Jupiterův měsíc Europa: Najdeme život pod ledem? (2.)

01.12.2019 - Vít Straka

Malý Jupiterův měsíc Europa dráždí představy vědců již hodně dlouho: Pravděpodobně totiž pod ledovým povrchem ukrývá ohromný oceán, možná s vhodnými podmínkami pro vznik života. NASA chystá k souputníkovi novou misi a politici žádají i přistání na jeho povrchu

<p>Animace letu nové americké sondy kolem měsíce Europa</p><p> </p>

Animace letu nové americké sondy kolem měsíce Europa

 


Reklama

NASA plánuje k průzkumu Jupiterova měsíce misi, která by měla zmapovat povrch měsíce a dokonce odebrat vzorky z polárních výtrysků. 

Vybírá se raketa

Start zatím nepojmenované sondy (některé zdroje ji neoficiálně označují jako Europa Clipper) se plánuje na příští desetiletí. Půjde o vlajkovou misi NASA a její cena by se měla pohybovat kolem dvou miliard dolarů – bez nosné rakety, o níž se ještě nerozhodlo: Zvažuje se osvědčený Atlas V, probíhají však intenzivní diskuse mezi managementem „Clipperu“ v pasadenské Jet Propulsion Laboratory a týmem připravované superrakety SLS neboli Space Launch System. Údajně se dokonce již řešil design aerodynamického krytu nákladu pro start SLS se sondou k Europě.

Nepřehlédněte předchozí část článku: Jupiterův měsíc Europa: Najdeme život pod ledem? (1.)

Superraketa bude využívat silné motory, které dřív poháněly mohutné raketoplány; zvládne přitom vyprodukovat tolik energie, že by plavidlo o hmotnosti několika tun poslala na přímou přeletovou dráhu k Jupiteru, po níž by cesta k cíli trvala necelé dva roky. Z NASA unikly informace, že tým SLS předběžně počítá s vynesením sondy k obří planetě při jednom ze dvou startů rakety v roce 2025 (při druhém by zřejmě zamířila do hlubšího kosmu pilotovaná loď Orion). Gigantický nosič bude několikanásobně silnější než Atlas V, podobný nepoměr ovšem bohužel platí, i pokud jde o cenu jeho nákladové kapacity.

Každopádně, po příletu k cíli se sonda usadí na eliptické dráze kolem Jupitera, přičemž jej obkrouží asi za dva týdny. Radiačně stíněné plavidlo, zásobované energií ze solárních panelů, by pak mělo na orbitě plynného obra pracovat asi tři pozemské roky a uskutečnit až 45 blízkých průletů okolo Europy ve výšce 25–2 700 km nad jejím zmrzlým povrchem. 

Evropa na Europu?

S nabídkou spolupráce na misi k Europě loni také NASA předběžně oslovila Evropskou kosmickou agenturu (ESA). Prvotní design družice má totiž ještě hmotnostní rezervu kolem 250 kg – například pro malou evropskou sondu. ESA nadšeně souhlasila a nyní zvažuje dvě nejpravděpodobnější možnosti: Mohla by vyrobit malý orbiter, který by se na americký automat pro přelet k Jupiteru „připíchl“ a po oddělení by pak prováděl vlastní výzkumy Europy či měsíce Io s aktivními vulkány na povrchu. Druhou možnost představuje impaktor, jenž by ve vysoké rychlosti narazil do povrchu Europy a pomohl by americké sondě nahlédnout pod její pokličku. 

Podle vědců však zmíněné návrhy nemusejí být konečným výběrem pro spolupráci za 500 milionů eur. Na malý evropský subsatelit si navíc možná brousí popravčí sekeru američtí zákonodárci, kteří požadují, aby mise zahrnovala i přistávací lander.

Přistání na povel

Za přistání na Europě velmi lobbuje texaský republikán John Culbertson, předseda komise, která sestavuje návrhy rozpočtu NASA. Už v minulých letech se tento kongresman postaral o přísun peněz do Pasadeny, aby mohli tamní inženýři studovat možnosti přistání na Jupiterově měsíci. Americká vědecká organizace Planetary Society informovala, že na přelomu roku Culbertson ze své pozice zákonodárce agentuře NASA nařídil, aby měla sonda k Europě přistávací modul a odstartovala již v červnu 2022 na raketě SLS.

