Kartelům na stopě: Severní hranice Guatemaly se stala rejdištěm pašeráků drog

18.09.2020 - Kevin Sieff

Severní hranice Guatemaly se stala královstvím pašeráků, kteří vypalují džungli a na vzniklých planinách budují provizorní ranveje pro letadla naložená kokainem. Vláda přitom situaci řešit nezvládá, anebo možná nechce

<p>Bez vzdušné podpory se patroly musejí k pašeráckým letadlům doslova prosekávat džunglí.</p>

Bez vzdušné podpory se patroly musejí k pašeráckým letadlům doslova prosekávat džunglí.


Reklama

Přistávací dráhy se vysekávají přímo do guatemalské džungle. Jasné linie mezi duby a palmami jsou dost široké, aby na ně mohl dosednout stroj plný kokainu. Letadla se objevují v noci a kvůli maskování ani nezapínají světla – navádějí je drony. Při sestupu stroje míjejí mayské ruiny, farmy i kempy biologů studujících jaguáry. Každý přitom veze zboží v přepočtu za 2,3 miliardy korun. Z pralesa se pak drogy bleskově přesunou do Mexika a následně do Spojených států. 

Ještě vcelku nedávno pašovaly kartely materiál na palubě ponorek a rybářských lodí. Americká pobřežní stráž jim však cestu Tichým oceánem přehradila, a tak si musely najít jinou trasu. Letadla naložená kokainem mířila dřív výhradně do Mexika a Hondurasu, ovšem v obou zemích vznikly zásahové týmy zaměřené na vzdušné pašování. Severní hranice Guatemaly nicméně zůstává územím nikoho a tamní divočina se proměnila v hlavní hřiště obchodníků s drogami. 

Milion sem, milion tam…

Jako na všechna odvětví, i na obchod s narkotiky dopadl koronavirus. Obtíže s pašováním za uzavřené hranice postupně cenu lístků koky na jihoamerickém trhu srazily. Ilegální provoz v Guatemale však pandemie neovlivnila. V červnu tam například armáda objevila opuštěné pašerácké letadlo s turbovrtulovými motory. O pár dní dřív příslušníci odstraňovali zbytky ohořelého stroje, který zločinci zapálili, aby zahladili stopy. V dubnu zase zasahovali na jihu národního parku Laguna del Tigre, kde letoun nezvládl přistání a zásilka drog se rozsypala po okolí. V posledních měsících navíc tentýž park pustošilo hned několik požárů, přičemž velkou část založili pašeráci, když vypalovali porost kvůli ranvejím.  

Guatemalská armáda i policie si uvědomují, že se severní hranice země proměňuje v drogové přepraviště. Bohužel však nemají dost mužů ani financí, aby zvládly adekvátně zasahovat na všech místech naráz. „Bojujeme s odvětvím, které disponuje dostatkem peněz, aby za sebou v džungli zanechalo několik letadel za desítky milionů,“ líčí plukovník Juan de la Paz. „Prostředky kartelů jsou nekonečné a my se s nimi pouze snažíme udržet krok.“

Prezident narkobaron? 

Mnoho letadel přilétá z Venezuely: Mezi roky 2012 a 2017 vzrostlo množství kokainu pašovaného skrz tuto jihoamerickou zemi o 57 %. Ministerstvo spravedlnosti USA tak letos obvinilo prezidenta Nicoláse Madura z „narkoterorismu“. Víc uvedené drogy však stále proudí hlavně z Kolumbie a Ekvádoru. „Kolumbijské a venezuelské pašerácké organizace se při transportu masivních zásilek často spřáhnou s mexickými kartely,“ tvrdí Michael Miller, mluvčí americké protidrogové agentury DEA. „Kokain přitom většinou prochází Guatemalou.“ 

Ve snaze zamezit pašování drog vyslal letos Pentagon do Tichého oceánu námořnictvo i pobřežní stráž. Generální prokurátor William Barr nicméně uznává, že „vyvolaný tlak vedl k hledání alternativních vzdušných cest ze Střední Ameriky“. A nově objevená trasa se mnohem hůř blokuje: Odlehlé kouty Guatemaly se totiž prakticky nedají uhlídat a jižní hranice Mexika je velmi děravá. „Guatemalští pašeráci mají pod kontrolou spoustu vlastnoručně vybudovaných letišť, tudíž mohou libovolně měnit lokality pro přistání,“ vysvětluje Miller. 

