Jak vyzrát na zločince: Tyto metody znamenaly revoluci v kriminalistice

05.02.2019 - Miloš Vaněček

Hochštapleři, kasaři, lupiči či zloději byli typickými pachateli trestných činů v českých zemích první poloviny 20. století. Jejich usvědčení obnášelo mnohé nesnáze a ve většině případů mu napomohla teprve aplikace kriminalistických metod. Kdy se které z nich objevily?


Reklama

Počátky československé kriminalistiky spadají do přelomu 19. a 20. století. Tehdy na naše území společně s technickým pokrokem začaly pronikat nejen mnohé vymoženosti, jež využívali zločinci k páchání trestné činnosti, ale také nové metody a technické prostředky, které k boji se zločinem zaváděly bezpečnostní orgány. Kriminální technika měla vyšetřovatelům poskytnout jednak pomůcky k vyhledání a zajištění stop a jednak stopy odborně zpracovat jako důkaz pro potřeby soudu. 

Daktyloskopie

Jedním z prvních, kdo upozornil na určité rýhy na prstech rukou z vědeckého hlediska, byl český fyziolog Jan Evangelista Purkyně. Dalším z významných průkopníků byl sir William James Herschel, který žil v 19. století v Indii. Vyplácel zde důchody velkému počtu penzionovaných indických vojáků, které těžko rozeznával. V roce 1858 je proto všechny vyzval, aby otiskli ukazovák a prostředník pravé ruky na seznam důchodců a na potvrzení o příjmu. Zabránil tak podvodům a zároveň nasbíral materiál ke zkoumání obrazců na konečcích prstů. Prokázal také, že věkem se otisk nemění, dokonce ani po smrti.

Avšak vědecké základy moderní klasifikace obrazců papilárních linií pro kriminalistické účely dal Francis Galton. Svým dílem Finger Prints přivedl daktyloskopii k praktickému uplatnění u anglické policie.

TIP: Je pravda, že někteří lidé nemají žádné otisky prstů?

V roce 1931 ve věku 80 let v Londýně zemřel sir Edward Richard Henry, který zavedl daktyloskopii ve Scotland Yardu. Tento fakt připomnělo mimo jiné odpolední vydání Národní politiky z 31. března článkem Mistr daktyloskopie zemřel.

Henry byl v čele policejní studijní komise, která se zabývala otázkou vědeckého zjišťování totožnosti zločinců. Již jako inspektor ve službách kalkatské policie převáděl do praxe výsledky práce Galtona. Shromažďoval a evidoval otisky prstů a antropometrická měření (soubor technik měření lidského těla). V roce 1897, kdy sbírka obsahovala 200 000 karet, vypracoval vlastní daktyloskopickou soustavu, kterou předložil nezávislé komisi.

Ta došla k závěru, že jeho zjišťovací metoda pomocí otisků prstů a jím stanovené rozdělení je lepší než antropometrická metoda. Jelikož se osvědčila, byla v roce 1899 studijní komisí v Londýně definitivně zavedena pro kriminální službu. Vedle rychlosti vynikala i bezpečností, pravděpodobnost chyby byla jen 1:64 000 000 000.

V Čechách se otisky prstů snímaly vybraným vězňům pokusně od července 1891, kdy je tehdejší koncipista František Protivenský shromažďoval pro studijní potřeby. Teprve od roku 1903 začal se soustavným daktyloskopováním a zakládáním otisků do zatím soukromé sbírky, již pořizoval na vlastní náklady.

Zlom nastal v září 1908, kdy namísto antropometrických karet se začaly vystavovat pouze daktyloskopické. Byl tak položen základ desetiprsté sbírky otisků prstů na podkladě klasifikace určitých znaků. V průběhu dvacátých let padlo rozhodnutí, že daktyloskopické karty ze všech četnických stanic a policejních úřadů budou zasílány do zjišťovacího oddělení u policejního ředitelství v Praze. V roce 1929 se v evidenci nacházelo na 250 000 karet.

Mechanoskopie

Za vznikem mechanoskopie stojí nárůst vloupání do pokladen. Lupiči pokladen či kasaři byli „profesionálové“, kteří na místě činu zanechávali velice málo stop. Po případech, kdy je usvědčily otisky prstů, začali používat rukavice, a proto se tento důkaz na místě činu našel jen výjimečně. Jediné, co po nich zbylo, byla vyloupená pokladna se stopami po použitých nástrojích.

Ty hrály nezastupitelnou roli, protože kasaři používali kromě běžně sériově vyráběných nástrojů (kleště, nůžky na plech, pilníky, vrtačky, šroubováky) i nástroje zhotovované osobně nebo na zakázku přizpůsobené vlastním potřebám (paklíče, hasáky, páčidla). Jelikož se daktyloskopie stala neúčelnou, začala se na místě činu věnovat zvýšená pozornost způsobu jeho provedení, stopám po nástrojích na pancíři pokladen, ale i úlomkům kasařského náčiní. Občas se lupičské nástroje našly na místě, jindy je vyšetřovatelé zabavovali při domovních prohlídkách.

Za účelem vyhodnocování stop na vyloupených pokladnách byla v roce 1931 u Ústředního četnického pátracího oddělení v Praze zřízena „skupina lupičů pokladen“. Zaměřila se na systematický boj proti kasařům prostřednictvím nové metody, která se zabývala stopami nástrojů na pancířích vyloupených pokladen. Skupinu řídil vrchní strážmistr Ladislav Havlíček, který je zakladatelem a průkopníkem nové kriminalistické disciplíny v Československu – mechanoskopie.

Balistika

Podobně jako nástroje a jejich stopy, byly zkoumány i střely a nábojnice z místa činu a střelné zbraně. Odborná literatura uvádí jako počátek kriminalistické balistiky rok 1794, kdy byl v Anglii usvědčen z vraždy John Toms. Hlavním důkazem byl kousek papíru nalezený v ráně oběti, který sloužil jako ucpávka prachu za střelou v hlavni. Odpovídal vytržené části stránky z balady, nalezené v kapse obviněného Tomse.

TIP: Co odkrývá černá kronika z první republiky? Krvavé mordy i vraždy z vášně

První doložitelný znalecký posudek na území Čech vypracovali soudní znalci zbraní Matěj Hušer a Josef Prokop již v roce 1907 v případě obviněného Václava Karkulíka. Strážník Karkulík tehdy vypálil na strážnici ze služebního revolveru na svého nadřízeného c. k. velitele stráže Václava Reicherta, který na následky zranění zemřel. Pachatel byl zadržen na místě i s vražednou zbraní. Avšak za počátek vzniku vědecké kriminalistické balistiky se považuje teprve rok 1925, kdy se výsledky kriminalistického zkoumání prosadily v líčení před soudem jako nezpochybnitelný důkaz.

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Česká televize

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Na koňském hřbetě závodila Lata od roku 1916, Velkou pardubickou však ovládla až v roce 1937.

Zajímavosti

Mapa dávného města Mahendraparvata. Dřívější nálezy zeleně, mapování LiDARem hnědě.

Věda

Sonda Viking během testů na Zemi

Vesmír

Mnohé stroje MiG-17F vietnamského letectva měly dost nápadité kamufláže.

Válka

Nejznámější zemětřesení v Lisabonu vypuklo 1. listopadu 1755 v 9:40 ráno. Považuje se za jedno z nejničivějších a nejvíce smrtících zemětřesení v historii Evropy.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907