Reklama


Jak si scinkové poradí s obtížemi: Stres matek pomáhá novorozencům

16.05.2018 - Zuzana Teličková

Stres ovlivňuje způsob, jakým zvířata hospodaří s energií. Když je v okolí přítomno velké množství predátorů nebo zvířata sužuje nedostatek potravy, vylučují se v jejich těle hormony, které umožňují přístup k energetické zásobě určené pro horší časy

Nejlepší řešení -<p>Budoucí matky scinků si se stresovou situací dokážou poradit tak, že svá mláďata neohrozí</p>
Nejlepší řešení -

Budoucí matky scinků si se stresovou situací dokážou poradit tak, že svá mláďata neohrozí


Reklama

Tímto způsobem se s potížemi vyrovnávají například někteří scinkové, kteří jsou na rozdíl od svých blízkých příbuzných živorodí. Jak si však s obtížnou situací poradí gravidní samička, která potřebuje energii nejen pro sebe, ale také pro svá vyvíjející se mláďata?

Vědci z University of Tasmania zjistili, že gravidní samičky v případě vysoké hladiny stresu neváhají spotřebovat energetické zásoby pro sebe, aniž by se snažily ponechat je pro své potomstvo. Toto „sobecké“ jednání se jim však paradoxně vyplácí.

Vědecký tým pod vedením biologa Erika Wapstry simuloval stresové situace v laboratorních podmínkách: některým samičkám vědci uměle zvýšili hladinu stresového hormonu, jiným podávali jen omezené množství potravy a třetí skupině dopřáli klid a hojnost. Pak porovnali zdravotní stav samiček a jejich potomstva.

TIP: Na pouštích Maroka: Živá poušť Erg Chebbi

Výsledek této analýzy nebyl nijak překvapivý: stresované samičky z prvních dvou skupin byly v lepší kondici, ale porodily menší mláďata, která také pomaleji rostla. Překvapivé však bylo zjištění, že tato mláďata měla v poměru k tělu větší zásoby tuku, jež znamenaly větší šanci na přežití. Zdá se tedy, že díky sobeckému chování matky vyvolanému stresovou situací v době gravidity je potomstvo připraveno na svět plný nástrah lépe, než když se vyvíjí v období hojnosti a klidu.

  • Zdroj textu:

    časopis Příroda

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Avalon

Kde: Britské ostrovy
První zmínka: 12. století

Bájný ostrov, na němž měl král Artuš najít svůj poslední odpočinek, získal své jméno po jablku. Poprvé se o něm zmiňuje anglický kněz Geoffrey of Monmouth ve svých latinských Dějinách britských králů, které dopsal někdy kolem roku 1136. 

Koncem 12. století oznámili mniši ze starobylého kláštera v Glastonbury, že objevili ostatky krále Artuše i královny. To by znamenalo, že se bájný Avalon nacházel právě zde. Toto zjištění vůbec není přitažené za vlasy − Glastonbury se skutečně nacházelo na ostrově uprostřed bažin a ve staré velštině se mu skutečně říkalo Ynys Afallach, tedy Ostrov jablek.

Zbožní obyvatelé prý tehdy v hloubce 5 m našli rakev s latinským nápisem: „Zde leží slavný král Artuš na ostrově Avalon.“ Uvnitř měly ležet kostry muže a ženy.

Ostatky byly později s velkou slávou a za přítomnosti krále Edwarda I. znovu pohřbeny a až do dob reformace jim byla projevována mimořádná úcta.

Vše do sebe krásně zapadá, dnešní historici jsou ale skeptičtí. Tehdejší mniši podle nich mohli fascinující nález zinscenovat, aby ekonomicky pomohli svému klášteru, který krátce předtím vyhořel.

Zajímavosti
Revue

Nesmírně rozpálený plynný obr KELT-9b je velice blízko své hvězdě

Vesmír

Brněnští Němci vítají 15. března 1939 německou armádu. Také Jan Svoboda měl k okupantům velmi blízko

Válka

Blízko vstupu do parku se tyčí i 150 metrů vysoká Babylonská věž (foto: Shutterstock)

 

Příroda

Celý proces probíhal za přítomnosti kněze s hlavou Anubise, boha zemřelých, pohřebišť a mumifikace, který byl nejčastěji zpodobňován jako šakal

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907