Zuby jako časové kapsle: Co izotopy prozradily o klimatu doby dinosaurů?
Zuby z fosilií jurských a křídových dinosaurů prozradily, kolik bylo v druhohorní atmosféře oxidu uhličitého.
Svět, který nás obklopuje, není jenom nějakou pasivní kulisou. Jídlo, kterým se živíme, nápoje, které pijeme, ale také vzduch, který dýcháme, se doslova otisknou do našich těl, v podobě atomů a jejich izotopů, které se stávají naší součástí. Platí to pro všechny obratlovce, po celou historii této velmi košaté a pestré větve života.
Současně to také znamená, že s potřebnými znalostmi a trochou šikovnosti můžeme z těl obratlovců či jejich fosilních pozůstatků odvodit, jak vypadalo prostředí, v němž žili. Geochemička Dingsu Fengová z německé Univerzity Georga Augusta v Göttingenu a její kolegové si posvítili na izotop kyslík-17, s jehož pomocí nepřímo odvodili hladinu oxidu uhličitého v atmosféře během druhohor.
Zuby, kyslík a oxid uhličitý
Pozoruhodný výzkum, který uveřejnil vědecký časopis PNAS, vycházel z toho, že dávné klima na Zemi úzce souviselo s obsahem oxidu uhličitého v atmosféře, který je ale obtížné určit. Vědci naštěstí vědí, že hladinu oxidu uhličitého lze odvodit z množství kyslíku-17, které lze zjistit třeba analýzou skloviny fosilních zubů.
Fengová s kolegy použili při výzkumu zuby různých dinosaurů, včetně T. rexe, jejichž fosilie pocházejí z období jury a křídy. Díky nim například zjistili, že v pozdní juře byla hladina oxidu uhličitého kolem 1 200 ppm (částic na milion) a v pozdní křídě asi 750 ppm. Bylo to podstatně víc než dnes, kdy je hladina oxidu uhličitého v atmosféře asi 430 ppm.
Odborníci se domnívají, že vysoký obsah oxidu uhličitého v atmosféře souvisel s mnohem intenzivnější vulkanickou aktivitou, než jaká probíhá dnes. Některé zuby dinosaurů obsahují tolik kyslíku-17, že to odpovídá velmi vysokým hodnotám hladiny oxidu uhličitého, zřejmě během rozsáhlých sopečných erupcí s ohromným množstvím vyvřelé lávy v době, kdy tito konkrétní dinosauři žili.