Bez podpory ze vzduchu

Kvůli hrozbě leteckého pašování věnovaly Spojené státy v roce 2013 guatemalské vzdušné zásahové jednotce šest helikoptér. Nicméně již o tři roky později nemohly stroje vzlétnout v důsledku zanedbané údržby. Guatemala tak zůstala bez prostředků k záchytu kokainových letadel, i když jí je američtí zpravodajci dokázali vytipovat a lokalizovat. Oblast o rozloze 39 000 km² tudíž hlídá brigáda 1 200 vojáků bez vzdušné podpory. A než se prosekají k letounu po přistání, stroj obvykle znovu vzlétne, nebo je dávno zničen. „Nemáme šanci uspět,“ vysvětluje nejmenovaný voják, který byl oprávněn mluvit s novináři. „Když slyšíme přilétat letadlo, řekneme si jen: Už je to tu zas.“ 

V lednu se však odehrál jeden ze vzácných případů, kdy se armádě podařilo pašeráky zastihnout při vykládání drog ve vesnici Las Cruces. Následovala přestřelka, při níž se zločinci bránili dvanácti útočnými puškami. Poté nasedli do sedmi aut a bleskově vyrazili směrem k Mexiku. Guatemalští vojáci nakonec nedokázali nikoho zatknout, přesto nahlédli pod pokličku drogové operace: K opuštěnému letadlu se přibližovali velice opatrně – jednalo se o zachovalý Hawker Siddeley 125, který se prodává jako středně velké obchodní letadlo. Když pak po schůdcích vystoupali na palubu, nalezli 1 700 kilových balíčků kokainu, jež by měly na trhu v USA přepočtenou cenu 4,4 miliardy korun.  

Posměch místo akce 

Skupina třiceti vojáků se jednoho únorového dne vydala hlídkovat k vesnici La Florida: V osm hodin ráno se již teplota vyšplhala k 38 °C. Původně nevyrazili zatýkat pašeráky drog, ale zasáhnout proti ilegálním farmářům. Všichni však věděli, že linie mezi protizákonným chovem dobytka a obchodem s narkotiky je v Guatemale velmi tenká. Ranveje se totiž budují nedaleko „černých“ pastvin a výtěžek z pašování se často „pere“ prostřednictvím nakupování skotu, s nímž se obchoduje přes mexické hranice. 

Po pouhé hodině patrolování zahlédla jednotka muže v zeleném tričku, jak se na koni prohání po stezce v džungli. Nejbližší ilegální letiště se přitom nacházelo jen o několik kilometrů dál. „Viděli jste ho?“ zeptal se jeden voják. „Ujíždí nám!“ vykřikl druhý. Pokusili se ho vyfotit telefonem, ale jezdec jim záhy zmizel z dohledu. „Pošleme hlášení na ministerstvo spravedlnosti,“ okomentoval situaci jeden ze strážců parku neboli rangerů. Na otázku, zda podle něj na základě reportu proběhne nějaká akce, odpověděl s úsměškem: „Bez šance.“ 

Mezi skotem a drogami 

Zhruba jednou týdně zaslechnou vojáci a rangeři, jak nad základnami krouží drony. Uprostřed noci pak často přilétají letadla. Dle guatemalské vlády dostávají piloti v přepočtu bezmála dvanáct milionů korun za jednu cestu – za méně by nelétali, neboť dobře vědí, jakému riziku se vystavují: Podle plukovníka De la Paze bylo loni objeveno nejméně deset pilotů, kteří zahynuli při haváriích. 

Ve Flores, hlavním městě oblasti Petén, pomohly Spojené státy založit první guatemalský environmentální soud. Původně měl stíhat farmáře, kteří nezákonně měnili prales v pastviny, a lovce pašující divoká zvířata. Vláda si však záhy uvědomila, že se většina ilegální činnosti v regionu váže k pašování drog. Soudkyně Karla Hernándezová, která se již ocitla v pozici rukojmí a musela dostat osobní stráž, vyměřila předloni Lesteru Mayorgovi trest čtyř let za mřížemi za likvidování porostu kvůli pastvinám. V následujícím roce ho policie obvinila z pašování sedmdesáti kilogramů kokainu, nalezených v jeho pick-upu. 

