Reklama


Kapské město nad propastí: Kdy dojde jihoafrické metropoli voda?

10.03.2018 - Kateřina Helán Vašků

Nedostatek nebo úplná absence vody – to je strašák, který se nad mnohými velkými městy vznáší již dlouho. První metropolí, kde se neveselá předpověď možná reálně naplní, se zřejmě stane Kapské město. Podle prognóz mu totiž do úplného vyčerpání zásob zbývá jen několik týdnů

<p>Dřív zajišťovaly vláhu pro Kapské město zimní srážky ze Stolové hory. Kvůli extrémním suchům však přítoky téměř vyschly.</p>

Dřív zajišťovaly vláhu pro Kapské město zimní srážky ze Stolové hory. Kvůli extrémním suchům však přítoky téměř vyschly.


Reklama

Hlavní důvod krizové situace v Kapském městě je zřejmý: Metropoli na pobřeží jižní Afriky, kterou obývají bezmála čtyři miliony lidí, již třetím rokem sužují extrémní sucha. A podle předpovědí se ani výhledově nedočká dešťů, jež by mohly katastrofu odvrátit. Ke konci ledna se dostupné zásoby vody odhadovaly zhruba na dva až tři měsíce. 

Vláda již vyzvala obyvatele, aby drasticky snížili spotřebu – krátkými sprchami počínaje, zákazem umývání automobilů konče. Pokud tak většina lidí neučiní, už v dubnu mohou kohoutky točit naprázdno.

Přijde den nula? 

Letos 15. ledna vydalo město prohlášení, podle kterého se „den nula přiblížil na jednadvacátý duben“. Dnem nula se přitom rozumí datum, kdy v metropoli dojde k vyčerpání zásob a bude nutné sáhnout po náhradních zdrojích. Město však zvládne dodávky garantovat jen zcela klíčovým institucím, jako jsou například nemocnice. Před plýtváním a nadcházející katastrofou varovala i starostka Patricia de Lille: „Nemohu to víc zdůraznit: Všichni obyvatelé musejí vodou šetřit a spotřebovávat méně než osmdesát sedm litrů denně. Musíme se vyhnout dni nula, a šetření vodou představuje jediný způsob, jak toho dosáhnout.“

Zmíněných 87 litrů může na první pohled vypadat jako dostatečné množství, ve skutečnosti to však není pro metropoli právě velkorysý objem. Jen pro představu: V Praze činí aktuálně spotřeba na hlavu 108 litrů, z toho zhruba 40 připadá na osobní hygienu a okolo 24 na použití WC. A to jsou Evropané známí ekologickou spořivostí. Průměrný obyvatel New Yorku spotřebuje denně závratných 442 litrů. 

Smrtící sucha 

Ještě nedávno bylo přitom Kapské město paradoxně vyhlášené bohatými přírodními zdroji životodárné tekutiny. Jihoafričané mu přezdívají „Mother City“ čili „mateřské město“, neboť leží v geologické „misce“ pod Stolovou horou, díky níž ho vždy vyživovaly vydatné zimní srážky. Kvůli tříletému suchu však přítok klesl na rizikovou hranici a v den nula mají hladiny přehrad spadnout až na kritických 13,5 % kapacity. 

Katastrofu by mohlo zvrátit radikální omezení spotřeby všech obyvatel, jenže podle průzkumů 54 % z nich zmíněný 87litrový limit stále překračuje. Mnozí bohatí Jihoafričané mají bazény, o neochotném postoji hotelů, jež by jejich vypuštěním přišly o řadu hostů, ani nemluvě. Město horečnatě pracuje i na projektech recyklace a na výstavbě tří velkých odsolovacích zařízení, zůstává však otázkou, zda budou podle plánů v provozu do března. 

Zdá se tedy, že africká metropole nenávratně spěje ke katastrofě: Miliony lidí odpojených od dodávek vody budou dostávat příděly – a nůžky mezi bohatými a chudými se rozevřou zas o něco víc. Zatímco movití jedinci si již nyní objednávají dodávky za přemrštěnou cenu, chudí budou muset pro pravidelný příděl jezdit do jednoho z 200 výdejních míst, vzdálených mnohdy i několik kilometrů. Každý obyvatel bude mít příděl asi 25 litrů na den a na jeho dodržování budou dohlížet i ozbrojené síly, jež mají zabránit případným nepokojům. 

