířenějších hormonálních mýtů. Ve skutečnosti záleží především na množství.

Pokud testosteron dostávají muži, kteří mají jeho nedostatek potvrzený lékařským vyšetřením, jde podle odborníků o bezpečnou léčbu. Správně nastavená substituce nezvyšuje agresivitu, ale naopak může zlepšit náladu, energii i kvalitu života.

Jiná situace nastává při zneužívání anabolických steroidů. Někteří lidé kvůli budování svalové hmoty užívají dávky mnohonásobně převyšující přirozené hodnoty. Právě extrémní koncentrace testosteronu mohou ovlivňovat limbický systém mozku, který zpracovává emoce a strach, a tím zvyšovat sklon k agresivnímu chování.

Kortizol není nepřítel

Kortizol bývá často označován za „špatný hormon“. Ve skutečnosti jde o hlavní stresový hormon, bez něhož bychom se v náročných situacích neobešli.

Krátkodobé zvýšení jeho hladiny během důležité schůzky, zkoušky nebo krizové situace zlepšuje soustředění, zvyšuje bdělost a pomáhá organismu rychle reagovat. Problém představuje až dlouhodobě zvýšená hladina kortizolu způsobená chronickým stresem.

Odborníci proto upozorňují, že řešením není kupovat doplňky stravy nebo „čaje na vyrovnání kortizolu“, ale zaměřit se na samotné příčiny stresu. Význam mají především dostatek spánku, pravidelný pohyb, kvalitní strava a čas strávený s blízkými lidmi.

Menopauza není dědičný osud

Ženy často očekávají, že jejich menopauza bude probíhat podobně jako u jejich matky nebo sestry. Podle lékařů to ale neplatí.

Genetika sice významně ovlivňuje věk poslední menstruace, samotný průběh menopauzy se však mezi ženami výrazně liší. To, že některá žena trpěla silnými návaly horka nebo jinými obtížemi, proto automaticky neznamená, že stejnou zkušenost bude mít i její dcera.

Puberta ukončuje růst

Jedním z mála rozšířených tvrzení, která skutečně platí, je, že puberta uzavírá období růstu. Po několika letech dospívání totiž hladina estrogenu – u dívek i u chlapců – dosáhne hodnot, které způsobí uzavření růstových plotének na koncích kostí. Tím se růst do výšky definitivně zastaví.

Právě proto odborníci doporučují řešit případné poruchy růstu co nejdříve. Pokud se například nedostatek růstového hormonu začne léčit až během puberty, možnosti ovlivnit konečnou tělesnou výšku jsou už výrazně omezené.

Dětská obezita může urychlit pubertu

Nadváha a obezita v dětském věku mají vliv nejen na metabolismus, ale také na hormonální vývoj.

Výzkumy ukazují, že děti s nadváhou nebo obezitou vstupují do puberty dříve. Předpokládá se, že nadbytek tělesného tuku narušuje normální regulační mechanismy v hypotalamu – části mozku, která řídí hormonální systém – a spouští pubertu předčasně.

Potřebujeme hormony „vyvažovat“?

Pojem hormonální rovnováha se stal oblíbeným marketingovým sloganem výrobců doplňků stravy. Endokrinologové ale upozorňují, že lidské tělo si hormonální hladiny reguluje samo pomocí mimořádně složité sítě zpětných vazeb.

Přirozené kolísání hormonů během dne nebo během života není známkou poruchy, ale součástí normálního fungování organismu. Pro tvrzení, že běžně prodávané doplňky stravy dokážou hormony významně „vyvážit“, podle odborníků neexistují přesvědčivé vědecké důkazy.

Estrogen potřebují i muži, testosteron i ženy

Přestože bývá testosteron označován za mužský hormon a estrogen za ženský, oba mají důležité funkce u obou pohlaví.

U žen může přidání malých dávek testosteronu během menopauzy pomoci zvýšit sexuální touhu, pokud samotná léčba estrogenem a progesteronem nestačí.

Ani u mužů však testosteron nepůsobí sám. Část jeho účinků vzniká až poté, co se v tukové tkáni, kostech nebo mozku přemění na estrogen. Právě tato přeměna je důležitá například pro zdraví kostí i správné fungování mozku.

Mýty kolem hormonální léčby

Špatnou pověst získala hormonální substituční léčba především po americké studii z roku 2002, která upozornila na zvýšené riziko rakoviny prsu. Výsledky tehdy vyvolaly rozsáhlou mediální paniku a mnoho žen léčbu ukončilo.

Pozdější analýzy však ukázaly, že studie měla řadu omezení. Zaměřovala se především na starší ženy a používala tehdejší syntetické přípravky, které se od dnešní léčby výrazně liší. Současná hormonální substituční léčba využívá takzvané bioidentické hormony, které jsou velmi podobné látkám přirozeně vytvářeným lidským tělem.

Podle odborníků by ženy neměly léčbu odmítat pouze kvůli zastaralým obavám. Přesto existují skupiny pacientek, u nichž je nutné postup pečlivě zvážit – například ženy po prodělané rakovině prsu nebo osoby s vyšším rizikem vzniku krevních sraženin.

Proč ženy během menopauzy přibírají

Přibývání na váze patří mezi nejčastější projevy perimenopauzy a menopauzy. Pokles estrogenu mění způsob ukládání tukových zásob. Zatímco v reprodukčním věku se tuk ukládá hlavně na bocích a stehnech, po menopauze se přesouvá do oblasti břicha.

Právě viscerální tuk uložený kolem vnitřních orgánů představuje větší zdravotní riziko. Podporuje vznik inzulinové rezistence, zvyšuje pravděpodobnost rozvoje diabetu 2. typu i srdečně-cévních onemocnění.

Současně ženy během menopauzy přicházejí přibližně o půl kilogramu svalové hmoty. Protože svaly spotřebovávají více energie než tuková tkáň, zpomaluje se ženám metabolismus. Odborníci proto doporučují pravidelný silový trénink, dostatek bílkovin a vlákniny a omezení nadměrného příjmu sacharidů. Důležitější než samotné číslo na váze je podle nich sledovat i další ukazatele zdraví, například hladinu krevního cukru, cholesterolu nebo krevní tlak.

Dívky skutečně dospívají dříve

Řada studií potvrzuje, že u dívek se první známky puberty objevují v průměru přibližně o rok dříve než v minulosti. První menstruace však přichází jen asi o půl roku dříve, což znamená, že celé období puberty se prodlužuje.

Příčina tohoto trendu zatím není jasná. Roli pravděpodobně hraje lepší výživa i vyšší výskyt dětské obezity, která vede k dřívější produkci estrogenu. Zkoumá se také možný vliv některých chemických látek z prostředí narušujících hormonální systém, takzvaných endokrinních disruptorů, které by mohly ovlivňovat centra řídící nástup puberty v mozku.

Melatonin není zázračný hormon spánku

Melatonin je hormon vytvářený epifýzou neboli šišinkou – drobnou endokrinní žlázou uloženou hluboko v mozku. Po setmění jeho hladina přirozeně stoupá a dává mozku signál, že nastal čas připravit organismus ke spánku.

Ani melatonin ale není univerzálním lékem na nespavost. Podle odborníků je důležité rozlišovat mezi potížemi s usínáním, častým nočním probouzením a příliš časným ranním vstáváním. Zatímco s usínáním může melatonin skutečně pomoci, na přerušovaný spánek nebo předčasné probouzení obvykle neúčinkuje.