Rozpočet máme, vůli ne

Desítky ilegálních letišť zůstávají aktivní, ačkoliv o nich armáda již podala vládě hlášení – což dál přiživuje podezření, že se vedení země na pašování podílí. Některé ranveje dokonce vojsko odmítlo zničit s odůvodněním, že čeká na dodávku výbušnin od ministerstva spravedlnosti. „Guatemalské ozbrojené síly loni vyřadily z provozu šestnáct podezřelých ilegálních letišť. Na spoustě z nich už ale po několika dnech či týdnech zase přistávala letadla,“ píše se v aktuálním hlášení ministerstva zahraničí USA. Zpráva také konstatuje, že lidé z řízení letové kontroly figurují na výplatní pásce kartelů. 

„Na vině je kombinace vládní korupce a nedostatečné síly institucí,“ vysvětluje Stephen McFarland, bývalý americký velvyslanec v Guatemale. „Peníze na lepší opatření by se v rozpočtu našly, politická vůle však nikoliv.“ Během působení ve funkci mezi roky 2008 a 2011 předal McFarland ozbrojeným jednotkám Guatemaly spoustu informací o pašování drog: „Povedlo se jim sice pár velkých zásahů, často se však vojáci spíš vymlouvali, že nemají benzin nebo že se nedovolali veliteli námořní základny, takže k akci nedostali povolení.“

Ježíšův New York

Dávno před tím, než se ocitnul ve spárech pašeráků drog, býval park Laguna del Tigre kolébkou mayské civilizace. Křižovala ho spousta cest spojujících stovky měst, která tak utvářela rozlehlou metropoli uprostřed džungle. „Byl to New York v době Ježíše Krista,“ tvrdí Roan McNab, jenž pracuje ve Wildlife Conservation Society. 

Díky americkému financování pomáhá tato společnost na ochranu přírody například cvičit rangery. Střežené území má rozlohu 578 km², což odpovídá asi šestině parku – na ochranu větší oblasti jednoduše nemají rozpočet. Mimo vytyčenou lokalitu již zločinecké skupiny většinu krajiny vyplenily: Jen za poslední rok lehla podle McNaba popelem oblast o 400 km².

Džungle to zvládne

Rangeři hlídající park Laguna del Tigre nicméně nemají zbraně, což znamená podstatnou nevýhodu na jejich straně: Jednou prý k jejich základně přijela na koních skupina třiceti mužů ověšených puškami a oznámila jim, že dnes zkrátka patrolovat nebudou. Rangeři se navíc stávají oběťmi únosů a bití. Nedávno jim zas ozbrojenci ukradli auto a zapálili ho v lese… 

TIP: Evropští drogoví rekordmani: Španělsko, Británie, Belgie, Nizozemsko a Česko

Představitelé země údajně pracují na vzniku nové letky zásahových helikoptér. Prezident žádá zahraničí o pomoc v boji s požáry. A McNabova skupina se ze všech sil snaží uchovat přírodu na svěřeném území netknutou, přičemž často vzpomíná na mayské impérium. Indiánská civilizace totiž zkolabovala i následkem toho, že vytěžila příliš velkou část okolních lesů. Když však lidé zmizeli, stromy se postupně vrátily na své místo. „Možná se historie zopakuje,“ uvažuje McNab. „Jakmile člověka vyžene nedostatek surovin, džungle se začne obnovovat.“

Lesy ustupují narkotikům

V souvislosti s pašováním drog a kácením porostů při budování ilegálních ranvejí se ujal pojem „narco-deforestation“, tedy „odlesňování kvůli narkotikům“. Nejrychleji mizí lesy Hondurasu a Guatemaly: V první jmenované zemi může pašování za 30 % úbytku zalesněných ploch. Podle střízlivého odhadu Kendry McSweeneyové z Ohio State University přijde guatemalská oblast Petén vinou narkotik ročně o víc než 60 km² lesů, což odpovídá čtvrtině rozlohy Brna. 

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Dole snímek Arsia Mons, v horní části zhroucená část padesátimetrového lávového tunelu na úbočí Arsia Mons, zachycený kamerou HiRISE

Vesmír

Alexandr Veliký si získal oddanost vojáků svým kouzlem osobnosti.

Zajímavosti

Bitva u Stalingradu skončila německou potupnou porážkou a zajetím několika desítek tisíc mužů.

Válka

Červené a oranžové podzimní zbarvení nasvědčuje tomu, že v listech je obsaženo větší množství antokyanů.

Příroda

Událost, známá jako železniční neštěstí v Montparnassu, se objevila i v trikové scéně Scorseseova filmu Hugo a jeho velký objev či na obalu jednoho alba hardrockové skupiny Mr. Big.

Historie

O transport amerických speciálů na Takur Ghar se staraly vrtulníky MH-47E Chinook.

Válka

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907