Kavka obecná: Venkovanka na městských tazích

10.10.2022 - Jaroslav Monte Kvasnica

Kdysi výhradně „venkovské“ kavky dnes běžně uvidíte na periferiích i v centrech velkých měst. Tito krkavcovití ptáci si zaslouží pozornost díky mimořádné inteligenci, odvaze, leteckým schopnostem i partnerské věrnosti

<p>Kavka je nejmenším z krkavcovitých ptáků – je velká zhruba jako hrdlička.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>

Kavka je nejmenším z krkavcovitých ptáků – je velká zhruba jako hrdlička. (foto: Shutterstock)


Reklama

Kdysi v dětství jsem se zatajeným dechem stál v Pavlovských vrších před impozantní skálou Martinkou a sledoval vzdušný balet mně tehdy neznámých kavek. Ptáci se míhali v elegantním baletu před bělostnou stěnou a naplňovali vzduch naléhavým křikem. Dnes kavky vídám téměř každý den, jak paběrkují mezi tramvajovými kolejemi v samém srdci Brna. Pozorování však nejsou o nic méně zajímavá a vzrušující než kdysi… 

Ptáci se stříbrnýma očima

Kavky obecné (Corvus monedula) žijí ve složitých a dynamických společenstvích, poněvadž k přežití potřebují vzájemnou spolupráci. Nejčastěji hnízdí v koloniích a nocují společně na příhodných stromech.

U dospělých jedinců převažuje rostlinná potrava. Živí se semeny, kořínky, plody (nejraději mají červené ovoce), na jejich jídelníčku však najdeme i hmyz, příležitostně vyplení ptačí hnízdo a nikdy nepohrdnou ani mršinami. Mláďata krmí bezobratlými živočichy. Ve městech konzumují i pečivo, sbírají zbytky v zahradních restauracích, probírají odpadky a živí se organickými zbytky.

Pozoruhodným rysem kavek je barva očí. Dospělé kavky obecné mají jako jediní zástupci krkavcovitých, kteří žijí mimo australský kontinent, stříbrné oči. U mladých ptáků jsou zbarveny světle modře, kolem stáří jednoho roku pak dostávají stříbřitě bílý odstín.

Za lehčím živobytím?

V současnosti se kavka stala synantropním (v blízkosti lidí žijícím) druhem. Zatímco dříve obývaly kavčí kolonie především světlé lesy, žily kolem rybníků se vzrostlými doupnými stromy a ve skalních městech pískovcových či vápencových skal, dnes se téměř výhradně vyskytují ve městech. Hnízdí ve starší městské zástavbě – na půdách, ve větracích šachtách, ve výklencích, ve skulinách po zateplení atd.

Proč kavky změnily svůj životní prostor a vydaly se za člověkem do měst se můžeme pouze domýšlet. Nejpravděpodobněji se tito mimořádně inteligentní ptáci vydali za dobrým bydlem. Přitom je ovšem člověk stále ohrožuje stavebními zásahy, jimiž rekonstruuje chátrající stavby, „vylepšuje“ parky kácením starých doupných stromů atd.

Přestože se to napohled v našich metropolích (kde se kavky úspěšně množí) nezdá, klesl za poslední tři desetiletí počet českých kavek na pouhou desetinu. K nejdrastitějšímu úbytku došlo v 80. letech 20. století, kdy jejich stavy poklesly o plných 80 %. Na vině byly civilizační faktory – změna způsobu obhospodařování polí, nadměrná chemizace a kácení starých doupných stromů.

Vzdušné tanečnice

Tito sympatičtí ptáci jsou neuvěřitelnými letci. Jejich fascinující balet výstižně popsal v knize Hovořil se zvěří, s ptáky a rybami otec etologie (studium chování živočichů) a laureát Nobelovy ceny Konrad Lorenz (1903–1989): „Náhle shora přiletí do kousku zamračené oblohy, který mohu vidět z okna, tucet černých střel proudnicového nebo aerodynamického tvaru. Padají dolů těžce jako kameny, padají až těsně nad vrcholky stromů. Znenadání dostanou velká černá křídla a stanou se z nich ptáci, lehcí větroplaši, které bouře popadne, mrští jimi vzhůru a odmete mi je z dohledu.“ 

Konrad Lorenz choval kavky poloochočeným zůsobem a odhalil spoustu zajímavostí z jejich života. Pozoruhodný poznatek měl i k jejich akrobatickému pohybu vzduchem. „Pamatujte si: Naučily se mu, není instinktivně vrozený!“ napsal. „Neboť právě to, co tu ti ptáci provádějí, jak dovedou využívat větru, jak přesně odhadují vzdálenosti, ale především jak znají místní větrné proudy a všechna místa, kde právě při tomto směru vítr stoupá, kde jsou vzdušné díry nebo víry – to všechno nezdělili, nýbrž se museli sami naučit.“

Naivní a odvážné intelektuálky

Konrad Lorenz také odhalil, že mladé kavky nemají ve svém genetickém dědictví zakódován strach před predátory – tomu všemu je musí naučit rodiče. Sám jsem si to ověřil na Mendlově náměstí v Brně, kde si mladičká kavka bez bázně a hany vykračovala k zuřivému voříškovi, zatímco její rodiče se poplašným křikem mohli zalknout. Když nebezpečí pominulo, matka s tátou svému potomku důrazně vyčinili.

