Jeskyně Cueva de los Verdes: Vulkanická skrýš před piráty

07.09.2020 - Marek Telička

Jméno jeskyně Cueva de los Verdes na ostrově Lanzarote by se dalo volně přeložit jako Zelená jeskyně, ale ve skutečnosti je prý název odkazem na rodinu Verdes (Zelení), která v minulosti považovala podzemní prostory za součást svého majetku. Impozantní sluj se tedy vlastně jmenuje Jeskyně Zelených.

<p>Jeskyně Cueva de los Verdes nasvícená barevnými světly. V přirozeném světle by měly stěny jen lehce zelený nádech.</p>

Jeskyně Cueva de los Verdes nasvícená barevnými světly. V přirozeném světle by měly stěny jen lehce zelený nádech.


Reklama

V dřívějších dobách měla Cueva de los Verdes sloužit jako úkryt při nájezdech pirátů a lovců otroků a není vyloučeno, že právě „rodina Zelených“ ji využívala jako dokonalou skrýš v těchto nebezpečných obdobích. Dnes už však jeskyně není soukromým majetkem, ale součástí chráněné oblasti Monumento Natural del Malpaís de La Corona.

Jeskyně vznikla před zhruba 3 000 let při výronu lávy z místního vulkánu Monte Corona. Lávový tok valící se k moři postupně vychládal a nejrychleji ztrácel teplotu na povrchu. Zformovala se tak krusta dnes tvořící strop jeskyně, zatímco horká láva pod ní stále ještě odtékala k moři. 

TIP: V tunelech vody a času: Na návštěvě v největší zatopené jeskyni světa

Na zhruba 20 místech tohoto neobyčejného tunelu se strop propadl a vznikla kaverna, které se ve španělštině říká jameo. Jedno z takových míst dnes tvoří vstup do jeskyně, v níž jsou téměř dva kilometry zpřístupněny veřejnosti. Z celkem sedmikilometrové délky se šest kilometrů nachází nad hladinou moře a více než kilometr pokračuje pod hladinou.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Lukulské hody movitých Římanů na mozaice z 3. století.

Zajímavosti

Milující srdce přírody | Jim Picôt

Celkový vítěz - žralok plující v hejnu lososů.

Revue

Dávný Mars před 4 miliardami let mohla z části pokrývat voda

Vesmír

Robotický koala vylepšený koalí močí a trusem pátrá po tom, zda mají krávy sklony ušlapat koaly, když se ocitnou na zemi.

Věda
Historie

Vědci dlouho předpokládali, že humři necítí bolest, protože nemají skutečný mozek. Pozdější výzkum ale ukázal, že korýši na poškození tkáně reagují fyzicky i hormonálně, tudíž bolest pravděpodobně cítí.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907