Jedlíci zlatého věku: Jak si vařili lovci mamutů?

16.03.2017 - Libor Balák

Moravský gravettien je unikátní kultura známých lovců mamutů. Mezi odborníky se této době říká i zlatý věk, protože lidé tehdy měli k dispozici hojnost vyvážené zdravé potravy

Pravěké stravování -<p>Lovci mamutů měli v době moravského gravettienu hojnost potravy. „Lovci mamutů“ se jim neříkalo proto, že by mamuti byli hlavní součástí jejich potravy, ale protože ulovení tak velkého zvířete bylo pro moderní badatele fascinující.</p>
Pravěké stravování -

Lovci mamutů měli v době moravského gravettienu hojnost potravy. „Lovci mamutů“ se jim neříkalo proto, že by mamuti byli hlavní součástí jejich potravy, ale protože ulovení tak velkého zvířete bylo pro moderní badatele fascinující.


Reklama

Pro naše lovce mamutů zřejmě byly příznačné občasné hody. Určitě nejedli ve skrytu, ale jídlo pro ně bylo spíše společenskou záležitostí.

Skladování

Zásobnice na potraviny známe z etnografických severských paralel především v nadzemní podobě – to znamená plošiny na kůlech zakryté masivní stříškou z drnů. Lovci mamutů je zabezpečili tak, aby se k potravinám nedostala divoká zvířata a ptáci. Nejobávanějšími lupiči mohli být medvědi a rosomáci. Někdy však stačil i prostý pytel zavěšený na strom. 

Uzení

Na prosté uzení masa se může teoretik dívat i lineárně evolucionalisticky, to znamená předpokládat, že jej někdo konkrétní objevil a nejlépe docela nedávno. To zřejmě proto, aby dávní lidé pěkně trpěli hlady a my si proti nim připadali co nejlépe. Jenže když si postavíte funkční model dávného obydlí, zjistíte, že cokoli je uloženo v tomto zařízení jen trochu výše, je brzo uzené. Prosté proudění vzduchu v takovém prostoru je jednoznačné a dané jednoduchou fyzikou. Stačí jen dovést uzení k dokonalosti tím správným tvarem a velikostí horní části obydlí nebo tím správným výběrem otopu a intenzitou ohně.

Varné jamky a kameny

Archeologové je nalézají jako jamky ve světlejší půdě později vyplněné tmavším půdním sedimentem. Rozhodnout, jestli se jedná o někdejší kůlovou jamku pro konstrukci obydlí, nebo skutečně o jamku pro umístění varného kotle, je obtížné. Ledacos mohou osvětlit až průvodní varné kameny, které se do kotlů (kožených měchů upevněných v lehké, proutěné konstrukci) vkládaly rozpálené, aby zde přivedly tekutinu k varu.

Kámen, který byl rozpálen a pak prudce ochlazen v lázni, nese jedinečné a charakteristické znaky ve své mikrostruktuře. Experimentátoři tuto metodu dobře ozkoušeli a překvapivé je i to, že zahloubené jamky nejsou mnohdy ani zapotřebí. Varná nádoba, je-li nesena dostatečně širokým košíkem, je bezpečná a stabilní i sama o sobě.

  • Zdroj textu:

    Tajemství české minulosti 12/2014

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Mamuti patří k dávným živočichům, u nichž existuje alespoň teoretická šance, že se nám je podaří naklonovat.

Zajímavosti

Únosů mladých žen a dívek indiány se v historii odehrálo hned několik

Historie

Soustava evropských teleskopů

V provozu od roku: 1998–2001
Průměr: každý ze čtyř dalekohledů 8,2 m

Soustava dalekohledů VLT (Very Large Telescope) představuje vlajkovou loď evropské astronomie pro pozorování vesmíru ze zemského povrchu. Jedná se o největší systém evropských teleskopů: Vyrostl na hoře Cerro Paranal na severu Chile, v centrální části pouště Atacama, která je nejsušším místem na světě. Dalekohledy spravuje Evropská jižní observatoř (European South Observatory, ESO), k jejímž členům se od roku 2007 řadí i Česká republika. 

Základ observatoře tvoří čtyři dalekohledy, každý o průměru 8,2 m: Antu (v provozu od roku 1998), Kueyen (1999), Melipal (2000) a Yepun (2001). Kromě toho do soustavy patří i čtyři pomocné přístroje o průměru 1,8 m. Mohou pracovat všechny společně, a vytvořit tak obří interferometr VLTI, který astronomům umožní sledovat až 25× jemnější podrobnosti než v případě každého teleskopu zvlášť.

Do vybavení dalekohledů jsou zařazovány stále nové a dokonalejší detektory i kamery. Například zařízení GRAVITY pro interferometr VLTI provedlo první přímé pozorování exoplanety prostřednictvím optické interferometrie. Díky této metodě se podařilo odhalit komplexní atmosféru tělesa, v níž oblaka železných a křemičitých částic víří v bouři planetárních rozměrů. Použitý postup nabízí jedinečnou možnost průzkumu dnes známých planet mimo Sluneční soustavu.

Přístroj GRAVITY rovněž přinesl další důkaz dlouho předpokládané přítomnosti superhmotné černé díry ve středu naší Galaxie. Nová pozorování zachycují shluk plynu obíhající po kruhové dráze těsně nad horizontem událostí, a to rychlostí odpovídající až 30 % rychlosti světla. 

Vesmír

Požáry v Grónsku z roku 2017

Věda
Zajímavosti

Karikaturisté ukazovali bitvu jako klání generálů – v zákopech ale trpěly desetitisíce vojáků.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907