Kdo může za naše alergie? Geny, které jsme získali křížením s neandertálci

12.01.2016 - Stanislav Mihulka

Geny od neandertálců dodnes ovlivňují imunitní systém řady lidí


Reklama

Genetici tvrdí, že 2,5 až 6 procent DNA dnešních Evropanů pochází od neandertálců, našich příbuzných, kteří vymřeli asi před 30 tisíci let. Podle všeho se s nimi naši předci křížili, když k tomu byla vhodná příležitost.

Podle dvou nových genetických studií jsou mezi variantami genů od neandertálců i takové, které mohou za přehnané reakce lidského imunitního systému na některé látky v našem okolí. Ty se pak projevují jako alergie.

Jde o varianty genů pro proteinové receptory, které se podílejí na rozpoznávání cizorodých molekul a hrají tím pádem významnou roli ve fungování imunity. Dotyčné varianty genů mohly být pro naše předky výhodné, například v boji proti infekcím. Jejich stinnou stránkou ale je, že mohou vyvolat až přehnané imunitní reakce.

Lidé, kteří dnes vlastní neandertálčí verze těchto receptorů, mají větší šanci, že se unich rozvine nějaká forma alergie. V takovém případě pak jejich imunitní systém reaguje na normální molekuly z okolní prostředí, jako by to byla závažná hrozba.

Reklama

  • Zdroj textu:

    Live Science, American Journal of Human Genetics

  • Zdroj fotografií: Stefan Scheer / Wikimedia Commons



Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

100 dnů starý vlčí klon Maya. (foto: Sinogene Biotechnologies, CC0)

Věda

V Brně fungovala síť soukenických manufaktur, jedna z nich se nacházela na dnešní Lidické ulici. (foto: Archiv města Brna)

Historie

K nejobtížnějším překážkám patří vodopád na podzemní řece. Při jeho překonávání nezůstane suchý nikdo. (foto: © National Geographic - se souhlasem k publikování)

Zajímavosti
Vesmír

Kolem největší geotermální laguny na světě, která udržuje celoročně příjemnou teplotu vody, má vyrůst soběstačná rekreační vesnice. (foto: Profimedia, geoLagon)

Revue

Miniaturní nenasytové

Kolibříci jsou nejmenšími zástupci ptáků na světě. Druh kalypta nejmenší (Mellisuga helenae), známý z Kuby, dosahuje délky pouze kolem 6 centimetrů a hmotnosti asi 2 gramy. Je tak jen asi dvakrát těžší než největší druh čmeláka. Srdce kolibříků (čeleď Trochilidae) tluče zhruba dvacetkrát za sekundu a jejich křídla mávnou za stejnou dobu dokonce osmdesátkrát. Aby malí opeřenci zvládli takový fantastický výkon, musí také hodně jíst – alespoň na poměry své velikosti. Každý den proto spořádají nektar v množství rovnajícím se až dvojnásobku vlastní hmotnosti! To z nich činí nejen největší jedlíky mezi ptáky, ale dokonce i jedny z největších nenasytů mezi všemi obratlovci.

Kolibříci mají neuvěřitelně výkonný metabolismus. Bylo změřeno, že srdeční rytmus může dosáhnout až 1 260 úderů za minutu a i v klidu se některé druhy nadechnou 250krát za minutu. Spotřeba kyslíku na gram svalové tkáně je u nich desetkrát vyšší než u elitních lidských atletů. (foto: Shutterstock)

Příroda

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907