Kdo se více zasloužil o Československo? O svůj díl se přihlásili také legionáři

07.09.2019 - Vladimír Černý

Legionáři si byli dobře vědomi svých zásluh na vzniku mladé republiky a nehodlali se o svůj přínos nechat ochudit

<p>Českoslovenští legionáři s prezidentem Masarykem</p>

Českoslovenští legionáři s prezidentem Masarykem


Reklama

Po vzniku Československé republiky se objevily spory o tom, zda měl na jejím vytvoření větší podíl domácí či zahraniční odboj. Také legionáři chtěli mít rozhodující slovo a opovrhovali vojáky, kteří až do podzimu 1918 sloužili v c. a k. armádě.

Kdo bude velet?

Zejména v prvních letech existence republiky vyvolávali spory také legionáři. Mnozí z nich měli pocit, že zásluhy na vybojování samostatnosti náleží především jim a podle toho by s nimi mělo být zacházeno s náležitým respektem. Zákon č. 462/1919 o propůjčování míst umožňoval přidělovat legionářům pracovní místa ve státní a veřejné službě. Služba v legiích se navíc každému počítala trojnásobně do služby i výslužby.

Někteří z legionářských velitelů získali generálské hodnosti ve věku okolo třicítky či ještě mladším (Radola Gajda v 26 letech) a sebevědomí jim rozhodně nechybělo. Činili si nároky na vedoucí pozice v prvorepublikových ozbrojených složkách a prohlašovali, že musí mít přednost před „Rakušáky“ přijatými do československé armády. 

Neústupný Rašín

Jenže bez bývalých c. a k. důstojníků se armáda prostě nemohla obejít z toho důvodu, že legionářů bylo příliš málo a většinou jim chybělo patřičné vojenské vzdělání a zkušenosti. Bezostyšné požadování materiálních výhod navíc našlo mnohé odpůrce a legionáře kritizoval za jejich chování i jeden z mužů 28. října a ministr financí Alois Rašín, který proti nim otevřeně vystoupil na sjezdu národně demokratické mládeže v Pardubicích 10. prosince 1922. Tehdy pronesl, že někteří jedinci nastavují ruku směrem k republice stylem „bojovali jsme za Tebe, zaplať!“.

TIP: Vojsko neexistujícího státu: Proč vstupovali Čechoslováci do legií?

Takový způsob uvažování byl pro Rašína nepřijatelný, protože „za práci pro vlast se přece neplatí!“ Brzy byly ministrova projevu plné noviny a tato aféra jen přilila příslovečného oleje do ohně. I když postupem doby byly největší problémy překonány, dělicí čára mezi legionáři a domácími důstojníky přetrvávala v armádě až do konce první republiky

  • Zdroj textu:

    Živá historie

  • Zdroj fotografií: Wikipedie

Reklama

Další články v sekci

Reklama

Reklama

Aktuální články

První žena na vrcholu Čo Oju. V Československu se ovšem o jejím úspěchu informovat nesmělo.

Zajímavosti

Co lidem způsobí celoživotní osvětlení elektronikou?

Věda

Pro císaře pracovalo asi 50 zlatníků

Historie

Nad původem rychlých rádiových záblesků si vědci lámou hlavu už přes deset let

Vesmír

Osamělý britský voják drží hlídku během bojů na Sommě, léto 1916

Válka
Zajímavosti

Nové časopisy Extra Publishing

RSSInzerceO serveru (Redakce)Partnerské weby
© Extra Publishing, s. r. o. 2007–2011. ISSN 1804-9907