Nemyté vlasy jako symbol 

Symbolem uvědomělých občanů města se prý momentálně staly nemyté vlasy a objevil se i kontroverzní projekt, který on-line monitoruje množství spotřebovávané vody v jednotlivých domácnostech. Můžete si tak doslova ukázat prstem na souseda, jenž vodou plýtvá. Podle Zary Nicholsonové, mluvčí starostky, „se tento nástroj pokouší ocenit ty, kdo vodou šetří, a povzbudit ostatní, kteří se k úsporám ještě nepřipojili“. Na základě městské vyhlášky dostane pokutu každá domácnost, jež měsíčně překročí spotřebu 20 hektolitrů. 

Někteří obyvatelé však zprávám o docházející vodě odmítají uvěřit. Objevily se dokonce teorie, podle nichž nejsou na vině klimatické změny, nýbrž samotná městská rada. Ta prý krizovou situaci, uprostřed korupčního skandálu kolem starostky obviněné ze zpronevěry a zastrašování, nedokázala uspokojivě vyřešit. 

Odborníci však situaci jednoznačně přičítají změně klimatu. Ačkoliv se velkoměsto potýkalo s podobnými problémy již dřív, tři roky extrémního sucha představují zcela výjimečnou situaci, k níž dochází jednou za tisíc let. A připravit se na ni jednoduše nelze. 

Stále reálnější hrozba 

Klimatické změny se ovšem zdaleka nedotknou jen Kapského města či jižní Afriky. Řadu dalších oblastí, počínaje severem černého kontinentu přes Blízký východ až po některé lokality USA, budou extrémní sucha zasahovat stále častěji a mnohá místa přestanou být obyvatelná. Jedna z posledních studií přinesla znepokojivou prognózu, podle níž už koncem tohoto století zažijí téměř tři čtvrtiny světové populace vedra ohrožující na životě

V roce 2015 navíc údaje z družic NASA ukázaly, že nadměrně odčerpáváme vodu z celé třetiny podzemních zásobáren na planetě. Pokud se tedy nezačneme ke zdrojům cenné tekutiny chovat uvědoměleji, potká podobný osud jako Kapské město mnohé další metropole. Nezbývá než doufat, že se apokalyptická vize nenaplní. 

Další v pořadí?

  • Tokio | Japonsko | 36,9 mil.
    Leží na izolovaném ostrově a přísun vody enormně závisí na množství srážek. 
  • Dillí | Indie | 21,9 mil.
    Sucha, obrovská spotřeba vody na zemědělskou produkci, rychlý populační růst.
  • Mexico City | Mexiko | 20,1 mil.
    Až 40 % pitné vody přivádí do města potrubí ze vzdálených oblastí; rychlý populační růst.
  • Šanghaj | Čína | 19,6 mil.
    Zdroje pitné vody jsou z velké části znečištěné průmyslovým odpadem; prudký populační růst. 
  • Peking | Čína | 15 mil.
    Hladina podzemní vody klesla od roku 1998 o 12,8 m; znečištění podzemních i nadzemních vod, prudký populační růst.
  • Kalkata | Indie | 14,2 mil.
    Znečištění podzemních i nadzemních vod; téměř 35 % obyvatel žije ve slumech s nedostatkem vody.
  • Karáčí | Pákistán | 13,5 mil.
    Vlny veder, populační růst; do města každoročně přichází mnoho uprchlíků; již nyní se daří zabezpečit jen 50 % poptávky po pitné vodě.
  • Los Angeles | USA | 13,2 mil.
    Extrémní sucha; velká část vody se spotřebovává na hospodářství a zemědělskou produkci.
  • Zdroj textu:

    100+1 zahraniční zajímavost

  • Zdroj fotografií: Profimedia, Shutterstock, infrastructurene.ws

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Epimetheus, jak jej zachytila americká sonda Cassini.

Vesmír

Malá mořská víla - socha na kodaňské promenádě.

Historie

Australané nemají snadný život: Žijí totiž na kontinentě, kde se je příroda s trochou nadsázky pokouší zabít každý den. 

Zajímavosti
Věda

Horký neptun GJ 3470b je odsouzený k vypaření

Vesmír

Podle vědců ze švédské technologické univerzity vede organické farmaření k většímu odlesňování.

Věda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907