Je Chrám Božího hrobu skutečně místem posledního odpočinku Ježíše Krista?

30.11.2017 - Martin Reichman

Archeologický výzkum v místě považovaném za Ježíšův hrob přinesl první výsledky

Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula. Ta byla naposledy restaurována v letech 1808–1810 poté, co ji zničil požár.
Ježíšův hrob dnes zakrývá malá stavba uprostřed kostela, které se říká edikula. Ta byla naposledy restaurována v letech 1808–1810 poté, co ji zničil požár.

Reklama

Loňský archeologický výzkum v Chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě měl mimo jiné přinést odpověď na zásadní otázku: Je toto místo skutečně hrobem Ježíše Krista? Definitivní rozřešení letité záhady ale nepřineslo ani využití nejmodernějších technologií. Některé dílčí a mimořádně zajímavé odpovědi ale přesto archeologové získali.

TIP: Prohlédněte si unikátní fotografie z místa, kde bylo uloženo tělo Ježíše Krista

Testy metodou OSL (optically stimulated luminescence, tedy opticky stimulované luminiscence) ukázaly, kdy byl hrob naposled vystaven slunečnímu světlu. Podle archeologů se tak stalo v roce 345, tedy během, nebo krátce po skončení panování císaře Konstantina Velikého. Podle historických pramenů byla hrobka objevena zhruba o dvě dekády dříve, okolo roku 326, kdy jej za Ježíšův hrob označila císařova matka Helena.

Všechny dosavadní archeologické výzkumy přitom naznačovaly, že hrobový komplex vznikl mnohem později - přiblžně v časech křižáckých výprav před tisíci lety. Závěry archeologů tak potvrzují, že hrob byl vybudován během vlády prvního římského křesťanského císaře Konstantina. 

Výzkum, který provedla Národní technická univerzita v Aténách, tak zatím nepotvrdil a ani nevyvrátil, zda je Ježíš skutečně pohřben v Chrámu Božího hrobu. V souladu s historickým přesvědčením je ale nyní zřejmé, že hrobku zkonstruovali staří Římané už 300 let po jeho smrti.

Reklama

  • Zdroj textu:

    National Geographic

  • Zdroj fotografií: Profimedia

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Zajímavosti
Revue

Kuiperův pás původně 30krát překonával hmotnost naší planety, dnes je však 99 % této hmoty „nezvěstných“.

Vesmír

Britští sapéři stavějí most na západní frontě, 1917

Válka
Věda

Návrat Johannese a Friedricha, synů hraběte ze Stadionu z kavalírské cesty. 

Historie

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907