Reklama


Jak se zrodilo pivo: 15 historických milníků tekutého chleba

31.01.2019 - Kateřina Helán Vašků

Pivo provází člověka již od neolitu, opěvují ho nejstarší literární texty a jeho výrobu reguloval i první známý zákoník. Jaké byly další významné milníky na cestě zlatavého moku do současnosti?

<h3>Na úsvitu dějin | 9000 př. n. l.</h3><p>Z uvedené doby máme nejstarší doklady o výrobě a pití piva v Mezopotámii. Podle mnohých archeologů právě pivo, a nikoliv chleba, přimělo lidstvo začít okolo roku 9 000 př. n. l. cíleně vysévat ječmen. Zlatavý mok se tedy možná stal jedním z impulzů, jež nastartovaly neolitickou revoluci a zrod prvních civilizací. </p>

Na úsvitu dějin | 9000 př. n. l.

Z uvedené doby máme nejstarší doklady o výrobě a pití piva v Mezopotámii. Podle mnohých archeologů právě pivo, a nikoliv chleba, přimělo lidstvo začít okolo roku 9 000 př. n. l. cíleně vysévat ječmen. Zlatavý mok se tedy možná stal jedním z impulzů, jež nastartovaly neolitickou revoluci a zrod prvních civilizací. 

<h3>K poctě bohyně | 4000 př. n. l.</h3><p>Sumerové, žijící v úrodné oblasti při soutoku Eufratu a Tigridu, využívali přirozenou fermentaci pro výrobu opojného moku, nazývaného „božský nápoj“. Pochází od nich i nejstarší známý recept z roku 1782 př. n. l. – je součástí chvalozpěvu k bohyni piva známému jako „hymnus na Ninkasi“. Sumerský nápoj kaš byl samozřejmě nefiltrovaný, a tudíž zakalený, a neobsahoval chmel.</p>

K poctě bohyně | 4000 př. n. l.

Sumerové, žijící v úrodné oblasti při soutoku Eufratu a Tigridu, využívali přirozenou fermentaci pro výrobu opojného moku, nazývaného „božský nápoj“. Pochází od nich i nejstarší známý recept z roku 1782 př. n. l. – je součástí chvalozpěvu k bohyni piva známému jako „hymnus na Ninkasi“. Sumerský nápoj kaš byl samozřejmě nefiltrovaný, a tudíž zakalený, a neobsahoval chmel.

<h3>Lék na neduhy | 2000 př. n. l.</h3><p>Staří Egypťané si dopřávali zlatavý mok denně, a tamní lékaři ho dokonce předepisovali na mnohé potíže. S nádobkami piva se nechávali pohřbít faraoni a jako mzdu jej dostávali i dělníci. Nápoj se těšil nesmírné oblibě také u Babyloňanů, kteří vyráběli na dvacet druhů – srkali ho přitom slaměnými brčky. </p>

Lék na neduhy | 2000 př. n. l.

Staří Egypťané si dopřávali zlatavý mok denně, a tamní lékaři ho dokonce předepisovali na mnohé potíže. S nádobkami piva se nechávali pohřbít faraoni a jako mzdu jej dostávali i dělníci. Nápoj se těšil nesmírné oblibě také u Babyloňanů, kteří vyráběli na dvacet druhů – srkali ho přitom slaměnými brčky. 

<h3>Podle Chammurapiho | 1772 př. n. l.</h3><p>První regulace piva se objevila v zákoníku babylonského krále Chammurapiho. Panovník upravil způsoby placení nápoje v hospodách i metody jeho čepování a výroby. V nařízení se mimo jiné píše: <em>„Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem do něj bude pivo lito tak dlouho, dokud nezemře.“</em></p>

Podle Chammurapiho | 1772 př. n. l.

