Kde se vzaly indoevropské jazyky? Zrodily se ve stepích
Šířili původní indoevropské jazyky pastevci nebo zemědělci? Analýza evoluce jazyků svědčí pro první možnost
Dávný původ velké rodiny indoevropských jazyků, kam patří i většina evropských jazyků včetně češtiny, vysvětlují dvě soupeřící hypotézy. Podle jedné z nich se indoevropské jazyky začaly šířit s rozvojem pastevectví asi před 6 a půl tisíci lety, z rozsáhlých stepí, které se rozkládaly na území dnešního Moldavska, Ukrajiny, Ruska a Kazachstánu. Druhá hypotéza tvrdí, že se indoevropské jazyky začaly šířit už před 9 tisíci lety z Předního východu, společně se zemědělstvím.
Lingvisté Kalifornské univerzity v Berkeley využili toho, že je možné analyzovat evoluci jazyků, stejným způsobem jako evoluci druhů. Zkoumali soubory 200 slov z více než 150 dnešních i vymřelých indoevropských jazyků a zjišťovali, jak rychle se slova mění během historie.
Když jim vyšlo, že původní indoevropština existovala asi před 6 500 lety, měli jasno. Krásně to sedí na stepní hypotézu. Řečí, která byla prapůvodním předkem češtiny i všech ostatních indoevropských jazyků, se tedy s velkou pravděpodobností mluvilo mezi pastevci ve stepi.
