Jak by mohl Měsíc přispět k detekci gravitačních vln?

11.03.2023 - Michal Švanda

Bylo by možné detekovat gravitační vlny pomocí interference laserového svazku po odrazu na Měsíci?

<p>Laserový paprsek mířícící ze stanice pro měření vzdálenosti Goddardova střediska kosmických letů (Goddard's Laser Ranging Facility) na sondu LRO na orbitě Měsíce.<em> (ilustrační foto: NASA, Goddard Space Flight Center, Tom Zagwodzki, CC BY 4.0)</em></p>

Laserový paprsek mířícící ze stanice pro měření vzdálenosti Goddardova střediska kosmických letů (Goddard's Laser Ranging Facility) na sondu LRO na orbitě Měsíce. (ilustrační foto: NASA, Goddard Space Flight Center, Tom Zagwodzki, CC BY 4.0)


Reklama

V roce 2015 se otevřelo nové pozorovací okno pro výzkum vesmíru: Poprvé se podařilo přesvědčivě zachytit gravitační vlny spojené se splynutím dvou černých děr, jejichž existenci předpověděla o sto let dřív Einsteinova obecná teorie relativity. Od té doby máme gravitačních událostí potvrzeno již několik desítek. Současné detektory však skýtají jen velmi omezené možnosti a dokážou zachytit pouze vysokofrekvenční kmity prostoru pocházející z kataklyzmických událostí. Studiem i jiných frekvenčních rozsahů v astronomii gravitačních vln bychom se mohli například dozvědět více informací o kosmu samotném. 

Odborníci proto přišli s myšlenkou, že by se dala k detekci průchodu gravitačních vln použít interference laserového svazku po odrazu na Měsíci. Princip se v podstatě neliší od současných detektorů, s tím rozdílem, že kupříkladu rameno zařízení LIGO měří 4 km, zatímco rameno měsíčního detektoru by bylo dlouhé 384 000 km.

TIP: Tajemství gravitačních vln: Jak vznikají gigantické vrásky v časoprostoru

Předchůdci popsané technologie již fungují: Jde o koutové odražeče zanechané na lunárním povrchu misemi Apollo, jež ovšem slouží k měření vzdálenosti Země–Měsíc. V případě výrazného zdokonalení by nám přitom tatáž technologie mohla přinést zprostředkovaný pohled až na samotný počátek vesmíru.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

 Jak dostát svým závazkům? Pomůže vhodná strava, nebo je nutno přikročit k razantnějším úpravám? (ilustrace: Midjourney AI, CC0)

Historie

Pitva mumifikovaného bizona ze Sibiře, odborníky ze Severovýchodní federální univerzity v Jakutsku. (foto: NEFU Press Service, Svetlana PavlovaCC BY-SA 4.0)

Věda

Z nacisty obsazeného Československa odešel Emil Boček v 16 letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Letecký výcvik absolvoval v Kanadě a od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. (foto: Profimedia)

Válka

Uran a jeho měsíce zřejmě skrývají nejedno tajemství. (foto: Wikimedia Commons, NASACC0)

Vesmír
Revue

Článek zpochybňující zavedené představy o tradicích italské gastronomie vzbudil v Itálii velký ohlas. (foto: Unsplash, amirali mirhashemianCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907