Zpráva o klimatu za rok 2025: Oteplování planety zrychluje
Zpráva neziskové organizace Berkeley Earth potvrzuje, že rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření a že oteplování nabralo strmý kurz vzhůru.
V posledních letech čelíme značnému nárůstu teplot, který odpovídá pesimistickým scénářům z dřívější doby. Potvrzuje to i před pár týdny zveřejněná zpráva „Global Temperature Report for 2025“, vydávaná neziskovou výzkumnou organizací Berkeley Earth se sídlem v Kalifornii.
Odborníci Berkeley Earth potvrzují očekávání, podle nichž měl být rok 2025 třetím nejteplejším rokem od roku 1850. Překonaly ho pouze roky 2024 a 2023. K tomuto výsledku dospěli díky analýzám 23 milionů měření 57 685 meteorologických stanic a přibližně 500 milionům měření teploty oceánu pomocí senzorů na lodích a bójích.
Zrychlující globální oteplování
V posledních třech letech jsme podle Berkeley Earth svědky extrémního zrychlení oteplení planety, které překonává všechna očekávání. Zatímco od 70. let se globální oteplování vyvíjelo poměrně lineárně tempem asi +0,20 °C za dekádu, období 2023–2025 představuje výrazný výkyv nad tento trend. Statisticky by takto silná odchylka měla méně než 1% pravděpodobnost, pokud by šlo pouze o přirozenou variabilitu klimatu.
Ve hře je podle odborníků více různých příčin, z nichž ne všechny plně chápeme. Jde nejen o pokračující hromadění skleníkových plynů, ale také například o snížení množství mraků a paradoxně i nižší emise sirných aerosolů (viz Paradox čistšího vzduchu).
Během uplynulých 50 let probíhalo oteplování planety víceméně lineárně, v souladu s lineárním navyšováním množství skleníkových plynů. Náhlé zrychlení oteplování od roku 2023 ale ukazuje, že už se nemůžeme příliš spoléhat na to, že z dosavadního oteplování jednoduše předpovíme budoucí vývoj teplot.
V roce 2025 panovala na Zemi průměrná roční teplota 1,44 °C nad průměrem z let 1850 až 1900 před intenzivním rozvojem průmyslu. Během roku 2025 zhruba 9,1 procent povrchu Země zažilo rekordní průměrnou roční teplotu. Na těchto místech žije asi 770 milionů lidí, co představuje přibližně 8,5 procent populace planety. Největší část z nich žije v Asii, zejména v Číně (asi 450 milionů lidí).
Data také ukazují, že pevnina se zahřívá zhruba dvakrát rychleji než oceán – což odpovídá fyzikálním očekáváním i klimatickým modelům. Rok 2025 byl druhým nejteplejším rokem nad pevninou (2,03 °C nad předindustriální úrovní) a třetím nejteplejším rokem nad oceány (1,03 °C nad předindustriální úrovní).
Dlouhodobý trend už podle klimatologů překročil 1,4 °C nad předindustriální úroveň. Pokud bude současné tempo pokračovat, hranice 1,5 °C – jeden z cílů Pařížské dohody – může být dosažena během méně než pěti let. Podle autorů zprávy je prakticky jisté, že cíl udržet oteplení pod 1,5 °C už nebude splněn. Stále však zůstává otevřená možnost udržet oteplení pod 2 °C, pokud dojde k výraznému snížení emisí.
Paradox čistšího vzduchu
Sirné aerosoly (částice vznikající například spalováním lodních paliv s vysokým obsahem síry) mají dva hlavní účinky: odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru a snižují tak množství energie, které dopadne na povrch Země. Podporují také tvorbu oblačnosti - více mraků znamená vyšší odrazivost planety. Výsledkem je ochlazující efekt, který částečně vyvažuje oteplování způsobené skleníkovými plyny.
Nová pravidla pro lodní dopravu z roku 2020 snížila emise síry asi o 85 %. To výrazně zlepšilo kvalitu ovzduší a snížilo zdravotní rizika (zejména u respiračních a kardiovaskulárních onemocnění), ale zároveň odstranilo část „ochlazující clony“ nad oceány.
Z klimatického hlediska to znamená krátkodobě rychlejší oteplování, vyšší energetickou nerovnováhu Země a možnou akceleraci teplotního růstu.
