Jedovatá „oka vran“: Jedny z nejznámějších jedovatých bylin v Česku

23.09.2017 - Pavel Sekerka

S vraním okem se již tradičně setkávají žáci v hodinách prvouky i přírodopisu, protože jde o jednu z našich nejznámějších jedovatých rostlin. Málokdo ho však viděl ve volné přírodě a exotická vraní oka jsou u nás prakticky neznámá

<p>Vraní oka jsou relativně malý rod, popsáno bylo 24 druhů rozšířených především v subtropické jihovýchodní Asii. Latinské jméno <em>Paris</em> není odvozeno od řeckého hrdiny, ale od latinského <em>par – stejný</em>, což poukazuje na pravidelnost v počtu listů a jednotlivých květních částí. Tyto rostliny jsou příbuzné trojčetkám.</p><p>Jednotlivé druhy vraních ok jsou vysoké od 10 cm do 1,5 m. Listy (u kvetoucích rostlin listeny) bývají v přeslenu po čtyřech, u některých druhů jich může být i více než dvacet. Jediný květ je posazen na dlouhé přímé stopce. <strong>U některých druhů je nenápadný podobně jako u našeho vraního oka čtyřlistého, ale některá exotická vraní oka mají květy velké a zajímavě zbarvené</strong>.</p><p>Plodem je obvykle černá zdužnatělá tobolka připomínající bobuli. Ta u některých druhů praská, otvírá se a na povrchu se objevují červená semena s dužnatým přívěskem. Chuť plodů je víceméně odporná a rostlina také nepříjemně zapáchá. Díky tomu jsou otravy vzácné, protože rostlinám se vyhýbají i zvířata na pastvě.</p><p><strong>V případě, že k otravě dojde, pociťuje postižený celkovou slabost, zvrací, má průjem a bolesti hlavy. Intoxikace je provázená nápadným zúžením zorniček.</strong> Toxiny působí i na srdce, ale protože se špatně vstřebávají, projevují se srdeční potíže jen vzácně.<em> (foto: Wikimedia Commons, George Chernilevsky, CC0)</em></p>

Vraní oka jsou relativně malý rod, popsáno bylo 24 druhů rozšířených především v subtropické jihovýchodní Asii. Latinské jméno Paris není odvozeno od řeckého hrdiny, ale od latinského par – stejný, což poukazuje na pravidelnost v počtu listů a jednotlivých květních částí. Tyto rostliny jsou příbuzné trojčetkám.

Jednotlivé druhy vraních ok jsou vysoké od 10 cm do 1,5 m. Listy (u kvetoucích rostlin listeny) bývají v přeslenu po čtyřech, u některých druhů jich může být i více než dvacet. Jediný květ je posazen na dlouhé přímé stopce. U některých druhů je nenápadný podobně jako u našeho vraního oka čtyřlistého, ale některá exotická vraní oka mají květy velké a zajímavě zbarvené.

Plodem je obvykle černá zdužnatělá tobolka připomínající bobuli. Ta u některých druhů praská, otvírá se a na povrchu se objevují červená semena s dužnatým přívěskem. Chuť plodů je víceméně odporná a rostlina také nepříjemně zapáchá. Díky tomu jsou otravy vzácné, protože rostlinám se vyhýbají i zvířata na pastvě.

V případě, že k otravě dojde, pociťuje postižený celkovou slabost, zvrací, má průjem a bolesti hlavy. Intoxikace je provázená nápadným zúžením zorniček. Toxiny působí i na srdce, ale protože se špatně vstřebávají, projevují se srdeční potíže jen vzácně. (foto: Wikimedia Commons, George Chernilevsky, CC0)

<h3>Vraní oko čtyřlisté <em>(Paris quadrifolia)</em></h3><p>Náš domácí, obecně známý druh. V malých dávkách se tento druh používal v lidové medicíně při léčbě zánětu průdušek, kašle, revmatických potížích, bolesti hlavy a neuralgii. Plody sloužily i jako afrodiziakum a tinktura z čerstvých rostlin jako protijed při otravě arsenem a rtutí. Mastí z listů se potíraly rány, kožní nádory a záněty; šťáva z bobulí pomáhala při léčbě očních zánětů.</p><p>Vraní oko sloužilo i jako barvířská rostlina. Z bobulí se získávalo červené barvivo, žluté barvivo se vyrábělo z listů. </p><p><strong>Velikost:</strong> až 30 cm<br /><strong>Počet listenů na stonku:</strong> 4<br /><strong>Rozšíření:</strong> Evropa, Kavkaz, Sibiř po Altaj<br /><strong>Ekologie:</strong> humózní vlhčí listnaté lesy, bučiny, olšiny, horské louky</p><p><em>(foto: Wikimedia Commons, George Chernilevsky, CC0 + ilustrace David Vojtuš)</em></p>

Vraní oko čtyřlisté (Paris quadrifolia)

Náš domácí, obecně známý druh. V malých dávkách se tento druh používal v lidové medicíně při léčbě zánětu průdušek, kašle, revmatických potížích, bolesti hlavy a neuralgii. Plody sloužily i jako afrodiziakum a tinktura z čerstvých rostlin jako protijed při otravě arsenem a rtutí. Mastí z listů se potíraly rány, kožní nádory a záněty; šťáva z bobulí pomáhala při léčbě očních zánětů.

