Íránská metropole Teherán se propadá o 25 centimetrů ročně

06.12.2018 - Stanislav Mihulka

Ztráta zásob podzemní vody a překotný rozvoj zástavby jsou podle odborníků hlavními důvody propadajícího se města. Na záchranu je podle odborníků nejspíš pozdě

<p>Ze satelitních snímků vyplývá, že některá místa v Teheránu se propadají rychlostí asi 25 centimetrů ročně.</p>

Ze satelitních snímků vyplývá, že některá místa v Teheránu se propadají rychlostí asi 25 centimetrů ročně.


Reklama

Teherán je hlavním městem Íránu a také nejlidnatějším městem celé západní Asie. I s příměstskými oblastmi zde žije asi 15 milionů lidí. Jak ale ukazují nové satelitní snímky, obyvatelé Teheránu mají vážný problém. Některé jeho oblasti totiž klesají do hlubin.

Propadající se metropole

Ze satelitních snímků vyplývá, že některá místa v Teheránu se propadají rychlostí asi 25 centimetrů ročně. Vědci to zjistili porovnáním satelitních snímků města a jeho okolí, které byly pořízeny mezi lety 2003 až 2017. Propadání se přitom v současné době týká asi 10 procent rozlohy centra Teheránu a mnoha sídel v severozápadní části Teheránu.

TIP: Problémy megapole: Peking se propadá kvůli vysychání podzemní vody

Jedním z důsledků propadání města je i to, že se v některých oblastech Teheránu začaly náhle objevovat gigantické trhliny a díry. Bývají hluboké několik metrů a ohrožují jak stavby, tak i obyvatele Teheránu. Podle odborníků je propadání města Teherán v dnešní době jedním z nejrychlejších na světě. Hlavní příčinou je ztráta zásob podzemní vody, spojená s překotným rozvojem zástavby i osídlení Teheránu. Ve snaze zpomalit tento vývoj úřady začaly omezovat odčerpávání vody.

Vyhlídky města jsou ale dost špatné. Ze studie zveřejněné před několika dny v odborném magazínu Remote Sensing of Environment vyplývá, že změny mohou být nezvratné, jelikož zemský povrch se nezvedá, ani když hladina podzemní vody stoupne po vydatných deštích. Propadání může podle odborníků brzy vážně ohrozit infrastrukturu Teheránu, včetně komunikací, železnic, mostů, ropných a plynových potrubí i elektrických sítí.

  • Zdroj textu:

    Remote Sensing of Environment, Nature, Live Science

  • Zdroj fotografií: Hansueli Krapf / Wikimedia Commons

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vílí kruhy v Namibii.

Příroda

Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.

Zajímavosti

Zásah plynného obra meteoroidem, 7. srpna 2019

Vesmír

Dávný australský vačnatec Palorchestes azael.

Věda

Náplast s vakcínou proti chřipce

Věda

Fotografie politických špiček během mnichovských jednání.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907