Island: Země horkého ledu

26.04.2013

Stát, který navzdory velké odloučenosti jednoznačně patří k Evropě, má za sebou tvrdý ekonomický propad. Islanďanům by mohla v cestě za novou prosperitou pomoci energie ze zemského jádra, která už nyní vytápí většinu domovů

Půvab Reykjavíku - Reykjavík, hlavní město Islandu, v němž bydlí dvě třetiny veškerého obyvatelstva, má svůj nezaměnitelný půvab
Půvab Reykjavíku - Reykjavík, hlavní město Islandu, v němž bydlí dvě třetiny veškerého obyvatelstva, má svůj nezaměnitelný půvab

Reklama

Kříž na islandské vlajce představuje křesťanství, červená je barvou ohně zdejších sopek, bílá představuje sníh a led a modrá Atlantský oceán

Před příchodem prvních vikingských osadníků a po dobu několika následujících staletí byl Island hustě zalesněn. Lesy však byly postupně vykáceny na stavební dřevo a palivo a spásání ovcemi vystavilo půdu ještě intenzivnějšímu vymílání. Erozemi jsou dnes ovlivněny tři čtvrtiny islandské půdy a u téměř pětiny celkové plochy je už pro jejich pokročilý stav nemožné zakořenění jakékoli vegetace. Vysazování nových stromů na některých místech, kde návrat lesů ještě není vyloučený, každopádně zvyšuje krásu tohoto mimořádného ostrova s divokou přírodou.

Do Evropy blíž?

Island je jedním z nejodlehlejších obydlených míst světa. Nejblíž to Islanďané mají k pobřeží Grónska (287 km) a následně k Faerským ostrovům (420 km). Ze zemí kontinentální Evropy je nejblíže Norsko, mezi nímž a Islandem ovšem leží 970 kilometrů mořské hladiny. Přestože je tedy ostrov geograficky blíže k Severní Americe, kulturně je již po mnoho staletí začleněn do evropského prostoru.

V posledních letech islandští politici zvažují možnost, že by se do Evropy zaklínili ještě intenzivněji. Island je sice členem Evropského hospodářského prostoru, ale v roce 2009 islandský parlament stvrdil, že se země chce zařadit mezi plnohodnotné členy Unie. Původně se předpokládalo, že by do EU mohl vstoupit během roku 2012. Nyní se zdá, že nejdříve by ke stvrzení členství mohlo dojít v roce 2014. Pokud tedy přes problémy EU přetrvá úmysl Islanďanů o začlenění do Unie.

Tvrdý pád z výšin

V posledních letech má Island vlastních problémů dost a rozhodně nepotřebuje jejich rozmnožení „ze zdrojů EU“. Stejně jako v případě EU, je aktuálně také islandskou Achillovou patou ekonomika. Ještě v roce 2007 byl Island v relativním srovnání sedmou nejproduktivnější zemí světa, když HDP na hlavu dosahovalo bezmála 55 000 USD. Pro rok 2011 šlo už jen o 38 000 USD na hlavu.

K propadu došlo v důsledku celosvětové recese a následnému pádu tří největších islandských bank. Jejich souhrnný dluh těsně před krachem šestinásobně přesahoval roční hrubý národní produkt země. Bankrot mimo jiné tvrdě zasáhl kurz islandské koruny, jejíž hodnota klesla na čtvrtinu a vzpamatovávala se jen velmi pozvolna. Na původní úroveň se ale už nevyšplhala. Zatímco na začátku roku 2008 byste jedno euro koupili za 80 islandských korun, dnes je to téměř přesně dvojnásobek. Ekonomický propad se projevil i v útěku Islanďanů do Norska. V roce 2005 se tam vystěhovalo 293 Islanďanů, pro rok 2010 šlo o 1 625 lidí, což v rámci třísettisícového národa není zanedbatelné.

Energie ze zemského jádra

Zatímco na rozmary tržních propadů si Islanďané musejí teprve zvykat, s nevypočitatelností zdejších sopek se již dávno smířili. Vulkanická aktivita navíc kromě hrozeb přináší i zajímavé možnosti využití. Island leží na hranici Severoamerické a Euroasijské litosférické desky, které se od sebe odsouvají. Neustálé vytváření nové kůry společně s nevyčerpatelnou zásobou podzemní vody stále doplňované z ledovců, vytvářejí ideální podmínky pro využití geotermální energie. Teplo ze zemského jádra se Islanďané naučili využívat už před stovkami let, ale snaha vymanit se ze závislosti na fosilních palivech dala jejich snaze nový směr a intenzitu.