Vraní oko sloužilo i jako barvířská rostlina. Z bobulí se získávalo červené barvivo, žluté barvivo se vyrábělo z listů. 

Velikost: až 30 cm
Počet listenů na stonku: 4
Rozšíření: Evropa, Kavkaz, Sibiř po Altaj
Ekologie: humózní vlhčí listnaté lesy, bučiny, olšiny, horské louky

(foto: Wikimedia Commons, George Chernilevsky, CC0 + ilustrace David Vojtuš)

<h3>Vraní oko mnoholisté <em>(Paris polyphylla)</em></h3><p>Velice různorodý druh s více než deseti značně rozdílnými varietami, které se liší počtem listenů a jejich šíří. Rostlina má rozsáhlé užití v lidovém léčitelství. Její oddenky působí analgeticky – proti horečce a uklidňují křeče. Jsou omamné a používají se i jako podpůrný prostředek při léčbě japonské encefalitidy, proti cizopasným červům, a také jako protijed při uštknutí jedovatými hady. Významný je antibakteriální účinek při léčbě dysenterie, tyfu, paratyfu a záškrtu. Účinné látky se nasazují i proti zlatému stafylokokovi, hemolytickým streptokokům a meningokokům. </p><p><strong>Velikost:</strong> až 1 m<br /><strong>Počet listenů:</strong> 5–22<br /><strong>Rozšíření:</strong> Čína, Indie, Nepál, Bhútán, Thajsko, Vietnam, Laos<br /><strong>Ekologie:</strong> bambusové lesy, křovinaté svahy, břehy potoků; roste v horách až do výšky 3 500 m</p><p><em>(foto: Wikimedia Commons, Alnus, CC BY-SA 3.0 + ilustrace David Vojtuš)</em></p>

Vraní oko mnoholisté (Paris polyphylla)

Velice různorodý druh s více než deseti značně rozdílnými varietami, které se liší počtem listenů a jejich šíří. Rostlina má rozsáhlé užití v lidovém léčitelství. Její oddenky působí analgeticky – proti horečce a uklidňují křeče. Jsou omamné a používají se i jako podpůrný prostředek při léčbě japonské encefalitidy, proti cizopasným červům, a také jako protijed při uštknutí jedovatými hady. Významný je antibakteriální účinek při léčbě dysenterie, tyfu, paratyfu a záškrtu. Účinné látky se nasazují i proti zlatému stafylokokovi, hemolytickým streptokokům a meningokokům. 

Velikost: až 1 m
Počet listenů: 5–22
Rozšíření: Čína, Indie, Nepál, Bhútán, Thajsko, Vietnam, Laos
Ekologie: bambusové lesy, křovinaté svahy, břehy potoků; roste v horách až do výšky 3 500 m

(foto: Wikimedia Commons, Alnus, CC BY-SA 3.0 + ilustrace David Vojtuš)

<h3>Vraní oko přeslenité <em>(Paris verticillata)</em></h3><p>Středně velké vraní oko. Listeny bývají široce kopinaté až opakvejčité. Listů mívá rostlina obvykle šest, květy jsou často pouze čtyřčetné.</p><p><strong>Velikost:</strong> až 60 cm<br /><strong>Počet listenů:</strong> 6–8<br /><strong>Rozšíření:</strong> Kavkaz, Sibiř, Japonsko, Korea, Mongolsko, severní Čína<br /><strong>Ekologie:</strong> stinné lesy, na jihu areálu stoupá až do výšky 3 600 m</p><p><em>(foto: Wikimedia Commons, Alpsdake, CC BY-SA 4.0 + ilustrace David Vojtuš)</em></p>

Vraní oko přeslenité (Paris verticillata)

Středně velké vraní oko. Listeny bývají široce kopinaté až opakvejčité. Listů mívá rostlina obvykle šest, květy jsou často pouze čtyřčetné.

Velikost: až 60 cm
Počet listenů: 6–8
Rozšíření: Kavkaz, Sibiř, Japonsko, Korea, Mongolsko, severní Čína
Ekologie: stinné lesy, na jihu areálu stoupá až do výšky 3 600 m

(foto: Wikimedia Commons, Alpsdake, CC BY-SA 4.0 + ilustrace David Vojtuš)

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Počátečním dnem kalendáře se stalo 22. září 1792, kdy se monarchie změnila v republiku. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie
Revue

Malý obrněný dinosaurus Jakapil kaniukura (ilustrace: PaleoGDY, Mauricio Álvarez & Gabriel Díaz YantenCC BY 4.0)

Věda

Republic P-47 Thunderbolt se během války stal jedním ze tří symbolů letectva USA (spolu s letouny Lockheed P-38 Lightning a North American P-51 Mustang). (foto: Wikimedia Commons, US Air Force, CC0)

Válka
Vesmír

Do slavnostního průvodu, který každý rok prochází bulharským Kazanlakem, se zapojuje na pět tisíc nadšenců. Kroje jako by podtrhovaly nejen malebnost kraje, ale také růží, které dívky v tradičním oděvu sbírají. (foto: Shutterstock)

Cestování

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907