Jste to, co jíte: Proč jsou plameňáci růžoví?

21.10.2021 - Barbora Jelínková

Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím. Co stojí za jejich výrazným zbarvením v dospělosti?

<p>Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?</p>

Hejno plameňáků se seskupilo a vytvořilo na hladině jezera Bogoria v západní Keni útvar, který připomíná srdce. Chtějí nám růžový jedinci něco sdělit?


Reklama

Populární vodní ptáci dokonale potvrzují rčení, že „jste to, co jíte“. Své nepřehlédnutelné zbarvení totiž získávají z potravy, konkrétně díky betakarotenu obsaženému v mořských řasách a některých korýších, jenž se po průchodu trávicím traktem ukládá do pokožky a peří.

TIP: Růžoví ptáci s vodním filtrem: Obrácená „naběračka“ plameňáků

Plameňákům v zoologických zahradách přidávají chovatelé zmíněné barvivo do krmiva záměrně, aby chov působil dostatečně reprezentativně. Pokud by se ikoničtí opeřenci živili jinými živočichy, jejich vzhled by byl podobně nenápadný jako u mláďat. Ta se totiž líhnou z vajec šedá a příslušný odstín získávají až v průběhu dospívání s tím, jak přecházejí na „dospělou“ stravu. Nezáleží přitom, zda se jedná o samce, či samici: Zbarvení může nabývat srovnatelné intenzity u obou pohlaví. Nedávný výzkum navíc odhalil, že čím růžovější plameňák, tím agresivněji se projevuje.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907