TIP: Kolosální sopečná erupce na Islandu zřejmě přispěla k rozšíření křesťanství

Dnes je dvousettisícový Reykjavík suverénně největším městem světa, kde je pro vytápění využívána pouze geotermální energie. Na centrální vytápěcí systém je napojeno 90 % domácností země a jen usedlosti na odlehlých místech využívají fosilní paliva jako třeba propan. Pokud by Islanďané stále vytápěli jen spalováním nafty, jako tomu bylo dříve, jejich náklady na teplo by dnes byly až pětinásobné. Dostupná geotermální energie je přitom na Islandu využívána zatím jen z asi 15–20 %.

Žhavá půda pod nohama

Island je geologicky velice mladá země nacházející se na hranici dvou tektonických desek. Z toho důvodu je zde mnoho aktivních vulkánů, z nichž nejznámější jsou Hekla, Eldgjá, Herðubreið a Eldfell. Sopky výrazně poznamenaly islandskou minulost. Erupce sopky Laki v letech 1783–1784 způsobila hladomor, jenž zahubil bezmála čtvrtinu tehdejší populace. Mrak sopečného popela zakryl většinu Evropy, stejně jako části Asie a Afriky a visel nad těmito místy po několik měsíců.

V posledních letech o sobě dal vědět především vulkán Eyjafjallajökull na jihu ostrova, který vybuchl 21. března 2010 – poprvé od roku 1821. Stovky lidí musely opustit své domovy a mrak způsobil kolaps letecké dopravy na většině území Evropy.

Méně pozornosti západních médií přitáhl výbuch sopky Grímsvötn, k němuž došlo přesně o 14 měsíců později – 21. května 2011. Sopka ukrytá pod největším evropským ledovcem Vatnajökull je přitom jedním z nejaktivnějších vulkánů Islandu a její poslední aktivita byla mnohem mohutnější než předchozí činnost Eyjafjallajökullu. Sopečné částice byly při explozi vymrštěny 20 kilometrů vysoko a vytvořily v atmosféře obrovský mrak, jenž ještě dlouho ohrožoval letecký provoz nad severní Evropou.

STRUČNÉ DĚJINY

Prvními stálými osadníky Islandu byli Vikingové, kteří sem začali přicházet v 9. století. Dali ostrovu jméno Island („Ledová zem“) a založili osadu Reykjavík („Kouřící záliv“). Prostoru bylo pro všechny dost. Muž si mohl zabrat veškerou půdu, kterou během jednoho dne dokázal ohraničit hořícími ohni. Žena zase takový prostor, kolem nějž za jeden den obehnala jalovici.

Nejstarší parlament a mor

Island osadníkům nabízel půdu pro ovce a skvělá loviště ryb. Proto jich zde kolem roku 930 bylo už zhruba 60 000. Tehdy byl také založen Althing – nejstarší parlament na světě. V 11. století většina obyvatel konvertovala ke křesťanství, ale nadále bylo povoleno uctívání pohanských božstev. Ve 13. století vehnaly sváry mezi klany zemi do permanentního válečného stavu a Althing požádal norského krále o záštitu. Od roku 1262 proto ledový ostrov spadal pod Norsko. Morová epidemie let 1402–3 znamenala velký propad populace, ale rybářský průmysl později opět přitáhl nové přistěhovalce a zajistil prosperitu. Ta pokračovala i po roce 1397, kdy bylo Norsko spojeno s Dánskem, a Islandu začali vládnout dánští monarchové.

Cesta k nezávislosti

Na konci 16. století přešla země k protestantismu, V roce 1661 ze sebe dánský král učinil absolutního monarchu a o rok později se musel podřídit také Island. Althing dále existoval, ale ztratil reálnou moc. V důsledku ekonomického drancování ostrova dánským královstvím, po epidemii neštovic (1707–9) a vulkanických erupcích (1783) poklesl do roku 1786 počet obyvatel na pouhých 38 000. Roku 1800 byl Althing uzavřen a v Reykjavíku žilo jen 300 lidí. V roce 1845 byla činnost Althingu obnovena a o 50 let později byla Islandu poskytnuta autonomie. Pak se z něj na konci 1. světové války stal suverénní stát včleněný do společné monarchie s Dánskem a v roce 1944 získal naprostou samostatnost.

