Istanbulský sirotčinec Prinkipo: Největší dřevěná budova v Evropě se rozpadá

06.07.2019 - Kateřina Kálal Kučerová a redakce Koření

Když jde o politiku, smysluplnost jednání často stojí na vedlejší koleji. Smutným důkazem této pravdy je i řecký sirotčinec Prinkipo nedaleko Istanbulu. Před více než padesáti lety ho uzavřely politické spory a unikátní budova od té doby nezadržitelně chátrá

<p>šestipatrová vila měla původně sloužit jako hotel a kasino, ale sultán nakonec majitelům neudělil povolení k provozu.</p>

šestipatrová vila měla původně sloužit jako hotel a kasino, ale sultán nakonec majitelům neudělil povolení k provozu.


Reklama

Jedna ze sedmi nejohroženějších památek Evropy stojí na tureckém ostrově Büyükada, největším z takzvaných Princových ostrovů nedaleko Istanbulu. Jak vypadá dnes? Místy je propadlá střecha, krovy se hroutí a snad všechna okna jsou rozbitá. Řecký sirotčinec Prinkipo vypadá jako hororová kulisa

Když budova pláče

Kdysi impozantní budovu nechala koncem devatenáctého století postavit Mezinárodní společnost lůžkových vozů, která se proslavila luxusním železničním spojením známým jako Orient Expres. Honosná šestipatrová vila měla podle tehdejších plánů sloužit jako neméně luxusní hotel a kasino. Jenže když ji v roce 1899 dostavěli, sultán tehdejší Osmanské říše si povolení k provozování hotelu rozmyslel. Budovu pak koupila vdova po řeckém bankéři, která ji věnovala tureckému ekumenickému patriarchátu, aby zde zřídil sirotčinec. 

Dnes budova téměř nahání strach a přesto jde o unikát, o jehož záchranu už dlouhá desetiletí bojují památkáři. Jediný, koho tady ale už roky potkáte, je zdejší správce Erol Baytas: „Ráno vstanu a jdu na obhlídku, abych zjistil, zda někdo porušil zákaz vstupu do objektu, a také kontroluji stav budovy. Každý den někde něco spadne. Když prší, teče dovnitř spoustou děr, a mě to až bolí. Říkám těm kapkám slzy sirotčince. Beru tu zkázu osobně, je to můj domov a předtím to byl domov tisíců dětí.“

Oběť sporů o Kypr

Vitleen Magulas v sirotčinci vyrostla a vzpomíná na tehdejší roky s patrným pohnutím: „Měli jme tady nádherný život. Lepší než doma, tam by se o nás tak krásně nestarali. Byli jsme tu šťastní. Měli jsme všechno – oblečení, jídlo. Spousta Řeků tehdy dávala sirotčinci příspěvky“

Vitleen je jednou z celkem 5 800 dětí, které v sirotčinci našly domov. Chátrající budova dodnes vypovídá o tom, že tu o děti bylo dobře postaráno. Nechyběly tu obyčejné školní třídy, specializovaná učebna hudební výchovy a děti měly k dispozici dokonce vlastní divadelní sál.

Turecký architekt Korhan Gömüs oceňuje preciznost stavby: „Je to velmi moderní budova. Veškeré trámy a sloupy byly velmi precizně vyměřeny a všechny použité materiály byly velmi kvalitní. Jen díky tomu budova přežila dodnes. Skutečnost, že i po sto dvaceti letech drží dřevěná podlaha, je důkazem kvality.“

Sirotčinec svůj úkol plnil mezi roky 1903 a 1964, kdy se stal obětí politických sporů o Kypr, které se rozhořely mezi Tureckem a Řeckem. Někdejší domov pro tisíce dětí už proto padesát pět let chátrá. 

Ještě jednu zimu?

Potřebné finance ani politickou vůli dosud nepomohlo najít ani zařazení objektu na seznam Sedm nejohroženějších, který zaštiťuje společnost Europa Nostra. „Je to významná součást istanbulské kultury, důležitá je zejména pro řecké obyvatele Istanbulu. A je opravdu na spadnutí,“ komentuje význam i stav budovy Burcin Altinsayová, která je ředitelkou turecké centrály Europa Nostra. 

TIP: Blednoucí zlato Amritsaru: Jednu z nejvýznamnějších památek Indie ničí smog

Prinkipo si přitom záchranu zaslouží nejen kvůli nostalgickému vzpomínání někdejších chovanců. Je to největší dřevěná budova v Evropě a druhá největší na světě. Správce Erol Baytas, který sirotčinec zná nejlépe ze všech, ale varuje – na záchranu už moc času nezbývá: „Chci, aby tuhle budovu zachránili. Je úplně jedno, co by tu bylo, ale Prinkipo se musí vrátit do života. Další zimu už nevydrží. Budova se rozpadá už roky, poslední dobou se to ale rychle zhoršuje. Tento rok už zimu nepřežije, pokud se nic neudělá.“

Společnost Europa Nostra se sice snaží prosadit opravy, zatím ale osud sirotčince Prinkipo zůstává nejasný. Snad politika tentokrát ustoupí a největší dřevěná budova v Evropě nepodlehne nepříznivému počasí a lidskému nezájmu. 

Největší na světě

Jedinou dřevěnou budovou světa, která velikostí předčí sirotčinec Prinkipo, je buddhistický chrám Tódaidži v japonském městě Nara. Projekt z 8. století téměř zruinoval japonské hospodářství a na jeho dokončení se podle dochovaných záznamů podílelo 2 600 000 lidí.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vílí kruhy v Namibii.

Příroda

Klec pojme až 600 000 dospělých lososů a konstrukce má odolat i vlnám o výšce 15 metrů.

Zajímavosti

Zásah plynného obra meteoroidem, 7. srpna 2019

Vesmír

Dávný australský vačnatec Palorchestes azael.

Věda

Náplast s vakcínou proti chřipce

Věda

Fotografie politických špiček během mnichovských jednání.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907