Jak vzniká kýchání? A má kýchání pro tělo nějaký význam?

06.12.2016 - Zuzana Teličková a Hana Drnovská

Proč kýcháme? A proč někteří lidé kýchají i při pohledu do světla?

<p>Při kýchnutí dochází ke kontrakci mnoha různých svalů a svalových skupin v celém těle, především hrudníku, krku a obličeje. Proto je následek zmíněného reflexu tak silný.</p>

Při kýchnutí dochází ke kontrakci mnoha různých svalů a svalových skupin v celém těle, především hrudníku, krku a obličeje. Proto je následek zmíněného reflexu tak silný.


Reklama

Kýcháním nás tělo nechce trápit ani – v případě milovníků šňupacího tabáku – těšit. Uvedený mechanismus slouží jednoduše k udržení průchodnosti nosní dutiny a vůlí jej nelze ovlivnit.

Cizí částice nebo dostatečně silné stimulanty z vnějšku se přes chloupky v nose dostanou až k nosní sliznici, přičemž se uvolňuje histamin, který se běžně nachází téměř v každé buňce našeho těla: působí na hladké svalstvo a má také na svědomí třeba intenzivní kontrakce dělohy, rozšiřování cév nebo snižování krevního tlaku. Když tato látka podráždí nervové buňky v nose, odešlou se do mozku signály ke kýchnutí. Následuje mohutný nádech s prudkým výdechem, čímž se nosní dutina většinou uvolní.

Kýchání nejčastěji vyvolávají prach, pyl, viry a bakterie, ale někdy stačí i chladný vítr nebo náhlá změna teploty. Někteří jedinci mohou dokonce kýchat v důsledku plného žaludku. A podle výzkumů kýchá 18–35 % populace při pouhém pohledu do jasného světla. Víme, že tento tzv. fotický reflex je dán geneticky, a je tedy dědičný. Přesný mechanismus, jímž sluneční světlo u některých lidí kýchání vyvolává, však zatím neznáme. 

  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Shutterstock

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti

Krásná císařovna Barbora

Historie

Saturn a jeho polární záře

Tři fotografie Saturnu pořízené pomocí spektrografu STIS na palubě Hubbleova teleskopu odhalují dynamickou povahu polárních září na planetě. Série představuje pohled na jižní polokouli tělesa v rozpětí pěti dnů. Polární záře na Saturnu mají podobu prstence zářících plynů v okolí pólů a vznikají při kolizi nabitých částic s magnetickým polem planety. Částice jsou urychlovány na vysoké energie a vnikají do horních vrstev atmosféry. Srážky s přítomnými plyny pak vedou k vyzáření energie ve viditelné části spektra a také v ultrafialovém a infračerveném oboru.

Vesmír

Kdysi aktivní vulkány se dnes mohou skrývat pod zemí

Věda

Ani náročný výšlap vám nezaručí, že si koncert vychutnáte – počasí se totiž může kdykoliv změnit.

Zajímavosti

Frostovi muži ukazují svoji kořist – německou přilbu – jednomu z pilotů whitleyů, který je přišel přivítat do přístavu.

 

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907