LIDÉ

Obyvatelstvo

Počet obyvatel: cca 362 860, o něco víc než Ostrava, méně než Brno
Očekávaná doba dožití: 80,9 let
Prům. počet dětí: 1,89 na jednu ženu
Kojenecká úmrtnost: 3,2 z 1 000 živě narozených
Věková struktura: 20,2 % děti do 15 let, 12,7 % obyv. starších než 65 let, polovina obyvatel mladších než 35,6 let
Městské obyvatelstvo: 93 % (v Reykjavíku žije cca 200 000 lidí)
Etnické složení: kompaktní směs potomků Norů a Keltů 94 %, ostatní národnosti 6 %
Náboženství: Islandská národní luteránská církev 80,7 % (státní církev), Římsko-katolická církev 2,5 %, Svobodná Reykjavická církev 2,4 %, Svobodná církev Hafnarfjorour 1,6 %, ostatní 3,6 %, ostatní nebo nespecifikované 9,2 %
Jazyky: islandština, angličtina, nordické jazyky a němčina
Obyvatelstvo žijící pod hranicí chudoby: neznámý údaj
Gramotnost: 99 %

Politika

Typ vlády: republika
Samostatnost: 17. června 1944 (předtím součást Dánska)
Hlava státu: prezident Guðni Thorlacius Jóhannesson (od 2016)
Šéf vlády: premiérka Katrín Jakobsdóttir (od 2017);
Volby: prezident volen všelidovým hlasováním na čtyřleté období (opakovaná kandidatura není nijak omezena)

Ekonomika

HDP na hlavu: 71 000 USD (2018),
Měna: islandská koruna (ISK), 1 USD = cca 144 ISK, 1 Kč = cca 5,7 ISK

GEOGRAFIE

Rozloha: 103 000 km², tedy o něco větší než Maďarsko, o málo menší než Kuba nebo Bulharsko
Délka pobřeží: 4 970 km
Charakter území: většinou náhorní plošina s roztroušenými horskými vrcholy a ledovými poli; pobřeží je zbrázděno četnými zálivy a fjordy
Podnebí: poměrně stálé, ovlivňované Golfským proudem; mírné větrné zimy, vlhká chladná léta
Minimální noční/maximální denní teploty (°C) v Reykjavíku: leden–březen -4 až -2/2–4, duben–červen 1–6/6–12, červenec–září 8–6/14–11, říjen–prosinec 2 až -2/7–2
Průměrné měsíční srážky (mm) v Reykjavíku: leden–březen 89–62, duben–červen 56–42, červenec–září 50–67, říjen–prosinec 94–78
Nejnižší a nejvyšší bod: Atlantský Oceán 0 m/Hvannadalshnukur (na ledovci Vatnajokull) 2 110 m

  • Zdroj textu: 100+1 zahraniční zajímavost 5/12
  • Zdroj fotografií: Shutterstock, Thinkstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hamlet a duch jeho otce na obraze Pedra América de Figueiredo e Mello z roku 1893.

Zajímavosti
Historie
Revue

Operace pomocí dálkově řízených robotů najdou v budoucnosti uplatnění nejen v dobách krize.

Věda

Vostok: Poprvé do kosmu

1961-1963

Pionýrskou pilotovanou kosmickou loď vypustil 12. dubna 1961 Sovětský svaz pod názvem Vostok 1. Na palubě se nacházel první kosmonaut světa Jurij Gagarin. Plavidlo tvořily dvě části: Kabina kulového tvaru o průměru 2,3 m, jejíž povrch pokrýval ablativní štít pro zajištění bezpečného návratu na Zemi, byla určena pro jednoho člověka. Kosmonaut měl na sobě po celou dobu letu skafandr. Druhou část představoval přístrojový úsek s raketovým motorem. V rámci programu Vostok se uskutečnilo šest letů, při posledním z nich zamířila do vesmíru první žena, Valentina Těreškovová.

Vesmír

Francouzských jednotek se operace Michael téměř nedotkla

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907