Jak rodí královna: Úspěšný císařský řez možná proběhl ve středověké Praze

Ve dvou dopisech, v nichž druhá manželka Jana Lucemburského psala o svém porodu, najdeme velmi zvláštní obrat. Beatrix (Beatrice) Bourbonská totiž uvádí, že povila „aniž bylo poškozeno tělo“.

Jako Julius Caesar

Další zmínky o neobvyklém slehnutí obsahuje i pozdější vlámská rýmovaná kronika Brabantsche Yeesten z 15. století. V ní se autor podivuje nad neobvyklým zákrokem, o němž zatím slyšel jen v souvislosti se zrodem Julia Caesara. Dále konkretizuje, že vladařčino dítě bylo vyňato z matčina těla a rána se zacelila. Podle arcijáhna verdunské katedrály zase panovnici otevřeli, aniž by zemřela.

Nejmladší svědectví pak přináší Tomáš Pěšina z Čechorodu, jenž v díle Mars Moravicus z roku 1676 píše, že: „(…) se Janovi narodil syn jménem Václav, vyňat z královny Beatrix Bourbonské, či spíše z mateřského lůna, bez ohrožení matky, zřídkavý to příklad štěstí uzdravení nebo zdravé plodnosti.“

Rychle řezat a rychle křtít

Jak máme tyto prameny chápat? Zmínka o narození vojevůdce Gaia Julia vede k operaci známé jako císařský řez. Slavný vojevůdce se prý totiž narodil právě tímto způsobem. Podle Pliniova díla Historia naturalis je však sectio caesarea pouze chirurgickým vynětím plodu z dělohy a s politikem tedy nemá nic společného. Tento výklad a na něj nabalená legenda vznikl později. Skutečný kořen je ve slovese caedere, které znamená řezat, ale také zabít. 

TIP: Středověcí mistři skalpelu: Chirurgický zásah absolvoval sám Karel IV.

Drastický zákrok totiž opravdu většinou končil smrtí matky. Závěry synod a koncilů doporučovaly provést abdominální vybavení plodu, pokud matka umírala, nebo již byla mrtvá. Šlo přitom nejen o to dát šanci alespoň dítěti, ale také o to ho rychle pokřtít, dokud bylo ještě živé. Vzhledem k výpovědi pramenů je však možné, že u české královny nastal zcela mimořádný případ a vladařka drastickou operaci přežila.