Modul by měl vážit kolem 230 kg (takže by „spolkl“ celou kapacitu pro případné evropské zařízení), z čehož by 20–30 kg připadalo na vědeckou výbavu. Po dosažení orbity Jupitera by se přistávací část oddělila od mateřské sondy a vylétla by na vyšší dráhu, kde by vyčkávala dostatečně daleko od radiace planety. Mezitím by probíhala primární mise, jež by zahrnovala i snímkování Europy a hledání vhodné přistávací zóny – bezpečné, ale zároveň vědecky zajímavé. Ideální by bylo místo, kde z hloubky vyvěrá na ledový povrch voda, aby měly přístroje landeru co analyzovat.

Samotný sestup na povrch měsíce by řídil automatický systém detekce rizika, který použila například čínská lunární sonda Čchang-e 3, jež dopravila na náš Měsíc vozítko Jutu. Zmíněný systém využívá aktuální snímky z kamer a vyhodnocuje, zda je bezpečné dosednout v místě přímo pod modulem – umožňuje tak přistát i v komplikovanějším terénu. V posledních fázích sestupu by přišel na řadu manévr Sky Crane, jenž se uplatnil i u roveru Curiosity na Marsu: Sestupová plošina brzdí pomocí raketových motorů a spouští vědecký modul dolů na lanech. Na povrchu Europy by měla sonda odebírat vzorky z okolí a analyzovat je po dobu asi deseti dní, dokud jí nedojde energie v bateriích. 

Drahý podnik s nejistým osudem

Pokud však k ceně sondy připočítáme i přistávací modul a start na raketě SLS, dostaneme se zhruba na 3,5 miliardy dolarů. A to už je dost drahý podnik na to, že má mezi politiky jediného zastánce. Nátlaku Johna Culbertsona se navíc brání sama NASA. Její ředitel, bývalý astronaut Charles Bolden, prohlásil: „Moji lidé, kteří plánují let k Europě, říkají, že tento svět musíme nejdřív prozkoumat, abychom věděli, zda má vůbec cenu tam chtít přistát. V tomto bodě se momentálně s kongresmanem Culbertsonem rozcházíme. On chce drahou misi, která bude mít všechno včetně přistávacího modulu, nicméně podle nás jde z vědeckého hlediska o nesmírně zbrklý přístup.“

TIP: NASA potvrzuje: Na Jupiterově měsíci Europa se vyskytuje vodní pára

Culbertson ve své iniciativě přesto pokračuje a zdá se, že Kongres k uvolnění zhruba půl miliardy dolarů na přistávací modul přiměje. Co však udělají další politici s tak komplexní a drahou misí, pokud Culbertson o svou funkci přijde nebo jeho strana ztratí vliv? Takový projekt pak bude jasným kandidátem na úsporu financí.

Europa v číslech

  • Objev: 8. ledna 1610
  • Stáří: asi 4,5 miliardy let, zhruba stejně jako Jupiter
  • Stáří povrchových útvarů: asi 20 milionů let
  • Průměrná vzdálenost od Země: 630 000 000 km
  • Průměrná vzdálenost od Jupitera: 670 900 km; 6. nejbližší oběžnice z 67
  • Délka obletu Jupitera: 3,6 pozemského dne
  • Rychlost pohybu okolo Jupitera: průměrně 13,7 km/s
  • Průměr: asi 3 100 km; 15. největší těleso Sluneční soustavy
  • Teplota na povrchu: okolo −160 °C; v polárních oblastech až −220 °C
  • Plocha povrchu: 0,06 Země
  • Hmotnost: 0,008 Země
  • Magnituda na zemském nebi: 5,3
  • Gravitace: 7,3× slabší než na Zemi
  • Zdroj textu:

    Tajemství vesmíru

  • Zdroj fotografií: NASA, Wikipedie, cnet.com, universetoday.com, J. Culbertson, archiv autora

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Přibližná rozloha kráteru Yarrabubba v australské pustině.

Věda

Rosomáci jsou stále loveni pro svou kožešinu. Huňatá srst, promaštěná přírodními oleji, totiž dokonale izoluje proti chladu a netvoří se na ní námraza.

Příroda

Plastová láhev se rozkládá až 200 let. Ročně jich přitom v oceánu skončí přes devět milionů tun.

Zajímavosti

Dosud nejvyšší rychlostí – 16,26 km/s, tj. 58 536 km/h – zamířila do kosmu sonda New Horizons, která pak v roce 2015 prolétla kolem Pluta. Přestože jí při startu nebyla udělena třetí kosmická rychlost, opustí Sluneční soustavu podobně jako Pioneer 10 a 11 či Voyager 1 a 2 – všechny totiž urychlil průlet kolem obřích planet.

Vesmír

Dovbušovi nebylo ani čtyřicet, když se stal vůdcem zbojnické bandy operující v rozsáhlé oblasti východních Karpat.

Historie
Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907