Jak vzniká kýchání? A má kýchání pro tělo nějaký význam?

06.12.2016 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

Proč kýcháme? A proč někteří lidé kýchají i při pohledu do světla?

<p>Při kýchnutí dochází ke kontrakci mnoha různých svalů a svalových skupin v celém těle, především hrudníku, krku a obličeje. Proto je následek zmíněného reflexu tak silný.</p>

Při kýchnutí dochází ke kontrakci mnoha různých svalů a svalových skupin v celém těle, především hrudníku, krku a obličeje. Proto je následek zmíněného reflexu tak silný.


Reklama

Kýcháním nás tělo nechce trápit ani – v případě milovníků šňupacího tabáku – těšit. Uvedený mechanismus slouží jednoduše k udržení průchodnosti nosní dutiny a vůlí jej nelze ovlivnit.

Cizí částice nebo dostatečně silné stimulanty z vnějšku se přes chloupky v nose dostanou až k nosní sliznici, přičemž se uvolňuje histamin, který se běžně nachází téměř v každé buňce našeho těla: působí na hladké svalstvo a má také na svědomí třeba intenzivní kontrakce dělohy, rozšiřování cév nebo snižování krevního tlaku. Když tato látka podráždí nervové buňky v nose, odešlou se do mozku signály ke kýchnutí. Následuje mohutný nádech s prudkým výdechem, čímž se nosní dutina většinou uvolní.

Kýchání nejčastěji vyvolávají prach, pyl, viry a bakterie, ale někdy stačí i chladný vítr nebo náhlá změna teploty. Někteří jedinci mohou dokonce kýchat v důsledku plného žaludku. A podle výzkumů kýchá 18–35 % populace při pouhém pohledu do jasného světla. Víme, že tento tzv. fotický reflex je dán geneticky, a je tedy dědičný. Přesný mechanismus, jímž sluneční světlo u některých lidí kýchání vyvolává, však zatím neznáme. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Vesmír

Obnova historických budov vyžaduje znalost tradičních technik, jako je práce se dřevem či tvorba jemných omítek.

Zajímavosti

Letecká doprava v Chicagu

Věda

Dnes silnice číslo 66 slouží hlavně turistům a nostalgikům.

Historie

Výskoky nad hladinu (tzv. breaching) keporkaci daleko více prováděli, když od sebe byly velrybí skupiny dál...

Příroda
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907