Jak funguje žabí vábení: Dlouhé námluvy vše urychlí

02.09.2017 - Zuzana Teličková

Samečci hvízdalky pěnodějné si namlouvají partnerky voláním znějícím trochu jako disco písnička ze sedmdesátých let. Přestože je tento žabí zpěv působivý, samička často přinutí samce, aby jej rychle ukončil a spářil se s ní

Ochrana pro příští generaci -<p>Vedle neobvyklého zpěvu mají hvízdalky pěnodějné ještě jeden neobvyklý rys. Během páření (amplexu) vytváří žáby pěnu, která zabrání vysychání vajíček během období sucha a zřejmě je částěčně brání i před predátory</p>
Ochrana pro příští generaci -

Vedle neobvyklého zpěvu mají hvízdalky pěnodějné ještě jeden neobvyklý rys. Během páření (amplexu) vytváří žáby pěnu, která zabrání vysychání vajíček během období sucha a zřejmě je částěčně brání i před predátory


Reklama

Nová studie prokázala, že samičky hvízdalky pěnodějné (Engystomops pustulosus) se takto chrání před predátory. Dobře totiž vědí, že nejsou jediné, kdo pozorně naslouchá výrazným zvukům. Spolu s nimi číhají na méně opatrné hvízdalky i hladoví netopýři.

TIP: Metamorfózy studených obojživelníků aneb Rodinný život žab

Vedoucí výzkumu Karin Akreová z University of Texas navíc zjistila, že rychlý výběr partnera je řízen způsobem jeho milostného zpěvu. „Dámy“ si kupodivu nevybírají samečka vyluzujícího v jednotlivých intervalech největší množství „hvizdů“ a stejně tak ignorují samečky, kteří zakuňkají vždy jen jednou. Dávají jednoznačně přednost dvěma tónům. Čím déle samečci vyzpěvují, tím méně jsou však samičky vybíravé. Ze strachu, že kuňkání přiláká pozornost netopýrů, a také proto, že je čím dál těžší rozlišit volání jednotlivých samců, se často spáří s partnerem, kterého by si jinak nevybraly.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Stegouros elengassen se svým nebezpečným ocasem.

Věda

Detailní a širokoúhlý pohled na galaxii NGC 7727 ukrývající nejbližší pár superhmotných černých děr. Snímek vlevo byl pořízen přístrojem MUSE a dalekohledem ESO/VLT, snímek vpravo získal dalekohled VST (VLT Survey Telescope).

Vesmír

V kolébce černého zlata

kde: Etiopie, Afrika

Za domov kávy se obecně považuje Etiopie: Příprava nápoje se tam dodnes pojí s rituály a zcela spočívá na bedrech žen. „Baristky“ nejprve pálí kadidlo a poté v pánvi nad otevřeným ohněm praží kávová zrna, načež je rozdrtí v hmoždíři. Výsledek se smíchá s vodou v jebeně, hliněné nádobě s úzkým kulatým krkem, a přivede se k varu. Nakonec se káva přelije přes filtr, podomácku vyrobený z hadříku či třeba koňských žíní, a dochutí se cukrem – ale někdy také máslem či solí.

Zajímavosti

Sepie faraonova (Sepia pharaonis) dorůstá délky kolem 40 cm a hmotnosti 5 kg. Dokáže měnit barvy od jasně bílé až po tmavě hnědou.

Příroda

Christopher Cradock a Leberecht Maass (vpravo)

Válka

Jako výborné řešení zalesnění holin a ředin se jevila výsadba rychle rostoucích dřevin typu borovice či smrku.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907