Ježíš z toastu, obličej z Marsu: Švindl jménem pareidolie

22.11.2016 - Kateřina Vašků

Pod složitě znějícím pojmem „pareidolie“ se skrývá psychologický jev, při němž si nejrůznější (nejen) vizuální vjemy dotváříme pomocí fantazie. I na těch nejneobvyklejších místech pak dokážeme vidět lidské obličeje, zvířata či třeba tvář Ježíše

<h3>Vzepětí nebeského Pegase</h3><p>Pozorování plujících mraků patří k oblíbeným kratochvílím, jež si spojujeme s odpočinkem a nicneděláním. Náš mozek ovšem nelení ani tehdy a do nadýchaných mračen dokáže promítnout nejednoho živého tvora: například na oblak, který by se více podobal koni, bychom asi čekali dlouho.</p>

Vzepětí nebeského Pegase

Pozorování plujících mraků patří k oblíbeným kratochvílím, jež si spojujeme s odpočinkem a nicneděláním. Náš mozek ovšem nelení ani tehdy a do nadýchaných mračen dokáže promítnout nejednoho živého tvora: například na oblak, který by se více podobal koni, bychom asi čekali dlouho.

<h3>Zamračený král skal</h3><p>Muž s orlím nosem hledící do krajiny vypadá, jako by jej někdo vytesal do skály záměrně. Útvaru se přezdívá Apačova hlava a najdete jej na souostroví Hébihens u severozápadního pobřeží Francie.</p>

Zamračený král skal

Muž s orlím nosem hledící do krajiny vypadá, jako by jej někdo vytesal do skály záměrně. Útvaru se přezdívá Apačova hlava a najdete jej na souostroví Hébihens u severozápadního pobřeží Francie.

<h3>Nesmrtelný slon</h3><p>Laoská jeskyně Tham Sang – tedy Sloní jeskyně – dostala jméno po tamním stalagmitu, v němž je těžké nevidět povědomé tvary zmíněného tlustokožce. Místní považují kavernu za posvátnou, protože uvnitř našli i několik „stop Buddhy“.</p>

Nesmrtelný slon

Laoská jeskyně Tham Sang – tedy Sloní jeskyně – dostala jméno po tamním stalagmitu, v němž je těžké nevidět povědomé tvary zmíněného tlustokožce. Místní považují kavernu za posvátnou, protože uvnitř našli i několik „stop Buddhy“.

<h3>Tvář na Marsu</h3><p>Dnes již notoricky známý snímek s „tváří Marťana“ poskytl záhadologům důkaz o mimozemských civilizacích už roku 1976, kdy jej na povrchu Marsu zachytila sonda Viking. Při bližším pohledu se však jasně ukazuje, že se jedná o pouhou hru stínů a lidské fantazie.</p>

Tvář na Marsu

Dnes již notoricky známý snímek s „tváří Marťana“ poskytl záhadologům důkaz o mimozemských civilizacích už roku 1976, kdy jej na povrchu Marsu zachytila sonda Viking. Při bližším pohledu se však jasně ukazuje, že se jedná o pouhou hru stínů a lidské fantazie.

<h3>Ježíš z topinkovače</h3><p>Zda vidíme ve svém ranním toastu obraz Ježíše, Panny Marie či jiné náboženské symboly, souvisí podle vědců s naší osobností víc, než si myslíme. Víra totiž do značné míry pomáhá interpretovat okolní svět, a nepřekvapí tedy, že se silně projevuje i na poli pareidolie.</p>

Ježíš z topinkovače

Zda vidíme ve svém ranním toastu obraz Ježíše, Panny Marie či jiné náboženské symboly, souvisí podle vědců s naší osobností víc, než si myslíme. Víra totiž do značné míry pomáhá interpretovat okolní svět, a nepřekvapí tedy, že se silně projevuje i na poli pareidolie.

<h3>Papriková strašidla</h3><p>Za „falešné vidění“ zřejmě vděčíme oblasti zvané gyrus fusiformis, tedy párovému mozkovému závitu v oblasti spánkového laloku. A zatímco levý gyrus rozezná, do jaké míry se obrázek podobá lidské tváři, jeho „kolega“ v pravé části mozku rychle vyhodnotí, zda se skutečně jedná o obličej, případně o který.</p>

Papriková strašidla

Za „falešné vidění“ zřejmě vděčíme oblasti zvané gyrus fusiformis, tedy párovému mozkovému závitu v oblasti spánkového laloku. A zatímco levý gyrus rozezná, do jaké míry se obrázek podobá lidské tváři, jeho „kolega“ v pravé části mozku rychle vyhodnotí, zda se skutečně jedná o obličej, případně o který.

<h3>Sova zakletá v kmeni</h3><p>Vedle lidských tváří patří k nejčastějším „falešným“ objektům zvířata – třeba sova. Mimochodem, projevy pareidolie nemusíme hledat pouze ve vizuálních vjemech, ale často také v těch sluchových. A právě v řeči zvířat pak mnohdy „slyšíme“ nejrůznější citoslovce, či dokonce slova s konkrétními významy.</p>

Sova zakletá v kmeni

Vedle lidských tváří patří k nejčastějším „falešným“ objektům zvířata – třeba sova. Mimochodem, projevy pareidolie nemusíme hledat pouze ve vizuálních vjemech, ale často také v těch sluchových. A právě v řeči zvířat pak mnohdy „slyšíme“ nejrůznější citoslovce, či dokonce slova s konkrétními významy.

<h3>Evoluční výhoda</h3><p>Na otázku, proč v podstatě všichni trpíme zmíněnou pareidolií, odpověděl už v roce 1995 badatel Carl Sagan. Považoval tento jev jednoduše za evoluční výhodu, neboť rozeznání lidského obličeje při špatné viditelnosti či z velké dálky může zajistit přežití. Zatím nevíme, zda jde o vrozenou, či získanou schopnost. Výzkumníci však zjistili, že na objekty připomínající obličej se fixují nejen novorozenci, ale i primáti.</p>

Evoluční výhoda

Na otázku, proč v podstatě všichni trpíme zmíněnou pareidolií, odpověděl už v roce 1995 badatel Carl Sagan. Považoval tento jev jednoduše za evoluční výhodu, neboť rozeznání lidského obličeje při špatné viditelnosti či z velké dálky může zajistit přežití. Zatím nevíme, zda jde o vrozenou, či získanou schopnost. Výzkumníci však zjistili, že na objekty připomínající obličej se fixují nejen novorozenci, ale i primáti.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ledoborec Polarstern vyplul 20. září 2019 z norského Tromsø a 6. října se v Severním ledovém oceánu připojil ke kře. Šedá šipka znázorňuje, kterým směrem se loď zřejmě vydá. Do přístavu v německém Bremerhavenu by se měla podle plánu vrátit letos v říjnu.

Zajímavosti

V prachu se může skrývat rezistence na antibiotika 

Věda

Půlmilionový roj sarančat pustinných (Desert locust) dokáže za jediný den spořádat stejné množství jídla jako 10 slonů, 25 velbloudů nebo 2 500 lidí. Velké roje mohou mít až 80 milionů jedinců.

Revue

Bohatství v kopcích nad solným jezerem objevili už neolitičtí zemědělci

Historie

Požár při testu motorů Reaver.

Vesmír

Jádro oblasti rozšíření kakadu palmového (Probosciger aterrimus) se omezuje na region Nové Guineje a cíp na severu Austrálie.

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907