Zcela náhodou Konrad Lorenz rovněž poznal, že kavky dokážou být velmi odvážné. Když jednou na zahradě nesl černý hadr, hejno „jeho“ poloochočených kavek jej důrazně napadlo. Ptáci se zřejmě domnívali, že ulovil kavku a letěli jí na pomoc.

Kavky patří mezi krkavcovité ptáky, kteří jsou právem považováni za nejinteligentnější opeřence světa. V poměru k velikosti těla mají mezi ptáky největší mozek; u vran je dokonce tento poměr srovnatelný se šimpanzi. V polovině 20. stol. německý vědec Otto Koehler experimentálně zjistil, že krkavcovití jsou dobří počtáři a dokážou rozlišit počty obrazců. Podle Koehlerových zjištění umí kavky počítat do šesti (krkavci do sedmi).

Manželé na věčných líbánkách

Přestože kavky žijí v koloniích, vytvářejí monogamní partnerství. Jejich vazba na partnera je až dojemná. Sameček svou družku rituálně krmí a samička svému druhovi čistí a šlechtí pírka na místech, kam si sám nedosáhne.

TIP: Důstojní a inteligentní krkavci: Tmavočerní milenci větru

Konrad Lorenz vztah kavčího „manželství“ výstižně popsal: „Sotva najdeme živého tvora, dokonce ani příslovečnou holubici nebo andulku, u něhož se něžnost manželské lásky projevuje tak názorně a dojemně jako u kavky. A co je nejkrásnější: Této něžnosti v mnohaletém manželství neubývá, ale přibývá! Kavky totiž žijí dlouho; dožívají se věku asi jen o málo kratšího než lidé. A protože se v prvním roce života zasnubují a ve druhém se už žení a vdávají, trvá jejich svazek dlouho, možná déle než je tomu u lidí. A i po mnoha letech krmí sameček svou samičku stejně něžně, samička nachází tytéž tiché, vnitřním pohnutím se chvějící tóny lásky jako v onom prvním jaru, které je u nich prvním jarem života.“

Kam za kavkami

V současnosti především do měst. V Praze je najdete podél Vltavy, na Hradčanech, na Malé Straně, na Staroměstském náměstí, v Dejvicích, Holešovicích (kolem Výstaviště), v Letenských sadech, v Malešovickém parku, v Chotkových sadech (nejvýznamnější parková kolonie), na Zbraslavi a v Prokopském údolí.

Kolonie kavek objevíte v Kladně, Berouně, v Příbrami, Benešově, Kolíně, v Pardubicích, v Hradci Králové, v Plzni, v Táboře, Třeboni, Českých Budějovicích, v Liberci, Brně (nocoviště mají na stromech přímo před brněnským hlavním železničním nádražím), v Olomouci, v Jihlavě, Ostravě atd.


Kavka obecná (Corvus monedula)

  • Řád: Pěvci (Passeriformes)
  • Čeleď: Krkavcovití (Corvidae)
  • Velikost: Nejmenší z krkavcovitých (velikosti hrdličky). Délka 34–39 cm, rozpětí křídel 67–74 cm, hmotnost 220–270 g.
  • Vzhled: Tmavošedý šat se světlejším zátylkem, krkem a bříškem; má antracitovou čepičku, drobný zobák a stříbrné (šedobílé) oči.
  • Zvukové projevy: Kavky jsou dost hluční ptáci, nejčastěji se ozývají výrazným „kjá“ a „kjak“, drsným „tsčré“ a mlaskavým „ťa“. Jsou však i skvělými imitátory, umí napodobovat jiné ptáky a výrazné zvuky; doma chované kavky se naučí imitovat i lidskou řeč.
  • Hnízdění: Hnízdí jednou ročně. Původně ve stromových dutinách, skalních štěrbinách, dnes převážně v městské zástavbě – ve větracích šachtách, skulinách, římsách atd. 
  • Potrava: Rostlinná i živočišná, kavky jsou všežravci.
  • Délka života: Některé zdroje uvádějí 5–10 let, jiné až 20 let. Konrad Lorenz byl přesvědčen, že kavky žijí několik desítek let.
  • Ochrana v ČR: Je zařazena mezi zvláště chráněné druhy, silně ohrožené

Reklama




Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, aktuálně se ale vyskytuje i v Severní Americe a v Evropě. Zatím nejsevernější doložený nález pochází ze Švédska. (foto: Flickr, Gilles San Martin, CC BY-SA 2.0)

Příroda

Z nových střel středního doletu Pershing II měli Sověti velké obavy. Na snímku Pershing II odpalovaný z vojenské základny White Sands Missile Range v Novém Mexiku, listopad 1982. (foto: U.S. National Archives, CC0)

Válka
Revue

Ve dvacátých letech bylo auto považováno za velký luxus. Stálo totiž zhruba 20 000 korun a tedy  zhruba stonásobek měsíční mzdy. (foto: Škoda Auto, CC0)

Historie

Následky virových infekcí jsou zřejmě zdrojem mnoha obtíží ve vyšším věku, včetně vyššího rizika vzniku Parkinsonovy nebo Alzheimerovy choroby. (foto: Shutterstock)

Věda

Cena za litr nejkvalitnějšího ručně vyráběného arganového oleje se může vyšplhat až k šesti tisícům korun. (foto: Unsplash, Chelsea shapouriCC0)

Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907