Jak funguje žabí vábení: Dlouhé námluvy vše urychlí

02.09.2017 - Zuzana Teličková

Samečci hvízdalky pěnodějné si namlouvají partnerky voláním znějícím trochu jako disco písnička ze sedmdesátých let. Přestože je tento žabí zpěv působivý, samička často přinutí samce, aby jej rychle ukončil a spářil se s ní

Ochrana pro příští generaci -<p>Vedle neobvyklého zpěvu mají hvízdalky pěnodějné ještě jeden neobvyklý rys. Během páření (amplexu) vytváří žáby pěnu, která zabrání vysychání vajíček během období sucha a zřejmě je částěčně brání i před predátory</p>
Ochrana pro příští generaci -

Vedle neobvyklého zpěvu mají hvízdalky pěnodějné ještě jeden neobvyklý rys. Během páření (amplexu) vytváří žáby pěnu, která zabrání vysychání vajíček během období sucha a zřejmě je částěčně brání i před predátory


Reklama

Nová studie prokázala, že samičky hvízdalky pěnodějné (Engystomops pustulosus) se takto chrání před predátory. Dobře totiž vědí, že nejsou jediné, kdo pozorně naslouchá výrazným zvukům. Spolu s nimi číhají na méně opatrné hvízdalky i hladoví netopýři.

TIP: Metamorfózy studených obojživelníků aneb Rodinný život žab

Vedoucí výzkumu Karin Akreová z University of Texas navíc zjistila, že rychlý výběr partnera je řízen způsobem jeho milostného zpěvu. „Dámy“ si kupodivu nevybírají samečka vyluzujícího v jednotlivých intervalech největší množství „hvizdů“ a stejně tak ignorují samečky, kteří zakuňkají vždy jen jednou. Dávají jednoznačně přednost dvěma tónům. Čím déle samečci vyzpěvují, tím méně jsou však samičky vybíravé. Ze strachu, že kuňkání přiláká pozornost netopýrů, a také proto, že je čím dál těžší rozlišit volání jednotlivých samců, se často spáří s partnerem, kterého by si jinak nevybraly.

  • Zdroj textu:

    Příroda 9/2011

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti a koně

Poživatina: koňská kostní dřeň
Stáří: 50 000 let

Zřejmě nejstarší potravinou, která si zachovala jedlost až do současnosti, je mamutí maso. O konzumaci obrů z doby ledové sice nemáme potvrzené zprávy, nicméně se traduje, že vesničané v Rusku při náhodných objevech zvířecích torz uvězněných v ledu odřezávali zbytky masa a následně je jedli. Věrohodnější informace o nejstarším jídle se pak obvykle pojí s paleontologem Colemanem Williamsem, který si údajně připravil „svačinu“ z kuliček kostní dřeně, jež vydlabal z pozůstatků 50 tisíc let starého koně.

Zajímavosti

Přestože USA vstoupily do války na jaře 1917, o rok později se jich ve Francii ještě nenacházelo mnoho

Válka

Rajský plyn byl populární už v 19. století

Věda

Rádiový zdroj 3C58 v Mléčné dráze by ve skutečnosti mohla být kvarková hvězda.

Vesmír
Zajímavosti
Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907