Skutečně krokodýli roní krokodýlí slzy?
Zmíněné spojení se dnes používá pro vyjádření falešného či povrchního smutku. Jeho historie se však datuje hluboko do středověku, kdy se věřilo, že krokodýli při zabíjení a pojídání kořisti skutečně prolévají slzy.
Podle některých teorií se uvedený mýtus zrodil ve 14. století spolu s vydáním knihy Cesty sira Johna Madevilla, jež líčila dobrodružství statečného rytíře na výpravě do Asie. Psalo se v ní, že „velcí hadi“ – kteří navíc nemají jazyk – roní při požírání úlovku slzy. Zmíněný projev tropických predátorů si později našel cestu i do Shakespearových děl, a od 16. století se tak „krokodýlí slzy“ staly v anglicky mluvících zemích ustáleným spojením.
TIP: Oukej! Kde se vzal tento celosvětově užívaný termín souhlasu?
Podle jiných teorií proniklo rčení například do našich končin v dobách křižáckých válek, kdy se do Evropy dostávaly i dříve neznámé orientální pohádky a legendy. Jedna z nich vyprávěla o potměšilých krokodýlech, kteří vábili u břehů Nilu své oběti na srdcervoucí pláč. Oči prý při tom měli zalité slzami velkými jako hrachy. Ve skutečnosti lze vzlykání obávaných predátorů vysvětlit velmi pragmaticky: Na očích mají zvláštní blánu, tzv. mžurku, a když ji spustí dolů, stéká po ní voda nahromaděná na hlavě.
100+1 zahraniční zajímavost
VálkaJediný zachovaný kus německého 128mm samohybného kanonu s přezdívkou „Sturer Emil“ lze zhlédnout v muzeu v ruské Kubince. (foto: Wikimedia Commons, Alan Wilson, CC BY-SA 2.0)
VesmírPodle odborníků z NASA je nejzajímavějším cílem pro vybudování měsíční základny oblast Shackletonova a de Gerlacheova kráteru u jižního pólu. (ilustrace: NASA/Advanced Concepts Laboratory, CC0)
HistorieKarikatura zachycující cara Mikuláše II. a Theodora Roosevelta, který apeluje ve věci krutého zacházení s ruskými Židy. (ilustrace: Wikimedia Commons, Emil Flohri, CC0)