Ježíš z toastu, obličej z Marsu: Švindl jménem pareidolie

22.11.2016 - Kateřina Vašků

Pod složitě znějícím pojmem „pareidolie“ se skrývá psychologický jev, při němž si nejrůznější (nejen) vizuální vjemy dotváříme pomocí fantazie. I na těch nejneobvyklejších místech pak dokážeme vidět lidské obličeje, zvířata či třeba tvář Ježíše

<h3>Vzepětí nebeského Pegase</h3><p>Pozorování plujících mraků patří k oblíbeným kratochvílím, jež si spojujeme s odpočinkem a nicneděláním. Náš mozek ovšem nelení ani tehdy a do nadýchaných mračen dokáže promítnout nejednoho živého tvora: například na oblak, který by se více podobal koni, bychom asi čekali dlouho.</p>

Vzepětí nebeského Pegase

Pozorování plujících mraků patří k oblíbeným kratochvílím, jež si spojujeme s odpočinkem a nicneděláním. Náš mozek ovšem nelení ani tehdy a do nadýchaných mračen dokáže promítnout nejednoho živého tvora: například na oblak, který by se více podobal koni, bychom asi čekali dlouho.

<h3>Zamračený král skal</h3><p>Muž s orlím nosem hledící do krajiny vypadá, jako by jej někdo vytesal do skály záměrně. Útvaru se přezdívá Apačova hlava a najdete jej na souostroví Hébihens u severozápadního pobřeží Francie.</p>

Zamračený král skal

Muž s orlím nosem hledící do krajiny vypadá, jako by jej někdo vytesal do skály záměrně. Útvaru se přezdívá Apačova hlava a najdete jej na souostroví Hébihens u severozápadního pobřeží Francie.

<h3>Nesmrtelný slon</h3><p>Laoská jeskyně Tham Sang – tedy Sloní jeskyně – dostala jméno po tamním stalagmitu, v němž je těžké nevidět povědomé tvary zmíněného tlustokožce. Místní považují kavernu za posvátnou, protože uvnitř našli i několik „stop Buddhy“.</p>

Nesmrtelný slon

Laoská jeskyně Tham Sang – tedy Sloní jeskyně – dostala jméno po tamním stalagmitu, v němž je těžké nevidět povědomé tvary zmíněného tlustokožce. Místní považují kavernu za posvátnou, protože uvnitř našli i několik „stop Buddhy“.

<h3>Tvář na Marsu</h3><p>Dnes již notoricky známý snímek s „tváří Marťana“ poskytl záhadologům důkaz o mimozemských civilizacích už roku 1976, kdy jej na povrchu Marsu zachytila sonda Viking. Při bližším pohledu se však jasně ukazuje, že se jedná o pouhou hru stínů a lidské fantazie.</p>

Tvář na Marsu

Dnes již notoricky známý snímek s „tváří Marťana“ poskytl záhadologům důkaz o mimozemských civilizacích už roku 1976, kdy jej na povrchu Marsu zachytila sonda Viking. Při bližším pohledu se však jasně ukazuje, že se jedná o pouhou hru stínů a lidské fantazie.

<h3>Ježíš z topinkovače</h3><p>Zda vidíme ve svém ranním toastu obraz Ježíše, Panny Marie či jiné náboženské symboly, souvisí podle vědců s naší osobností víc, než si myslíme. Víra totiž do značné míry pomáhá interpretovat okolní svět, a nepřekvapí tedy, že se silně projevuje i na poli pareidolie.</p>

Ježíš z topinkovače

Zda vidíme ve svém ranním toastu obraz Ježíše, Panny Marie či jiné náboženské symboly, souvisí podle vědců s naší osobností víc, než si myslíme. Víra totiž do značné míry pomáhá interpretovat okolní svět, a nepřekvapí tedy, že se silně projevuje i na poli pareidolie.