První regulace piva se objevila v zákoníku babylonského krále Chammurapiho. Panovník upravil způsoby placení nápoje v hospodách i metody jeho čepování a výroby. V nařízení se mimo jiné píše: „Kdo bude míchat do piva vodu, bude utopen v sudu nebo trychtýřem do něj bude pivo lito tak dlouho, dokud nezemře.“

<h3>Chlouba klášterů | 6. století</h3><p>Zatímco u Římanů si pivo, označované jako „nápoj barbarů“, přílišnou popularitu nevydobylo, středověk jej vzal opět na milost. Přibližně od 6. století se výroba přesunula z domácností do klášterů a výrazně se zdokonalila. Mniši mohli popíjet i v době půstu a podle záznamů povolovaly některé kláštery denní spotřebu až pěti litrů na hlavu. </p>

Chlouba klášterů | 6. století

Zatímco u Římanů si pivo, označované jako „nápoj barbarů“, přílišnou popularitu nevydobylo, středověk jej vzal opět na milost. Přibližně od 6. století se výroba přesunula z domácností do klášterů a výrazně se zdokonalila. Mniši mohli popíjet i v době půstu a podle záznamů povolovaly některé kláštery denní spotřebu až pěti litrů na hlavu. 

<h3>Proti choleře | 582</h3><p>Narodil se Arnulf z Met, pozdější biskup ve francouzských Metách a jeden z patronů piva. Mimo jiné pomohl ukončit epidemii cholery, když přesvědčoval lid, aby pil raději zlatavý mok než zamořenou vodu.</p>

Proti choleře | 582

Narodil se Arnulf z Met, pozdější biskup ve francouzských Metách a jeden z patronů piva. Mimo jiné pomohl ukončit epidemii cholery, když přesvědčoval lid, aby pil raději zlatavý mok než zamořenou vodu.

<h3>Nejstarší na světě | 1040</h3><p>Benediktinský klášter ve Weihenstephanu v dnešním Bavorsku začal vyrábět vlastní zlatavý mok. Dnes je tak zmíněné opatství nejstarším kontinuálně fungujícím pivovarem na světě.</p>

Nejstarší na světě | 1040

Benediktinský klášter ve Weihenstephanu v dnešním Bavorsku začal vyrábět vlastní zlatavý mok. Dnes je tak zmíněné opatství nejstarším kontinuálně fungujícím pivovarem na světě.

<h3>Budiž chmel! | 1079</h3><p>Některá německá opatství začala používat jako přísadu chmel – a zrodilo se moderní pivo. Dřív se nápoj dochucoval větvičkami smrku, sušenými květinami či hořkými kořeny rostlin. Chmelová novinka se však rychle uchytila, dílem i proto, že fungovala jako výborný konzervant.</p>

Budiž chmel! | 1079

Některá německá opatství začala používat jako přísadu chmel – a zrodilo se moderní pivo. Dřív se nápoj dochucoval větvičkami smrku, sušenými květinami či hořkými kořeny rostlin. Chmelová novinka se však rychle uchytila, dílem i proto, že fungovala jako výborný konzervant.

<h3>Z klášterů do hostinců | 1200</h3><p>Zlatavý mok nastoupil cestu ke komerční produkci. V Německu, Rakousku a Anglii ho bylo možné sehnat už nejen v klášterech, ale i v hostincích. Zatímco Němci upřednostňovali studené pivo, v Anglii se pilo teplé.</p>

Z klášterů do hostinců | 1200

Zlatavý mok nastoupil cestu ke komerční produkci. V Německu, Rakousku a Anglii ho bylo možné sehnat už nejen v klášterech, ale i v hostincích. Zatímco Němci upřednostňovali studené pivo, v Anglii se pilo teplé.

<h3>Pravé německé pivo | 1516</h3><p>Potravinové přísady v pivu poprvé omezil tzv. německý zákon o čistotě, vydaný v Reinheitsgebotu a platný nejdřív v Bavorsku a později v celém Německu. Umožňoval nápoj vyrábět pouze z vody, chmele a sladu. Teprve v roce 1871 nařídil pruský premiér Otto von Bismarck upravit reguli podle moderních znalostí a technologií. </p>

Pravé německé pivo | 1516

Potravinové přísady v pivu poprvé omezil tzv. německý zákon o čistotě, vydaný v Reinheitsgebotu a platný nejdřív v Bavorsku a později v celém Německu. Umožňoval nápoj vyrábět pouze z vody, chmele a sladu. Teprve v roce 1871 nařídil pruský premiér Otto von Bismarck upravit reguli podle moderních znalostí a technologií. 

