V případě mozku platí, že nezáleží ani tak na velikosti, jako spíš na stupni vývoje. Přestože se tedy člověk nepyšní nejrozměrnějším klíčovým orgánem v živočišné říši, je jeho centrum nervové soustavy nedostižné
člověk | hmotnost mozku: 1,4 kg
Lidský mozek může vážit až 1,4 kg a reprezentuje zhruba 2,1 % hmotnosti našeho těla. Jeho vývoj se završuje okolo 25. roku života a probíhá „odzadu“: Centra, jež mají na starost plánování a logické uvažování, tak dozrávají jako poslední. Předpokládá se, že náš hlavní orgán sestává zhruba z 86 miliard neuronů, které se postupně propojují do stále hustší sítě. Vzruchy pak mezi nimi putují rychlostí 430 km/h. Mezi oblíbené mýty přitom patří, že využíváme jen 10 % kapacity mozku. Ve skutečnosti orgán pracuje kompletně, a to i když spíme. (foto: Shutterstock)
delfín obecný | hmotnost mozku: 1,6 kg
Delfíni se váhou mozku a jeho poměrem ke zbytku těla nejvíc podobají člověku: Jejich klíčový orgán váží okolo 1,6 kg a reprezentuje 1,2 % hmotnosti těla. V porovnání s lidmi mají zmínění mořští savci o 40 % víc mozkové kůry, ani zde však velikost nehraje klíčovou roli. Naše centra nervové soustavy jsou totiž sice menší, ale zato mnohem lépe vyvinutá. Na rozdíl od delfínů dovedeme myslet v abstraktních pojmech, stanovovat si cíle a také nám lépe slouží paměť. (foto: Shutterstock)
slon africký | hmotnost mozku: 5,4 kg
Sloni se pyšní nejtěžšími mozky mezi suchozemskými tvory, až donedávna však vědci o jejich řídicích orgánech mnoho nevěděli. Obstarat vzorek pro studium je totiž extrémně náročné. Teprve v roce 2009 získal neurobiolog Paul Manger mozky právě ulovených zvířat, načež se podařilo mimo jiné zjistit, že u slůňat dosahují již 30–40 % hmotnosti orgánu dospělého jedince. Strukturou neuronů se však sloni liší od všech ostatních savců, které odborníci dosud zkoumali. A členitost jejich mozkové kůry naznačuje, že jde o velmi rozvážná zvířata – čímž se odlišují například od primátů, kteří jednají mnohem impulzivněji. (foto: Shutterstock)
kosatka dravá | hmotnost mozku: 6,8 kg
Mozek kosatek může vážit více než 6 kg. Centrum nervové soustavy uvedených savců však nevyniká pouze hmotností. Univerzální predátoři, kteří dominují všem světovým mořím, překvapují intelektem a schopností projevovat emoce. Jejich mozková kůra je také v rámci živočišné říše nejvíc zvrásněná, díky čemuž orgán zpracovává informace daleko účinněji. U člověka činí index zvrásnění 2,2, zatímco u kosatek dosahuje hodnoty 5,7. (foto: Shutterstock)
vorvaň obrovský | hmotnost mozku: 7 kg
Hlava dospělého vorvaně obrovského představuje až 35 % délky jeho šestnáctimetrového těla. Mozek gigantického tvora pak váží okolo 7 kg a má objem až 8 l, což odpovídá asi šestinásobku téhož orgánu u lidí. Obsah mozkovny zmíněného obra však reprezentuje přibližně pouze 0,02 % jeho celkové hmotnosti. Vorvaň přitom není největším živočichem planety: Daný primát náleží plejtvákovi obrovskému, který sice může dorůstat téměř dvojnásobné délky a třikrát vyšší hmotnosti, ale jeho mozek váží zhruba „jen“ 5 kg. (foto: Shutterstock)
VálkaSzent István krátce předtím, než klesl ke dnu. V pozadí sesterský Tegetthoff. (foto: Wikimedia Commons, NHHC, CC0)
VesmírIlustrace zachycuje výron oblaku trosek po impaktu sondy DART (NASA) na povrch planetky Dimorphos. Obrázek vznikl s pomocí detailních snímků planetky, které pořídila kamera DRACO na palubě sondy DART těsně před impaktem. (zdroj: ESO, M. Kornmesser, CC BY-SA 4.0)
ZajímavostiPavoučí samečci udělají takřka cokoliv, aby neskončili na pomyslném oltáři lásky. Ne vždy se jim to ale podaří. (foto: Shutterstock)
HistorieZvracející muž nakažený žlutou zimnicí, knižní ilustrace z roku 1892. Spolu s malárií a ankylostomózou se žlutá zimnice považuje za největšího zabijáka tropů. (zdroj: Wikimedia Commons, Metropolitan Museum of Art, CC0 1.0)