<h3>Papriková strašidla</h3><p>Za „falešné vidění“ zřejmě vděčíme oblasti zvané gyrus fusiformis, tedy párovému mozkovému závitu v oblasti spánkového laloku. A zatímco levý gyrus rozezná, do jaké míry se obrázek podobá lidské tváři, jeho „kolega“ v pravé části mozku rychle vyhodnotí, zda se skutečně jedná o obličej, případně o který.</p>

Papriková strašidla

Za „falešné vidění“ zřejmě vděčíme oblasti zvané gyrus fusiformis, tedy párovému mozkovému závitu v oblasti spánkového laloku. A zatímco levý gyrus rozezná, do jaké míry se obrázek podobá lidské tváři, jeho „kolega“ v pravé části mozku rychle vyhodnotí, zda se skutečně jedná o obličej, případně o který.

<h3>Sova zakletá v kmeni</h3><p>Vedle lidských tváří patří k nejčastějším „falešným“ objektům zvířata – třeba sova. Mimochodem, projevy pareidolie nemusíme hledat pouze ve vizuálních vjemech, ale často také v těch sluchových. A právě v řeči zvířat pak mnohdy „slyšíme“ nejrůznější citoslovce, či dokonce slova s konkrétními významy.</p>

Sova zakletá v kmeni

Vedle lidských tváří patří k nejčastějším „falešným“ objektům zvířata – třeba sova. Mimochodem, projevy pareidolie nemusíme hledat pouze ve vizuálních vjemech, ale často také v těch sluchových. A právě v řeči zvířat pak mnohdy „slyšíme“ nejrůznější citoslovce, či dokonce slova s konkrétními významy.

<h3>Evoluční výhoda</h3><p>Na otázku, proč v podstatě všichni trpíme zmíněnou pareidolií, odpověděl už v roce 1995 badatel Carl Sagan. Považoval tento jev jednoduše za evoluční výhodu, neboť rozeznání lidského obličeje při špatné viditelnosti či z velké dálky může zajistit přežití. Zatím nevíme, zda jde o vrozenou, či získanou schopnost. Výzkumníci však zjistili, že na objekty připomínající obličej se fixují nejen novorozenci, ale i primáti.</p>

Evoluční výhoda

Na otázku, proč v podstatě všichni trpíme zmíněnou pareidolií, odpověděl už v roce 1995 badatel Carl Sagan. Považoval tento jev jednoduše za evoluční výhodu, neboť rozeznání lidského obličeje při špatné viditelnosti či z velké dálky může zajistit přežití. Zatím nevíme, zda jde o vrozenou, či získanou schopnost. Výzkumníci však zjistili, že na objekty připomínající obličej se fixují nejen novorozenci, ale i primáti.

Reklama







Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Delfíni umí při náhlém vynoření usměrnit tvorbu bublinek dusíku tak, aby se jim nedostávaly do krevního oběhu a nekolovaly po těle. (foto: Unsplash, NOAA, CC0)

Příroda

Portrétová fotografie Emila Holuba s neodmyslitelnou tropickou přilbou. (foto: Wikimedia Commons, CC0)

Historie

Model blízkého planetárního systému TRAPPIST-1. (foto: NASA, R. Hurt, T. PyleCC BY-SA 4.0)

Vesmír

Archeologové v Izraeli objevili 44 byzantských zlatých mincí a další cenné předměty. (foto: Israel Antiquities Authority, Dafna GazitCC BY 4.0)

Věda

Turecká obsluha kulometu s rakousko-uherským instruktorem. (foto: Jiří Ráčil, oldphoto.info -se souhlasem k publikování)

Válka

Nezamhouřit oka

Shattered | rok: 2014 | počet sezon: 1

V reality show Shattered se deset účastníků nechalo zavřít v domě plném skrytých kamer a měli za úkol vydržet týden bez spánku. Denně přitom podstupovali testy, aby se určilo, na koho dlouhodobá bdělost dopadá nejhůř. Tito jedinci se pak utkávali v různých výzvách a nejslabší museli dům opustit. Na vítěze čekalo v přepočtu 4,1 milionu korun, suma se však snižovala pokaždé, když někdo ze soutěžících zavřel oči na déle než deset sekund. Zatímco někteří usnuli, jiní prodělávali halucinace či dramatické změny chování. Farah Clareová nakonec zůstala vzhůru celých 178 hodin a odnesla si čtyři miliony korun. (foto: Unsplash, Alexandra Gorn, CC0)

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907