Kdo a kdy určil rozložení písmen na klávesnici?

16.11.2021 - Barbora Jelínková

Přemýšleli jste někdy nad tím, proč je rozložení písmen na klávesnici takové, jaké je? Kdy vzniklo a kdo s ním přišel jako první?


Reklama

Rozložení kláves u prvních psacích strojů, jejichž vznik spadá do poloviny 19. století, kopírovalo abecední pořadí. Písmena pak zaujímala dvě až sedm řad nad sebou – šlo například o tři řady pro malá písmena, tři pro velká a jednu pro číslice. Brzy se však ukázalo, že při rychlém psaní se mechanická ramínka s klávesami zasekávají. Nový, dodnes používaný typ klávesnice tak vznikl ve snaze zpomalit příliš hbité prsty pisatelů. Autorem novinky se stal roku 1873 americký vynálezce a výrobce psacích strojů Christopher Sholes. Písmena jsou na ní přitom rozmístěna tak, aby se jejich časté shluky v angličtině – například th – nacházely u sebe kvůli omezení překlepů. 

TIP: Zauzlované abecedy: 5 nejpodivnějších písem a jazyků

Uspořádání typu QWERTY, podle prvních šesti písmen v horní řadě, postupně převzali všichni výrobci a v současnosti ho oficiálně stanovuje mezinárodní norma z roku 2003. Ta ovšem připouští i národní modifikace: Proto si například u nás a v německy mluvících zemích písmeno Y vyměnilo pozici s častěji používaným Z. Již v 30. letech se zrodila také tzv. Dvorakova klávesnice, určená pro anglické texty díky ergonomičtějšímu rozložení v souladu s četností jednotlivých znaků.

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

Ladislav Hojer byl neobyčejně brutální. Části těl si nosil domů, kde se nad nimi ukájel. 7. prosince 1986 byl popraven v pankrácké věznici.

Zajímavosti
Věda

Observatoř ESO na vrcholu hory Cerro Paranal má ke hvězdám opravdu blízko. Výjimečně jasné a temné obloze severního Chile právě dominuje Jupiter.

Vesmír

Na snímku ze 4. srpna 2019 je Jevgenij Kočeškov během cvičení ruského námořnictva v Baltském moři. 

Válka
Zajímavosti

Mláďata v kapse  

Vačice bývají březí pouhých dvanáct či třináct dní, načež porodí i dvacet mláďat. Podobně jako u klokanů jsou však potomci nedovyvinutí, takže zalézají k matce do kapsy, kde jejich vývoj pokračuje. Z bezpečí se nehnou zhruba sto dní, a když už jsou na vak příliš velcí, vyšplhají se rodičce na záda a nechají se nosit. Samice pak mohou mít vlastní mladé zhruba v šesti až osmi měsících.

Revue

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907