Jak to, že se rostliny na slunci nespálí?

05.07.2020 - Nikol Patíková


Reklama

Rostliny se na souši adaptovaly před 700 miliony let. Do té doby rostly jen pod hladinou moří, a před slunečními paprsky je tak chránila voda. Vědce proto zajímalo, co se v jejich stavbě změnilo, že se mohly přizpůsobit životu pod přímým sluncem.

Ukázalo se, že zeleň využívá protein UVR8, který dokáže „odhalit“ záření, jež nejvíc ničí i lidskou pokožku. UVR8 tak určitým buňkám nařídí produkovat sloučeniny, které nejen mírní poškození slunečním svitem, ale také umějí opravit narušenou DNA. 

Neznamená to však, že by byly rostliny vůči slunci zcela imunní. Dlouhodobě působící silné UV záření jejich kůru i listy ničí. Pokud jim navíc chybí vláha, zmíněné buňky nedokážou vyrábět dostatek látek bránících poškození. Rada nezalévat v poledne, kdy sluníčko nejvíc žhne a jeho paprsky pronikající skrz kapky vody mohou rostliny „spálit“, tak představuje pouhý mýtus.

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Hanza neprosperovala jen díky diplomacii – v případě nutnosti dokázala vzpurná hrabství třeba vyhladovět. (ilustrace: Profimedia)

Zajímavosti

Ted Sams získal po 60 letech svůj maturitní diplom. (foto: Profimedia, David Orr ©)

Revue

DART míří na sebevražednou misi ve jménu planetární obrany. (ilustrace: NASA/Johns Hopkins APL, Steve GribbenCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Banánovník nakažený fusariovým vadnutím (TR1). (foto: Flickr, Scot NelsonCC0)

Věda

Seznamte se s oblastí, kde se stékají dvě nejmohutnější moravské řeky Morava a Dyje – seznamte se s krajinou Soutoku. (foto: Petr Zajíček ©)

Příroda

Klášterní komplex dnes. (foto: Shutterstock)

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907