<h3>Vynález kněze | 1570</h3><p>Podle legendy stál u zrodu lahvového piva anglikánský kněz a zapálený rybář Alexander Nowell. Když se jednou vydal chytat poblíž Londýna, přibalil si s sebou domácí pivo přelité do lahví. Nejstarší doklady o komerčním lahvování však pocházejí až z konce 17. století, kdy se mok lil do stejných nádob jako víno. </p>

Vynález kněze | 1570

Podle legendy stál u zrodu lahvového piva anglikánský kněz a zapálený rybář Alexander Nowell. Když se jednou vydal chytat poblíž Londýna, přibalil si s sebou domácí pivo přelité do lahví. Nejstarší doklady o komerčním lahvování však pocházejí až z konce 17. století, kdy se mok lil do stejných nádob jako víno. 

<h3>Nápoj královny | 1599</h3><p>Alžběta I. s oblibou popíjela ke snídani silný „ale“ – svrchně kvašené pivo bez přísady chmele, jež bylo tehdy v Anglii populární. Chmel se sice do země dostal z Nizozemska již koncem 14. století, ale ještě dalších 200 let byl často považován za <em>„špinavý a zhoubný plevel“</em>.</p>

Nápoj královny | 1599

Alžběta I. s oblibou popíjela ke snídani silný „ale“ – svrchně kvašené pivo bez přísady chmele, jež bylo tehdy v Anglii populární. Chmel se sice do země dostal z Nizozemska již koncem 14. století, ale ještě dalších 200 let byl často považován za „špinavý a zhoubný plevel“.

<h3>Chvála Pasteurovi | 1880</h3><p>Francouzský badatel Louis Pasteur vynalezl tzv. pasterizaci. Podstatou je krátkodobé zvýšení teploty, jež zničí patogenní mikroorganismy. Metoda se záhy uplatnila i při výrobě piva.</p>

Chvála Pasteurovi | 1880

Francouzský badatel Louis Pasteur vynalezl tzv. pasterizaci. Podstatou je krátkodobé zvýšení teploty, jež zničí patogenní mikroorganismy. Metoda se záhy uplatnila i při výrobě piva.

<h3>Zhoubná prohibice | 1919</h3><p>V USA začal platit prohibiční zákon, což vedlo ke krachu řady malých pivovarů. Z původních 600 podniků zbylo po skončení regulace jen pár desítek a tradice se již v plném rozsahu neobnovila.</p>

Zhoubná prohibice | 1919

V USA začal platit prohibiční zákon, což vedlo ke krachu řady malých pivovarů. Z původních 600 podniků zbylo po skončení regulace jen pár desítek a tradice se již v plném rozsahu neobnovila.

<h3>Na cestě do kosmu | 1992</h3><p>Astronaut a milovník zlatavého moku William Readdy vzal s sebou na misi STS-42 Discovery tajně i balíček chmele. Společnost Spinnakers Brewpub z něj pak vyrobila unikátní pivo: Chmel, z něhož vzniklo, obletěl 128krát Zemi!</p>

Na cestě do kosmu | 1992

Astronaut a milovník zlatavého moku William Readdy vzal s sebou na misi STS-42 Discovery tajně i balíček chmele. Společnost Spinnakers Brewpub z něj pak vyrobila unikátní pivo: Chmel, z něhož vzniklo, obletěl 128krát Zemi!

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lovci mamutů se vyhýbali studeným jeskyním – naopak si stavěli teplé domy, kde mohli chodit polonazí.

Zajímavosti

Jed vylučovaný ropuchou coloradskou, která dorůstá až do délky 19 centimetrů a živí se mimo jiné i malými hlodavci, způsobuje intenzivní psychedelické stavy.

Věda

Škola má být zábava

A pokud není, zábavná by měla být alespoň cesta do ní. Není pochyb, že mladí studenti z nejmenovaného místa v Súdánu si vzrušení na rozbitých silnicích užijí až až. Jedna z nejchudších zemí subsaharské Afriky přesto úspěšně bojuje s negramotností: za posledních deset let se podařilo do škol dostat o třetinu více dětí. Nyní dostane základní vzdělání alespoň 80 % z nich.

Revue

Ultrafialové ultra hluboké pole z roku 2014

Vesmír

Královský pár často navštěvoval místa poškozená bombardováním, tentokrát si však vzali Němci na mušku jejich palác.

Válka

Římský palác Farnese na dobové rytině. Takhle mohl vypadat, když si ho chodil prohlížet Ferdinand August na své druhé kavalírské cestě.

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907